Internetový prohlížeč Opera je v patnácté verzi úplně novým programem. Nezůstal kámen na kameni, všechno je nové a jednodušší. Jak nová Opera obstála v praxi?
Internetový prohlížeč Opera se nedávno vydal novou cestou. Nová verze je natolik inovativní, že tvůrci jedno číslo v pořadí vynechali a ze třináctky se skáče rovnou na patnáctku. A jak se ukázalo, tato symbolika není od věci, protože změna je to obrovská. V podstatě jde o úplně nový software, který s tím původním sdílí jen název a pár maličkostí. Stálo proto za prověření, jak si povede v běžném nasazení v praxi. Zkusil jsem to na týden, kdy Opera na pracovním notebooku vystřídala Chrome.
Nová Opera 15
Nové Opeře se vyčítá především velké zjednodušování. Přitom doposud oslovovala především náročnější uživatele, kteří ocenili její funkční šíři. S tím je konec, nová Opera je prostě prohlížeč jednoduchý. První dojem je jako před lety, když jsem poprvé vyzkoušel Chrome.
Nový styl záložek dává smysl
Instalace je triviální, není co řešit. Ale hned záhy přišel problém – jak dostat do Opery své záložky z Chromu? Funkce jako import chybí a co víc, ony tu chybí i klasické záložky. Nezbývá než začít s budováním seznamů oblíbených stránek znovu.
Rychlý přístup, to jsou záložky oblíbených webů formou velkých ikon. Můžete je uspořádat i do složek, které se po kliknutí rozvinou podobně jako v iOS
Místo klasických záložek má nová Opera panely „Rychý přístup“ a „Úschovna“. Rychlý přístup představuje velké ikony oblíbených webů, tedy nic nového, ale přeci jenom něco: jednotlivé ikony lze shlukovat do složek. Působí to jak nabídka aplikací v iPhonu a nutno uznat, že to vůbec není špatný nápad. Působí to přehledně a je připraveno na dotykové ovládání.
Úschovna je pak odkladiště všeho dočasně zajímavého, co nestojí za trvalé uložení do Rychlého přístupu. Díky vyhledávání tam najdete i starší záležitosti, a tak není nutné tuto složku čistit a udržovat. Chronologicky je tu seřazeno vše, co mě někdy nějak zaujalo.
Odkladiště webů, ke kterým bych se v dohledné době chtěl možná ještě vrátit, to je Úschovna. Možnost nastavení šířky řádků a tím i zobrazení náhledů je v praxi docela zbytečná, z částečného náhledu totiž zpravidla moc nepoznám. Není nad jendoduché řádkové zobrazení.
Nový styl záložek vyžaduje přepnout myšlení. Musím ale uznat, že to není nic bolestného a že jsem vlastně dospěl k závěru, že to Opera vymyslela velmi dobře. V záložkách mám stejně jen maximálně pár desítek webů, které pravidelně otevírám, a ty se pohodlně vejdou do Rychlého přístupu. Mezi záložkami v Chromu mám složku Temp, která mi plní přesně tu funkci, kterou Opera nazývá Úschovna. A zbytek záložek v mém Chromu jsou weby, které jsem několik měsíců či let nenavštívil. Při této příležitosti jsem je smazal…
Co mi nakonec nejvíc chybí je trvale viditelná lišta se záložkami. Klidně by to mohla být duplikovaná skladba záložek z Rychlého přístupu, ale stále na očích a rychleji přístupná. Takto musím vždy kliknout na otevření nového panelu a odtud volit web k otevření. Naštěstí aspoň funguje rychlejší gesto myší tahem dolů.
Bez synchronizace?!
Nedostupný jakýkoli import z jiného prohlížeče ale zamrzí. To klidně mohlo být vyřešeno tak, že se všechny záložky z původního prohlížeče převedou včetně složek do Rychlého přístupu. Udělat v nich pak pořádek by bylo daleko rychlejší než je po jednom přidávat ručně. Ale smůla.
Co je však ještě horší, že nefunguje cloudové ukládání záložek. V nabídce prohlížeče jsem sice našel položku „Synchronizovat…“, která mě přesměruje na cloudové úložiště Opera link a požádá o přihlášení či registraci. Poté však nemile překvapí hláškou, že je to zatím na nic, protože na možnosti synchronizace se teprve pracuje. Jak toto mohli v Opeře nazvat finální verzí?! Na domácím počítači proto zůstává Chrome a je jasné, že s Operou nevydržím déle než ten týden. Bez synchronizace záložek z důvodu aktivního využívání dvou počítačů nemohu existovat a nelze to řešit ani nějakým doplňkem.
To hodně zamrzí, obzvlášť u verze považované za finální...
Stejně tak jsem si uvědomil, jak je u Chromu skvělé, že se synchronizuje kromě záložek úplně všechno nastavení včetně doplňků. Opera toto zatím neumí a dost to chybí. Při reinstalaci musíte vše nastavovat znovu, při existenci dvou počítačů je nutné udržovat oba dva prohlížeče separátně.
Doplňků jak v socialistické samošce
Se záložkami souvisí i taková vizuální maličkost, která mě ale trochu štvala – velké ikony v nabídce Rychlého přístupu jsou pro weby zařazené pro ukázku ve výchozím stavu pěkně graficky zpracované, takže jsou hned vidět, upoutají pozornost. Ostatním odkazům se vytváří ikona jako zmenšený obrázek stránky, což už rozlišovací schopnost v řadě případů stěžuje. Odkazy formou názorných obrázkových ikon lze vytvářet tak, že si je stáhnete z galerie doplňků, kde mají svou vlastní záložku. Ovšem aktuálně je tam pouze 31 zástupců. Co je ještě horší, že takovou triviální věc jako doplnit vlastní obrázek k odkazu, si nemůže uživatel provést jednoduše sám.
Jednou obrázek, pak nic moc říkající náhled... • obrázkových odkazů přitom v nabídce rozšíření moc není a své vlastní si snadno udělat nemůžete
Nabídka rozšíření pro novou Operu je vůbec docela chudá. Ne že bych měl Chrome nějak extra vybavený, ale na automatické zvětšování obrázků po najetí myší (Photo Zoom), nebo rychlý kontextový překladač (Auto-Translate) jsem hodně zvyklý. Opera alternativy nenabízí. Našel jsem postupy, jak dostat do Opery doplňky z Chrome Web Storu, ale to si člověk koleduje o nestabilitu.
Doplňky pro Operu nabízené... • ...a instalované
Alespoň že existují doplňky pro oblíbené správce hesel jako je LastPass nebo RoboForm. Když už hesla neumí synchronizovat sama Opera, jsou tu alternativy, navíc bezpečnější. Sám jsem doinstaloval jen pár věcí – Opera to Phone zasílající link na stránku do telefonu s Androidem, YouTube Downloader, Image Autosizer a Translator, který trochu krkolomněji pomůže, když vypadne nějaké slovíčko.
Článek pokračuje v druhé kapitole
