Na scéně se v polovině ledna a v relativní tichosti zjevila nová hudební služba ze Španělska jménem Wefre. Když se podíváte na její web, nejspíše si leckdo položí otázku, proč opět někdo vynalézá kolo, když je současný trh už přesycený, Wefre na první pohled nepřináší nic nového a někteří už dokonce zavírají krám – krátce před Vánocemi třeba Rdio.
Wefre je bezplatné Spotify bez jediné reklamy
Jenže Wefre je sakra jiný. Natolik jiný, že jej zavčas vyzkoušejte, nejspíše mu totiž už nyní zvoní hrana. Služba totiž tak trošku mate sama sebou – svým profesionálním zpracováním. Grafické rozhraní jejího webového přehrávače jako by vypadlo z oka desktopové aplikaci Spotify a stejně tak je funkčně vybavenější, než mnozí další.
Nejoblíbenější hudba a nové desky. Informace pocházejí ze Spotify, samotná muzika pak z YouTube. Po technické stránce vlastně skvělý mashup – fúze obou služeb.
Samozřejmostí je úprava fronty právě přehrávané muziky, tvorba vlastních seznamů skladeb, celé knihovny a také sdílení hudby skrze odkaz, přičemž ten můžete vygenerovat jak pro celou desku, tak i konkrétní skladbu. Jedná se opravdu o kopii Spotify.
Vyhledávání postupným psaním, karta interpreta a konečně desky. Nechybí popis, řazení desek podle popularity, stáří a tak dále.
TOP50, pohled na vlastní seznam skladeb a možnost jeho sdílení přes URL
Kde je tedy vlastně problém a proč proboha někdo vytváří další klon originálu? Pokud najdete svého interpreta, nebo prostě spustíte rádio a zaposloucháte se, nejspíše si brzy položíte otázku, jak to, že jsem nemusel zaplatit žádný paušál a zároveň se ze sluchátek neozývá žádná otravná reklama jako na bezplatném Spotify? Ostatně jakákoliv reklama chybí i na samotném webu. Je snad Wefre jen další hudební warez?
Ani Wefre není zázračná výjimka. Porušuje podmínky a je ilegální
Pravda je někde uprostřed. Na rozdíl od přehrávače Aurous, který čerpal skladby z pirátských úložišť a na scéně se udržel jen několik desítek hodin, než na něj úspěšně zaútočila americká RIAA, totiž Wefre podle svých slov čerpá hudební data z YouTube a strukturu knihovny pak ze Spotify, přičemž používá oficiální API.
Jednoduše řečeno, ze Spotify Wefre čerpá metainformace – názvy interpretů, desek, skladeb atp. a podle nich pak dohledává hudební klipy publikované na YouTube, které pochopitelně přehrává jen jako hudbu.
Legitimitu celého projektu podtrhuje i skutečnost, že vyhlásil crowdfundingovou kampaň na Kickstarteru, která ale zatím není příliš úspěšná. Leckoho by pak napadlo, že ryze pirátský projekt by přeci administrátoři Kickstarteru brzy vyřadili.
Takže kde je ten warez? No přeci ve způsobu použití. Wefre není první hudební mashup postavený nad YouTube, nicméně se jeví jako doposud nejpropracovanější. To však nic nemění na tom, že web naprosto fatálně porušuje podmínky YouTube pro vývojáře.
Ani v tom by nebyl první, v minulosti si na nich totiž vylámal zuby i Microsoft, když pro nezájem Googlu vyvinul vlastní klient YouTube pro svou mobilní platformu. Aplikace k přehrávání videostreamů používala vlastní přehrávač, což je samozřejmě problém, protože Google tím pádem nemůže kontrolovat především zobrazení reklam, ze kterého je živ.
YouTube pro Windows Phone, nicméně nikoliv od Googlu
Případ Wefre je v tomto směru naprosto identický. Hudební rádio by samo o sobě neporušovalo podmínky a tím pádem i autorská práva jen v případě, kdyby k přehrávání hudby používalo výhradně přehrávač YouTube – ten, který si můžete skrze embed kód nebo API vložit na své vlastní stránky.
V podmínkách YouTube se tomu věnuje sekce II., která vyjmenovává vše, co je zakázané. Přehrávač od Microsoftu i Wefre jich porušují hned několik. Namátkou třeba:
„You will not create functionality to…“
„…access any portion of any YouTube audiovisual content by any means other than use of a YouTube player or other video player expressly authorized by YouTube;“
Nebo třeba:
„modify, replace, interfere with or block advertisements placed by YouTube in the YouTube Data, YouTube audiovisual content, or the YouTube player;“
Wefre dělá pravý opak. Nejen že k přehrávání nepoužívá autorizovaný přehrávač, ale tím pádem nezobrazuje ani reklamu a z přehrávání klipů tak majitelé autorských práv nic nemají. Otevřenost YouTubu přitom spočívá v tom, že až na výjimky umožňuje nahrávání i hudebního warezu, nicméně pokud jej jeho technologie Content ID odhalí, příjmy z reklamy jdou právoplatnému majiteli, což je fér. Vlk se nažere a koza zůstane celá – divák má obsah a majitel práv zlaťáky.
Wefre nepoužívá oficiální přehrávač YouTube, ale vlastní optimalizovaný pro hudbu. Všimněte si ale toho tlačítka, na které ukazuje šipka. Když na něj klepnete...
... Spustí se původní klip z YouTube. Je tedy možné, že to budou chtít zahrát autoři právě tímto směrem. Tedy že klip vlastně přehrávají v původní podobě, ale skrytý, což je nicméně opět nedovolená modifikace, kterou podmínky docela jasně zakazují.
Krajně nejistá budoucnost
Osud Wefre je tedy krajně nejistý. Zatímco dříve Google podobné mashupy víceméně v tichosti ignoroval, poté, co začal experimentovat s hudebním předplatným na YouTube, které se nakonec přetavilo v obecné předplatné YouTube Red bez reklam, není pochopitelně v jeho zájmu, aby se na jeho obří databázi přiživoval i nějaký další černý pasažér.
Většina podobných webů a doplňků pro Chrome tedy postupně zanikla, případně jej jejich funkčnost krajně omezená. Wefre se sice trošku vymyká svým sebevědomím, že se jedná o zcela legitimní web, který má v plánu uvolnit i aplikaci pro Android a iOS a sbírá peníze na Kickstarteru, po právní stránce se ale vlastně neliší od jakéhokoliv jiného pirátského rádia.
Takže jej raději vyzkoušejte, dokud to jde, je totiž skvělý.