Stane se z IT infrastruktury nový iPod?

Souhlasim, ale dneska je mnohem míň lidí co to takhle do detajlu řešej, dneska většině lidem opravdu stačí ňákej ten iPrd.

Stejne jako vetsine lidi stacila v minulosti nejaka ta lacina vez, nebo prehravac. Procento hifistu je stale stejne, alespon podle vsech ukazatelu, ktere vidim. Bylo jich malo tenkrat, je jich stejne malo i ted.

Asi jo no, já se pohybuju v mladý komunitě a tam hifisti nejsou. Tam vládnou iNěco.

To Hi-Fi je dobře zvolený příklad od někoho, kdo se snaží prosadit jednu koncepci na úkor jiné. Třeba v 90. letech minulého století prý někdo z českého HP tvrdil něco ve stylu "kupte si všechno od nás a my vám to zintegrujeme". Také měl tenkrát HP titul něco jako "Systémový integrátor roku". My jsme si v té době už pár let dělali systémovou integraci v podniku sami (pouhé interní oddělení IT - asi 7 lidí) , takže nám to připadalo v porovnání s naší infrastrukturou složenou z poměrně odlišných platforem od několika různých výrobců poněkud legrační.
Např. někdy v r. 1997 k nám přijel dodavatel IS provést upgrade. Přijeli přímo od jiného zákazníka, kde měli stejný IS, zhruba stejný počet modulů i objem dat a všechnu techniku od HP. Tam jim ten upgrade trval asi 4 hodiny. Když to u nás skončilo za 1 hodinu, tak si mysleli, že jde o chybu a hledali ji. Ale nenašli ji - prostě to u nás proběhlo 4x rychleji, přestože tam měli HP-UX server se 4 procesory PA-RISC a 512 MB RAM, zatímco u nás bylo jen obyčejné PC 2xPentiumPro/200 se 128 MB RAM s emulací SCO Unixu pod Linuxem.
Ten hlavní rozdíl byl v discích - tam jeli na interních discích přímo v serveru a o žádném poli nechtěli ani slyšet, protože jim to jejich externí systémový integrátor nedoporučil. U nás byla data uložena na externím poli EMC Symmetrix, které mělo tuším 512MB inteligentní cache, což značně urychlovalo většinu diskových operací. Přitom se na tom nikdy žádné problémy s databázovými operacemi nevyskytly (narozdíl od jiných tehdejších polí různých výrobců, z čehož pramenily ty špatné zkušenosti různých tehdejších systémových integrátorů).
Spousta "IT odborníků" z různých firem tehdy nechápala, jak může taková kombinace vůbec fungovat a že firma, která tehdy měla něco přes 2000 zaměstnanců, může mít hlavní provoz na linuxu, který tehdy neměl podporu od žádné "světové" firmy. Podstatné ovšem bylo, že to tenkrát splňovalo všechny standardy pro to, aby to mohlo spolu fungovat (narozdíl od různých "značkových" řešení , které občas nejsou dostatečně kompatibilní ani v rámci portfolia jednoho výrobce).Zkrátka tyhle souboje koncepcí "všechno od jednoho dodavatele" versus "několik různých dodavatelů" jen tak nezmizí, pokud si každá z nich najde díky svým výhodám i nevýhodám své zákazníky.

Vetší organizaci se vyplatí mít dobré IT oddělení, které si vše řeší samo. Je přímo v místě dění, takže má dobrý přehled co je potřeba a může věnovat veškerou píli. Jenže dnes je moderní vše outsourcovat a v IT oddělení zaměstnávají jen zvedače telefonů, kteří podle smluv s dodavatelem outsource nesmí na nic šahat. Dodavatel nasazuje to, co je výhodné pro něj, ne pro zákazníka. Výsledkem toho celého je, že to přijde dráž a není to udělané tak dobře, jak by mohlo.

To jsou přesně ty důvody, kterými cca v r. 1992 náš tehdejší šéf přesvědčil nejvyšší vedení, abychom si dělali systémovou integraci sami.
Ale někdy kolem r. 1995 mi volala nějaká paní, že mě zná a jestli bych nešel pracovat k nim do firmy. Byl jsem to tam omrknout a znal jsem ji od vidění - předtím dělala u nás na personálním a počítačům vůbec nerozuměla. V té druhé firmě ovšem dělala vedoucí IT. Znalosti, zkušenosti a snad ani schopnosti na to neměla - prostě taková osoba jako Jenny ze seriálu IT Crowd. Ale jsou i horší šéfové nejen v oblasti IT a je jich spousta.
Proto takové lidi může být ten příklad z Hi-Fi docela přesvědčivý, protože sice netuší, co to vlastně obnáší, ale to slovo už určitě někdy slyšeli, a proto si myslí, že tomu rozumí ...

Tak píše to Sedlák, ten je na facku vždycky... Za celou svojí kariéru nenapsal jediný slušný článek.