Intel dokončil největší akvizici výrobce programovatelných čipů Altera

Po sedmi měsících vyjednávání se nakonec podařilo Intelu dokončit akvizici společnosti Altera, která se zabývá vývojem programovatelných čipů (FPGA - Field-programmable gate array). Akvizice stála Intel zatím největší částku v historii – 16,7 miliardy dolarů a to pouze v penězích.

Intel se programovatelnými logickými čipy (PLD, SPLD,FPGA) zabýval v rámci samostatné divize už v devadesátých letech, avšak v roce 1994 celou tuto divizi koupila právě Altera za pouhých 50 milionů dolarů. Vzhledem k tehdejší malé velikosti trhu se Intel zbavil celého segmentu a soustředil se na obecné univerzální procesory.

V roce 1993 měl trh s FPGA čipy velikost kolem 385 milionů dolarů, v roce 2005 už to ale bylo 1,9 miliardy a v roce 2013 už 5,4 miliardy dolarů. Předpokládaná velikost trhu pro rok 2020 je téměř deset miliard dolarů.

Klepněte pro větší obrázek

Programovatelné čipy jsou totiž využívané stále více, především pak v oblasti datacenter, které rostou jako houby po dešti. Oproti běžným procesorům nebo grafickým čipům nabízí pro specifické oblasti použití jako například akcelerace šifrování, enkódování zvuku, videa nebo zpracování a přenosu dat mnohem efektivnější provoz – několikanásobně vyšší výkon při nižší spotřebě.

Altera už s Intelem spolupracuje několik let, v roce 2013 měla přístup k 14nm technologii výroby a jak se vyjádřil šéf Intelu  - Brian Krzanich, cílem je dostat FPGA čipy na stejně rychlou vývojovou linku podléhající Moorovu zákonu, jako mají klasické čipy. Takové čipy pak bude možné použít v oblasti jako je automatické řízení bez řidiče a strojové učení.

Klepněte pro větší obrázek
Pro specializované účely mohou i relativně jednoduché čipy nabídnout mnohem vyšší výkon a nížší spotřebu než běžné unoverzální čipy

První čipy Xeon od Intelu, které budou obsahovat i programovatelné části FPGA, by se měly objevit už v prvním čtvrtletí příštího roku, přičemž dočkat bychom se měli i kombinace ARMu a FPGA.

Altera drží přibližně 40 % trhu s programovatelnými čipy FPGA, zatímco jednička Xillinx si drží 51 % trhu. Je jasné, že Xillinx se bude muset hodně snažit a tak není divu, že uzavřelo partnerství s IBM, které chce FPGA čipy integrovat do vlastních serverových systémů pro efektivnější přenos dat po síti, zpracování big data a virtualizaci. První testovací vzorky čipů ARM s použití části FPGA od Xillinxu už oznámil i Qualcomm. Mezi dalším potenciálním výrobcem, který plánuje použití FPGA i pro vlastní čipy, je i AMD a vzhledem k tomu, že Altera už patří Intelu, bude Xillinx nejspíše jediná použitelná volba. V oblasti použití FPGA pro datacentra se snaží pracovat i Microsoft s projektem Catapult.

Akvizice Altery umožní Intelu nabídnout efektivnější řešení pro datacentra i specializovaná zařízení, což mu přidává další výhodu pro pokrytí poptávky a boj s konkurenčním řešením. Oproti jiným totiž může Intel nabídnout kompletní portfolio, které zahrnuje kromě procesorů a síťových technologií třeba i výkonné karty Xeon Phi pro paralelní zpracování dat.

Váš názor Další článek: Intel uvedl nové procesory Skylake a Broadwell pro notebooky i desktopy

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,