Evropská komise nadále pracuje na úpravě autorského zákona, která je součástí iniciativy jednotného digitálního trhu. Uniklá zpráva, která má být údajně oficiálně zveřejněna až v prosinci, však již nyní vzbuzuje obavy. EU prý může pod autorský zákon zahrnout i jednoduché sdílení webových odkazů. Na téma upozornil portál Marketing Land.
Zpráva mimo jiné řeší problematický přístup k odebíranému obsahu mimo hranice země, kde byl původně zakoupen. V jisté části se však dotýká i specifického autorského práva, známého jako „ancillary copyright“. To zahrnuje možné zpoplatnění hypertextových odkazů, odkazujících na autorský obsah (například zpravodajské články).
Frontální útok na hypertextové odkazy
Celé znění zprávy se na internetu objevilo před pár dny. Nejde však o konečný návrh zákona, jako spíše o rámcové nastínění plánů komise. Na možné budoucí komplikace z toho vyplývající upozornila poslankyně Evropského parlamentu, Julia Reda.
Julia Reda
Europosklankyně za Pirátskou sranu Německa, která se specializuje na problematiku autorského práva a internetové svobody (více na Wiki).
„Evropská komise připravuje frontální útok na hypertextové odkazy, které jsou základním stavebním kamenem internetu, jak ho známe,“ nechala se slyšet německá aktivistka. „Každý odkaz by se stal právní nášlapnou minou,“ dodává.
Pokud se totiž zásady zmíněného práva prosadí, každý odkaz ve vyhledávači nebo v zpravodajských agregátorech bude podléhat autorskému zákonu. Z něho mohou vyplývat poplatky pro autory odkazovaného obsahu.
Zákony postavené na tomto principu byly v minulosti představeny v Německu či Španělsku. V praxi přitom přinesly více problémů, než užitku. Kvůli legislativním změnám na Pyrenejském poloostrově Google svého času zrušil službu Google News ve Španělsku.
A právě podobné agregátory by byly nejvíce zasaženou oblastí. „Je to založeno na absurdní myšlence, která prostě nechce zemřít: Přimět vyhledávače a portály, aby platily mediálním společnostem za promování jejich volně dostupného obsahu,“ vysvětluje Reda.
Soud si myslí něco jiného
Uniklý materiál ve sporné části nepřímo odkazuje na dávný případ, kterým se zabýval Evropský soudní dvůr. Ten svého času rozhodoval, zda je odkazování na autorský obsah legální.
Došel tehdy k závěru, že pokud umístěním odkazu není oslovena „nová veřejnost“, je vše v pořádku. Princip nové veřejnosti spočívá v tom, že díky odkazu na vybraný obsah se k tomuto obsahu nesmí dostat ten, kdo by k němu jinak neměl přístup.
Když tedy dojde k odkazování na veřejně přístupný obsah, je vše v pořádku. Pokud je však zpřístupněné něco, k čemu je běžně omezený přístup (například články pouze pro předplatitele), vzniká pomyslné „nové publikum“. To pak tedy celkem logicky legální není.
Podobný názor měl soud i v pozdějším případě, který se týkal vkládání videí z YouTube. Přesto se Evropská komise myšlenky o omezení podobného řízení stále nevzdala.
Máme se postavit na odpor
Podle Julie Redaové za celou situací stojí lobby ze strany nedostatečně prosperujících produkčních domů a vydavatelství.
Dokud zpráva nevyjde v oficiálně podobě, jen těžko se na ní bude dát něco změnit. Poslankyně však upozorňuje, že v případě kontroverzních návrhů občas dojde k „úniku“ úmyslně, aby byla otestována odezva ze strany veřejnosti. Vlna nevole tak může dát jasně najevo, že politici to s prosazením aktuálních plánů nebudou mít lehké.
