Bitcoin je letos jako na houpačce. Zkraje roku nejprve překonal hranici jednoho milionu korun, aby se v létě propadl na polovinu. Krátce poté ale začala jeho další spanilá jízda a v posledních dnech trhal historické rekordy. A tak ještě více umocnil laickou představu, že všechny ostatní kryptoměny se kamsi vypařily.
Kryptoměny čeká několik zásadních změn. Společným jmenovatelem je ekologie
Tak tomu ale samozřejmě není a ve stínu Bitcoinu se odehrávají změny, které by mohly v případě úspěchu zcela změnit pravidla hry. Řeč je samozřejmě o měně Ether (ETH) a jejím zastřešujícím ekosystému Ethereum.
Obě kryptoměny si jsou v základním principu fungování doposud velmi podobné, to by se však už příští rok mělo dramaticky změnit. Ethereum je totiž v procesu přechodu na svoji druhou generaci, která, alespoň na papíře, smaže většinu současných neduhů tohoto ještě stále alternativního ekonomického světa.
Kurz ETH k CZK ve službě Coinbase. Měna víceméně kopíruje trend, který udává Bitcoin, byť je oproti němu zhruba o řád menší
Proof-of-work
Současné kryptoměny včetně Bitcoinu používají k evidenci jednotlivých měnových transakcí systém decentralizované databáze blockchain. Když Luboš pošle Monice k narozeninám určitý obnos kryptoměny, transakce se stane platnou až ve chvíli, kdy ji programy dobrovolníků ověří a zapíšou do posledního bloku databáze, ve které každý z nich matematicky navazuje na ten předchozí jako jakýsi imaginární řetězec (block + chain).
Schéma transakce v blockchainové P2P síti
Když to velmi zjednoduším, zapsání bloku je zpravidla výpočetně extrémně náročné a mnohdy to není chyba designu, ale jeho účel a tomuto přístupu říkáme proof-of-work. Stručně řečeno, složitost výpočtu odradí Luboše od toho, aby do obří účetní knihy zapsal nějaký nesmysl. Třeba to, že Monice posílá rovnou dvojnásobek. Náklady k přemožení proof-of-work by měly být prostě vyšší než výnosy případného podvodu.
Počítání je drahé, vyžaduje výkonný hardware, a tak v poslední dekádě vyrostly celé obří farmy plné grafických karet, na kterých dobrovolníci potvrzují bitcoinové transakce, které se zapisují do oné decentralizované účetní knihy.
Těžební farma potvrzující transakce
Nedělají to ale z humanistických pohnutek. Tedy alespoň drtivá většina z nich. Čas od času totiž od systému dostanou automatickou odměnu, a proto této činnosti říkáme těžba kryptoměn. Ta však dnes už mnohdy nestačí, a tak si těžaři navíc účtují transakční poplatky, čímž okolo tohoto potvrzovacího procesu vyrostl celý obchodní model.
Proof-of-stake
Princip proof-of-work má hromadu kritiků, podle kterých se nesmyslně spaluje elektřina. A co je pro další rozvoj zdaleka nejdůležitější, je to žalostně pomalé a kvůli zmíněným poplatkům i drahé.
Proto už před lety některé kryptoměny začaly pokukovat po jiném modelu. V případě Etheru to byl proof-of-stake, který už používá paralelní testovací větev Etheru, které říkáme Eth2 nebo rovnou Ethereum 2.0.
Jak už název napovídá, proof-of-stake nevyžaduje extrémní výpočetní výkon (work), ale stake (podíl). Stručně řečeno, transakci musí potvrdit dostatečné množství systémových autorit.
Beacon Chain
Kdo jsou tyto autority? Opět dobrovolníci a svým způsobem investoři, které v nové verzi ekosystému Ethereum zastřešuje tzv. The Beacon Chain – soustava důvěryhodných majáků, kterými jsou validátoři transakcí. Důvěryhodnost transakce už přitom nestojí na výpočetní složitosti, ale právě na vlastním podílu.
Staň se validátorem, láká Ethereum 2.0 novou generaci těžařů
Plnohodnotným validátorem se může stát úplně každý, validační software se ale aktivuje až poté, co jeho správce vloží podíl ve výši 32 ETH (zhruba 3 miliony korun podle aktuálního kurzu). Čím více validátorů bez vzájemných vazeb budeme mít, tím bude i důvěryhodnější celý systém.
