Intel dokončil největší akvizici výrobce programovatelných čipů Altera

Intel dokončil největší akvizici výrobce programovatelných čipů Altera

Po sedmi měsících vyjednávání se nakonec podařilo Intelu dokončit akvizici společnosti Altera, která se zabývá vývojem programovatelných čipů (FPGA - Field-programmable gate array). Akvizice stála Intel zatím největší částku v historii – 16,7 miliardy dolarů a to pouze v penězích.

Intel se programovatelnými logickými čipy (PLD, SPLD,FPGA) zabýval v rámci samostatné divize už v devadesátých letech, avšak v roce 1994 celou tuto divizi koupila právě Altera za pouhých 50 milionů dolarů. Vzhledem k tehdejší malé velikosti trhu se Intel zbavil celého segmentu a soustředil se na obecné univerzální procesory.

V roce 1993 měl trh s FPGA čipy velikost kolem 385 milionů dolarů, v roce 2005 už to ale bylo 1,9 miliardy a v roce 2013 už 5,4 miliardy dolarů. Předpokládaná velikost trhu pro rok 2020 je téměř deset miliard dolarů.

 2015-12-29 v 13.49.39.png

Programovatelné čipy jsou totiž využívané stále více, především pak v oblasti datacenter, které rostou jako houby po dešti. Oproti běžným procesorům nebo grafickým čipům nabízí pro specifické oblasti použití jako například akcelerace šifrování, enkódování zvuku, videa nebo zpracování a přenosu dat mnohem efektivnější provoz – několikanásobně vyšší výkon při nižší spotřebě.

Altera už s Intelem spolupracuje několik let, v roce 2013 měla přístup k 14nm technologii výroby a jak se vyjádřil šéf Intelu  - Brian Krzanich, cílem je dostat FPGA čipy na stejně rychlou vývojovou linku podléhající Moorovu zákonu, jako mají klasické čipy. Takové čipy pak bude možné použít v oblasti jako je automatické řízení bez řidiče a strojové učení.

Stratix10_125_2792_low.png
Pro specializované účely mohou i relativně jednoduché čipy nabídnout mnohem vyšší výkon a nížší spotřebu než běžné unoverzální čipy

První čipy Xeon od Intelu, které budou obsahovat i programovatelné části FPGA, by se měly objevit už v prvním čtvrtletí příštího roku, přičemž dočkat bychom se měli i kombinace ARMu a FPGA.

Altera drží přibližně 40 % trhu s programovatelnými čipy FPGA, zatímco jednička Xillinx si drží 51 % trhu. Je jasné, že Xillinx se bude muset hodně snažit a tak není divu, že uzavřelo partnerství s IBM, které chce FPGA čipy integrovat do vlastních serverových systémů pro efektivnější přenos dat po síti, zpracování big data a virtualizaci. První testovací vzorky čipů ARM s použití části FPGA od Xillinxu už oznámil i Qualcomm. Mezi dalším potenciálním výrobcem, který plánuje použití FPGA i pro vlastní čipy, je i AMD a vzhledem k tomu, že Altera už patří Intelu, bude Xillinx nejspíše jediná použitelná volba. V oblasti použití FPGA pro datacentra se snaží pracovat i Microsoft s projektem Catapult.

Akvizice Altery umožní Intelu nabídnout efektivnější řešení pro datacentra i specializovaná zařízení, což mu přidává další výhodu pro pokrytí poptávky a boj s konkurenčním řešením. Oproti jiným totiž může Intel nabídnout kompletní portfolio, které zahrnuje kromě procesorů a síťových technologií třeba i výkonné karty Xeon Phi pro paralelní zpracování dat.

Článek patří do rubrik: Byznys, Intel, Superpočítače, Čipy, Akvizice, Brian Krzanich

Nejnovější komentáře

Můj názor

Další podobné články