Protokol IPv6 je nevyhnutelná budoucnost internetu. Ze strany provozovatelů serverů a poskytovatelů internetu už se IPv6 pomalu zavádí, naproti se můžete vydat i v domácnosti.
Internetový protokol IPv4 posloužil k celosvětovému rozšíření internetu, ale už pomalu dosluhuje. Digitální komunikační standard oficiálně zapsaný v září roku 1981 už především kapacitně nestačí na nároky nedaleké budoucnosti. A tak se do popředí zájmu dere nový protokol IPv6.
Poznámka: článek byl připravený ve spolupráci s CZ.NIC
Dříve nebo později, ale IPv6 je nevyhnutelné
Ani IPv6 není z technologického měřítka žádný mladík, protokol už je starý 15 let. Ale jeho čas přišel až teď, kdy byly vyčerpány IP adresy protokolu IPv4 a pro další rychlé rozšířování internetu přestává být tento starý protokol efektivní. Přechod na IPv6 však není jednoduchý, změnit se musí technika jak na straně poskytovatelů internetu, tak na stranách provozovatelů serverů a koncových uživatelů. Protokoly IPv4 a IPv6 přitom spolu nejsou přímo kompatibilní.
Nastalo proto období, kdy budou oba protokoly fungovat v síti zároveň do doby, než se IPv6 stane majoritním. To dřív nebo později přijde a pak už bude zánik IPv4 rychlý proces. Ale chvíli to ještě potrvá. Jak je vidět ve statistikách Laboratoří CZ.NIC, už přes 15 procent obsahu českých domén běží na protokolu IPv6 (při současné dostupnosti na IPv4) a nabídka protokolou už se také objevuje u poskytovatelů internetu, včetně O2. Největší brzdou jsou zatím koncoví uživatelé.
Rozšiřování IPv6 na českých doménách (zdroj: CZ.NIC)
Nejviditelnější změnou oproti IPv4 je nový formát adres. IPv6 ovšem představuje mnohem více změn. Jedná se o celý nový protokol, mezi jehož výhody patří vedle prakticky nevyčerpatelného adresního prostoru také například podpora bezpečnostních mechanismů přímo na síťové vrstvě, lepší podpora mobilních zařízení a automatická konfigurace. Další zajímavostí je potom veřejná IPv6 adresa.
Pro běžného koncového uživatele přechod na IPv6 aktuálně představuje spíše obavy než vidinu nějakých výhod. Internet se mu zničehonic dvakrát nezrychlí a přitom je tu ona nekompatibilita a leckdy nutnost nákupu nového routeru. Ale možnost přípravy na protokol budoucnosti už je možný teď a pokud vám ho nabízí už poskytovatel, je jeho zavedení docela triviální.
Jak získat IPv6 konektivitu
Pro využití IPv6 je potřeba jeho podpora v zařízeních, s čímž si ve většině případů váš starý router neporadí. Pokud máte štěstí, váš poskytovatel podporuje IPv6 a vám tedy pouze stačí připojit router s podporou IPv6. Abyste nemuseli sami řešit přidělování IPv6 adres ve své síti, nabízejí některé routery podporu IPv6 passthrough, které zjednodušeně nastaví router do režimu, ve kterém se na IPv6 chová jako switch, ale na IPv4 je to plnohodnotný router.
Podpora poskytovatele není nutná, je ovšem samozřejmě vítaná. Zkuste se svého poskytovatele zeptat, zda a kdy plánuje zavést IPv6. Jsou ale i jiné možnosti, jak se k IPv6 připojit bez nativní konektivity, tedytunelování. Ty ovšem mohou trpět neduhy, jako je nižší propustnost nebo vyšší prodlevy v komunikaci, což může být na škodu třeba během VoIP telefonátu. Někteří poskytovatelé nabízejí podobné brány přímo ve své síti a i zde opět stačí jen připojit a nastavit router. Toto připojení se nazývá 6rd a z dostupných tunelovacích mechanizmů poskytuje nejlepší výsledky. Hlavní výhodou je možnost řešit problém s IPv6 připojením přímo s poskytovatelem.
Další variantou získání IPv6 konektivity je možnost vytvořit 6to4 tunel, ke kterému je zapotřebí veřejná IPv4 adresa. Opět stačí připojit router do sítě poskytovatele, nastavit správný typ IPv6 tunelu a začít komunikovat.
Poslední možností, dostupnou v domácích routerech, je 6in4 tunel. O něco komplikovanější nastavení vyžaduje registraci se u tunnel brokera, který bezplatně poskytuje brány spojující IPv4 a IPv6.
Výběr správného routeru
V rámci osvěty ohledně IPv6 se hodně angažuje sdružení CZ.NIC spravující českou doménu. Pro lepší orientaci se pustili do průzkumu aktuální nabídky routerů pro domácnosti a testují jejich připravenost na IPv6. Výsledky jsou k vidění na adrese http://katalogrouteru.cz.
Při výběru je třeba si dávat pozor na označení jednotlivých výrobků, které se můžou v jednotlivých revizích lišit hardwarem i firmwarem. Vždy je lepší zeptat se prodejce, o jakou verzi se jedná. Jeden routerů z testovaných CZ.NIC, konkrétně ASUS RT-N66U, se například pyšnil podporou IPv6, ovšem v testu se ukázalo, že podpora byla jen na úrovni loga na krabici a položky v menu; ve skutečnosti si však router s IPv6 provozem neporadil.
Problémem je u některých zařízení podpora IPv6 firewallu. Zatímco některé routery IPv6 firewall nenabízejí vůbec, jiné poskytnou širokou škálu nastavení filtrovacích pravidel. Pokud má uživatel v plánuvytvořit si doma IPv6 only síť, neměl by se nechat zmást některými routery, které bez IPv4 nerozsvítí diodu signalizující připojení k internetu. Její funkčnost mají navázanou na detekci IPv4 konektivity a signalizují nedostupnost připojení k internetu, ačkoliv IPv6 komunikace funguje bez problémů.