To Hi-Fi je dobře zvolený příklad od někoho, kdo se snaží prosadit jednu koncepci na úkor jiné. Třeba v 90. letech minulého století prý někdo z českého HP tvrdil něco ve stylu "kupte si všechno od nás a my vám to zintegrujeme". Také měl tenkrát HP titul něco jako "Systémový integrátor roku". My jsme si v té době už pár let dělali systémovou integraci v podniku sami (pouhé interní oddělení IT - asi 7 lidí) , takže nám to připadalo v porovnání s naší infrastrukturou složenou z poměrně odlišných platforem od několika různých výrobců poněkud legrační.
Např. někdy v r. 1997 k nám přijel dodavatel IS provést upgrade. Přijeli přímo od jiného zákazníka, kde měli stejný IS, zhruba stejný počet modulů i objem dat a všechnu techniku od HP. Tam jim ten upgrade trval asi 4 hodiny. Když to u nás skončilo za 1 hodinu, tak si mysleli, že jde o chybu a hledali ji. Ale nenašli ji - prostě to u nás proběhlo 4x rychleji, přestože tam měli HP-UX server se 4 procesory PA-RISC a 512 MB RAM, zatímco u nás bylo jen obyčejné PC 2xPentiumPro/200 se 128 MB RAM s emulací SCO Unixu pod Linuxem.
Ten hlavní rozdíl byl v discích - tam jeli na interních discích přímo v serveru a o žádném poli nechtěli ani slyšet, protože jim to jejich externí systémový integrátor nedoporučil. U nás byla data uložena na externím poli EMC Symmetrix, které mělo tuším 512MB inteligentní cache, což značně urychlovalo většinu diskových operací. Přitom se na tom nikdy žádné problémy s databázovými operacemi nevyskytly (narozdíl od jiných tehdejších polí různých výrobců, z čehož pramenily ty špatné zkušenosti různých tehdejších systémových integrátorů).
Spousta "IT odborníků" z různých firem tehdy nechápala, jak může taková kombinace vůbec fungovat a že firma, která tehdy měla něco přes 2000 zaměstnanců, může mít hlavní provoz na linuxu, který tehdy neměl podporu od žádné "světové" firmy. Podstatné ovšem bylo, že to tenkrát splňovalo všechny standardy pro to, aby to mohlo spolu fungovat (narozdíl od různých "značkových" řešení , které občas nejsou dostatečně kompatibilní ani v rámci portfolia jednoho výrobce).Zkrátka tyhle souboje koncepcí "všechno od jednoho dodavatele" versus "několik různých dodavatelů" jen tak nezmizí, pokud si každá z nich najde díky svým výhodám i nevýhodám své zákazníky.