S masivním nástupem chytrých zařízení, cloudů a rychlého mobilního internetu a všudypřítomných Wi-Fi sítí by se mohlo zdát, že se tisk dokumentů pomalu dá na ústup. Lidé stále více své dokumenty ukládají na Dropbox a podobné služby, díky tabletům a smartphonům je mohou kdykoliv zobrazovat, ve školách a práci se s elektronickými dokumenty pracuje relativně běžně. Tisk ale ani přesto neumírá.
„Naše čísla o úpadku tisku rozhodně nemluví. V loňském fiskálním roce jsme v Česku a na Slovensku utržili 550 milionů korun a v tom letošním míříme na 600 milionů,“ říká v rozhovoru pro Connect.cz viceprezident tiskové části japonské společnosti OKI pro střední a východní Evropu Miroslav Tyburec.
Nekončící obliba tisku má několik důvodů. Je sice pravdou, že roste počet dokumentů skladovaných a přenášených v elektronické podobě, zároveň s tím ale roste celkový počet informací a dat. Velké místo pro tisk se tam tedy neustále najde. Ne všechny tržby ale samozřejmě jdou ze samotných zařízení, hodně vydělají služby kolem.
Mladí budou tisknout méně
„U firem vidíme také jistý konzervatismus, tam se tiskne stále. Ale samozřejmě se to proměňuje, vedení společností se hodně zaměřuje na úspory a vyžaduje nad tiskem kontrolu, takže kromě samotných tiskáren musíme velice dbát na doprovodné služby, spolupráci s elektronickými možnostmi ukládání dat a tak dále,“ popisuje Tyburec. „Mít kolem samotného tisku také služby je strategický důležité.“
Firmy jsou často konzervativní a úřady prostě tisknou. Mají i plné sklady nevyužívaných tiskáren a zvláštně funkční datové schránky.
Kdo se tisku rozhodně nezbavuje, je tuzemská státní správa. Té sice mnoho desítek tiskáren leží nevyužitých ve skladech, i tak se ale na zdejších úřadech tiskne hodně. Peripetie s datovými schránkami výraznému posunu rovněž nenahrávají.
„V oblasti koncových zákazníků nejsme tolik přítomní, ale pozorujeme například to, že se v domácnostech tiskne spíše nárazově. Jsou to takové ty seminární práce a tak dále,“ říká Tyburec. „Ale je pravdou, že mladá generace bude tisknout méně.“
Tiskárny prodávány pod cenou
Tyburcova slova potvrzují také další hráči z oboru a o specifikách a růstu trhu pravidelně informuje také analytická společnost IDC. Třeba rovněž japonská Konica Minolta v Česku ročně vygeneruje asi 1,5 miliardy korun. Nástup mobilních zařízení s sebou přináší i možnosti tisku skrze mobilní aplikace, Wi-Fi a dokonce i cloud a internet. Obliba takových řešení prozatím není zcela změřena.
Mladí lidé budou tisknout méně. Už dnes se v domácnostech tiskne nárazově, třeba velké práce do školy. Na mapy výletů jsou tu mobilní aplikace.
Trh s tiskárnami a službami kolem je v Česku velice konkurenční, pohybuje se zde kolem deseti značek. Jako lepší byznys se jeví velké tendry pro stát a firmy, tam se totiž dají vydělat peníze přímo. „V případě státu je v tendrech velký tlak na cenu, i tak je to ale dobré,“ popisuje Tyburec, jehož podnik dodává třeba České poště, Českým drahám, finančnímu úřadu a dalším subjektům.
Obchodně náročná je zejména oblast koncových zákazníků. „Když někdo prodává tiskárnu za dvanáct stovek, nemůže se mu hned zaplatit, když reálné výrobní náklady jsou dva až tři tisíce,“ říká Miroslav Tyburec. Firmy aktivně soupeřící v této oblasti jsou pak závislé na příjmech z prodeje náplní, i tam jim ale škodí neznačkoví výrobci. IDC jasně mluví o tom, že lidé dávají přednost levnějším náplním dováženým z Asie.
