Apple IIgs dostál své pověsti počítače s dobrou grafikou a zvukem. Zatímco tehdejší Macintoshe nabízely pouze černou a bílou a jen omezené zvukové schopnosti, IIgs uměl mnohem více.
Písmenka v názvu tohoto počítače měla znamenat „graphics and sound“. Zatímco barevná grafika prvního Apple II představovala v době jeho vzniku naprostou novinku, v polovině osmdesátých let již tato platforma tahala za kratší konec. Zvukem se pochlubit nemohla vůbec, no a grafika... chtělo to víc.
Přečtěte si také:
Díky novince IIgs na této platformě konečně zdomácněly grafické a hudební editory, což doposud neplatilo. Díky grafickému systému se objevily zajímavé a výkonné aplikace. No a samozřejmě také to nejdůležitější – moderní hry.
Apple IIgs (zde tedy konkrétně emulátor) bez problému spustí DOS 3.3 při vložení patřičné diskety
Samozřejmě, že na Apple IIgs jste mohli spustit software pro starší počítače této platformy – stačilo pouze vložit při startu počítače ten správný disk, případně se takováto aplikace dala spustit i z GSOS. Pravda, pro DOSové diskety jste museli nainstalovat ovladač souborového systému, ale to byla trivialita, ProDOSové programy fungovaly okamžitě. V případě spuštění takovéhoto systému vám naběhl textový režim a vy jste byli vhozeni časem zpět. Po ukončení programu a ProDOSu jste se zase pěkně vrátili zpět do moderních okének.
Tabulkový procesor pro Apple II spuštěný na Apple IIgs
Těmto programům jsme se ale věnovali v povídání o Apple IIc, takže nemá smysl se opakovat. Dnes se zaměříme pouze na software specifický pro Apple IIgs. Je přitom třeba zdůraznit, že existují dvě hlavní skupiny takového softwaru – software napsaný přímo pro Apple IIgs a plně využívající jeho okenní prostředí a software pouze upravený pro běh na Apple IIgs, který ovšem i nadále využívá textový režim a okenní prostředí je pouze podpůrné, pokud vůbec. Takovýchto programů sice není nejvíce, ale hlavně z počátků platformy takováto díla existují. Specifickým případem jsou v tomto ohledu vývojová prostředí.
Dnes je pro nás samozřejmé, že před tím, než nějaký program začneme používat, musíme jej nainstalovat. Dříve toto ovšem neplatilo. Mnoho programů bylo distribuovaných na spustitelných disketách, které stačilo jen zastrčit do mechaniky a zapnout počítač. Tak to fungovalo na Atari ST, Amize a částečně i Apple IIgs. Zatímco na Amize i Atari se instalace na harddisk provést dala, nicméně stále bylo hodně programů (především z konce osmdesátých let), jejichž přenos na harddisk proto nepatřil k jednoduchým.
Standardní instalační program pro IIgs
U IIgs se s vlastnictvím pevného disku celkem počítalo, a proto neznamená instalace na disk u většiny programů žádný problém (malou část dokonce ani jinak spustit nejde). Jednak na rozdíl třeba od programů pro Windows je většina programů schopna funkce po pouhém překopírování na nový disk (žádné knihovny přenášet netřeba). Jiné jsou dostatečně slušné, takže vám jasně sdělí, kterou knihovnu ze své originální diskety by na systémovém disku rády měly.
No a poslední dost možná největší část je vybavena komfortním instalačním programem. Zde je třeba říci, že ten je zcela standardní, a to i pro programy od jiných autorů, nejen od firmy Apple. Standardizací instalačního programu předstihla tato platforma spoustu jiných, protože něco takového nebylo v této době (a ani mnohem později) zdaleka samozřejmé.
Volba typu zpracovávaného souboru v AppleWorks GS
Apple IIgs mohl využívat rozsáhlou nabídku programů pro Apple II, což byla samozřejmě obrovská výhoda. Z počátku se s tímto uživatelé spokojili, takže i takové AppleWorks byly využívány v textovém režimu. Naštěstí, tento softwarový balík byl pro IIgs upraven relativně rychle, jeho první verze vznikla už v říjnu 1988. Od této chvíle měli tedy vlastníci tohoto počítače možnost zpracovávat texty a tabulky přímo v grafickém prostředí.
Ukázka různých druhů písma textového editoru v AppleWorks GS
Je fakt, že AppleWorks GS jsou velice příjemným kancelářským balíčkem. Textový editor zvládá v podstatě to samé, co dnes považujeme za základ – můžete si volit různé znakové sady, velikosti písma, lze užívat kurzívu, zvýraznění či podtržení, máme možnost volby různého řádkování, okrajů, centrování, no a vše je ovládáno v podstatě v moderním duchu buď volbou příslušné funkce v menu, nebo ikonkou v panelu nástrojů.
Tabulkový procesor AppleWorks GS
To samé lze říci i o tabulkovém procesoru, ačkoliv se dá předpokládat, že nabídka jeho funkcí bude rozhodně omezenější, než dnes (nehledě na chybějící skriptovací jazyk). U databázového programu je už vidět jeho věk, protože dnešní podobné systémy nabízejí velmi jednoduché grafické vytváření celé databáze včetně všech relací a vztahů, což je přeci jen dále, než dokázal software před pětadvaceti lety.
Databázový program AppleWorks GS
Celkově lze říci, že s AppleWorks GS dostali vlastníci počítače do ruky nástroj zcela srovnatelný s tím, co bylo k dispozici pro platformy na bázi Motoroly MC68000. V kontextu faktu, že IIgs má mnohem menší výkon, je to úctyhodné. Troufám si tvrdit, že jen málokterý software byl podobně komplexní, jako právě tento kancelářský balík, původně určený pro osmibitovou platformu.
Tabulkový procesor uměl výběrem více buněk, což v té dávné době ještě zdaleka nebylo obvyklé
BeagleWrite GS
Co se textových editorů týče, zkoušel jsem ještě BeagleWrite, který je svými možnostmi velmi podobný textovému editoru z AppleWorks (je možné volit znakové sady atd.), no a nechybí klasický WordPerfect, jenž ale pro změnu následuje svůj vzor z MS DOSu a soustředí se na pouhý znakový tisk, nikoliv tisk grafický – díky tomu nepodporuje jiná písma, než má v sobě obsažen ovladač té či oné instalované tiskárny, ovšem dá se předpokládat, že při použití s tehdejšími jehličkovými tiskárnami (jejichž grafický tisk byl neuvěřitelně pomalý) byl tisk tímto programem mnohem efektivnější, i když ne tak efektní.
WordPerfect pro IIgs
