Konkurenceschopnost Česka v posledních letech klesá. Problém lze přitom řešit zpřístupněním dat, která mají být volně k dispozici. Tak jako jinde ve světě.
Konkurenceschopnost České republiky v posledních pěti letech stagnuje nebo klesá – shodnou se na tom studie Ministerstva průmyslu a obchodu, NERVu a OECD. Shodnou se i na tom, že jedním z impulzů k oživení je otevřenost úřadů. Oproti ostatním řešením navíc zdaleka nejlevnější.
Zmíněné studie zdůrazňují tři hlavní příčiny ztráty konkurenceschopnosti: neefektivitu státní správy, nedůvěru v instituce a korupci. V těchto ukazatelích Česká republika kulhá daleko za průměrem EU a OECD. Ještě horší je, že jsme se ve stejných statistikách nechali předehnat i živoucí legendou úřednické korupce – Čínou. Vzhledem k tomu, že právě kvalita veřejných institucí je ve spodních patrech pyramidy, na kterých pak roste zdravá ekonomika, jde o problém víc než závažný.
O otevřených datech se ví
Jako součást řešení zmiňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v dokumentu Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro 2012–2020 také otevřenost státní správy, konkrétně otevřenost jejích dat: „Službou veřejných institucí je i poskytování informací. Občan nebo podnikatel, který disponuje dostatkem dat a údajů, se může lépe rozhodovat, a přispívat tak svou činností k mezinárodní konkurenceschopnosti.
Klíčem k efektivnímu sdělování informací veřejnosti je v tomto případě vize a koncepce, která musí být orientovaná na potřeby klienta – uživatele. Koncepční systém zveřejňování dat veřejné správy, justice (například navrhované zveřejňování soudních rozhodnutí) a dalších veřejných institucí ve zpracovatelném formátu povede ke značným úsporám ve veřejných rozpočtech (veřejné instituce si například nebudou zadávat vícekrát tytéž studie) a přispěje i k rozvoji podnikání a výzkumu založeného na využití veřejných dat.“
Analytické agentury se pokoušejí úspory i potenciál nového trhu vyčíslit. Jen pro ilustraci: podle studie McKinsey můžou otevřená data ušetřit vyspělým západním ekonomikám 100 miliard eur ročně na straně institucí a dalších 450 miliard u jejich klientů.
Mechanizmy růstu z otevřených dat
Otevřenost veřejné správy lze na vyšší konkurenceschopnost převést třeba zlepšováním kvality veřejných služeb. Stát poskytuje data, která veřejnosti umožňují dávat mu zpětnou vazbu – často přitom nejde o korupci nebo zlý úmysl, ale neefektivitu instituce. Díky otevřeným datům může veřejnost vytvářet tlak na řešení těchto problémů (veřejné zakázky, školství, zdravotnictví, doprava). Mimo jiné sem patří monitoring lokálních (www.rozpocetobce.cz) i národních (www.budovanistatu.cz) peněz.
Díky eGovermentu a open datům k inovacím.
Pomůže také vyšší transparentnost a otevřenost státní správy. Poskytnutí dat zvyšuje transparentnost nakládání s veřejnými prostředky. Díky tomu se do role hlídačů kromě věčně nestíhajících novinářů dostávají lokální komunity, neziskové organizace a jednotlivci. Napomáhá tomu jak zveřejňování informací a dat, tak například otevřený legislativní proces. Pro ilustraci poslouží Slovensko (www.otvorenezmluvy.sk a www.znasichdani.sk).
Data jsou nový zdroj podnikatelských příležitostí. „Data jsou nová ropa“ a na jejich zpracování vznikají nové podnikatelské příležitosti, které dají práci tisícům lidí. Data jsou motor inovací jak ve vyspělých státech, tak v zemích, které průmyslová revoluce obešla obloukem. Otevřená data jsou hnutí, které se objevilo teprve nedávno – proto můžeme očekávat, že nejzajímavější byznys modely kolem tohoto trendu teprve čekají. Dnes mají otevřená data komerční využití hlavně v dopravě a logistice, zdravotnictví nebo pojišťovnictví a finančních službách. U nás je hezkým příkladem komerčního využití dat veřejné správy služba Váš majetek (www.vasmajetek.cz).
Důležité je zlepšit komunikaci úřadů navzájem. Ministerští úředníci mají dnes při analýzách nebo plánování situaci o to složitější, že se těžko dostávají k datům jiných ministerstev. Ještě horší je situace v regionech, které nemají k datům nadřízených úřadů žádný rozumný přístup. Ukazuje to i působení zmíněného webu vasmajetek.cz, která pročištěná data o prodejích státního majetku nabízí zpětně státní správě – je to pro ni nejjednodušší cesta, jak se dostat ke kvalitním datům.
Tenhle deficit přitom můžou otevřená data snadno odstranit. Díky projektu otvorenezmluvy.sk si zase starostové na Slovensku mohou porovnat, za kolik nakupují služby nebo zboží v dalších městech. Lepší informovanost jim umožní výhodnější vyjednávací pozici při nákupech u dodavatelů, což není v době klesajících veřejných příjmů k zahození. Stejně si mohou starostové v Česku díky projektu rozpocetobce.cz porovnat finanční ukazatele u jim podobných měst a inspirovat se u nich.