Validátoři Eth2 v číslech :
- Celkový stake: 8 milionů ETH
- Počet validátorů: 250 tisíc
A co když to ovládnou kryptomilionáři?
Možná teď namítnete, že si ti nejbohatší investoři takových podílů koupí enormní množství a teoreticky získají kontrolu nad podstatnou částí ověřovacího mechanizmu, který pak mohou zkorumpovat.
Ale pozor, nejen že by potřebovali astronomické prostředky, ale to samé přece můžeme tvrdit i o stárnoucím principu proof-of-work, kdy stačí za stejnou pohádkovou sumu nakoupit farmy superpočítačů a začít těžit. Oba bezpečnostní principy jednoduše předpokládají, že žádná entita nikdy nezíská většinovou kontrolu nad celým systémem.
Výhodou proof-of-stake je zamezení škodlivým externalitám počínaje spalováním elektřiny a vykupováním grafických karet a konče poplatky, které sanují nedostatek vytěžených bitcoinů, etherů apod..
27.10. v 10:56:23 UTC se chystá Altair
V těchto dnech probíhá další fáze aktualizace etherového systému, která se už týká Beacon Chainu a propíše se i do hlavní větvě Mainnet. Říkáme ji Altair a ke změně dochází ve středu 27. října v 10:56:23 UTC (12:56:23 SELČ).
Pokud tedy Ethereum ve středu pocítí jakékoliv problémy, na vině může být právě Altair.
The Merge
Pokud si dnes běžným způsobem pořídíte nějaký ten Ether, kupujete jej na Mainnetu – produkční verzi ekosystému.
Podle současného plánu se ale očekává, že někdy v průběhu roku 2022 dojde k propojení obou světů. Tedy Mainnetu s Beacon Chainem. Výsledkem bude plnohodnotný Eth2 se vším všudy. Tomuto okamžiku se v kryptohantýrce říká merge a o jeho úspěchu rozhodnou vlastně sami uživatelé sítě a dosavadní těžaři, jak moc velký zájem budou mít o novou architekturu a obchodní model.
Nový úsvit těžby: Vyplatí se i dnes těžit kryptoměny?
Pokud to vyjde, podle těch nejoptimističtějších scénářů by to mohlo znamenat výhledově skutečně revoluci ve vnímání kryptoměn jako takových. Mělo by to totiž vést k dramatickému snížení transakčních poplatků – tzv. gas fee.
Ty jsou dnes velmi vysoké, ale zároveň nutné, protože je potvrzování transakcí principem proof-of-work příliš náročné, drahé a občasná odměna ve formě vytěžené kryptoměny nestačí. Tento problém jistě ještě zesílí současná energetická krize.
Přechodem na proof-of-stake by se tedy měly výrazně snížit provozní náklady těžby.
Shard Chains
Třetím pilířem, ke kterému dojde podle situace až po úspěšném mergi, je konečně tzv. sharding, který by měl odstranit současná úzká hrdla celého systému. Výsledkem bude robustní a více paralelizovaný systém, ve kterém nedojde k žádnému přetížení a bude tak připravený na nejrůznější univerzální, a hlavně rychlé mikrotransakce zítřka – nejen ty vysloveně finanční.
Shard znamená střep a v tomto smyslu tedy sharding představuje rozdělení celkové zátěže blockchainu na 64 nových střípků – dílů. Validátor, který bude potvrzovat transakce, pak může pracovat jen s konkrétním střepem databáze a nemusí synchronizovat celý obrovský blockchain, jak je tomu doposud.
Blockchain pro podniky
Všechny tyto pilíře by měly transakce výrazně zlevnit, zrychlit a více otevřít i pro nové služby a podnikovou sféru. S blockchainovou technologií si totiž hrají nejrůznější hráči z řad byznysu už celé roky a stejně jako v případě cloudů se zde bavíme o privátních a veřejných blockchainech.
Ty privátní si spustíte sami na svém vlastním železe (v byznysu tomu říkáme on-premise), anebo přejdete na ty veřejné, stejně jako dnes korporace přecházejí ze svých on-premise serverů na veřejné cloudy od Googlu (Cloud), Microsoftu (Azure), Oraclu (OCI), IBM (Cloud) a dalších hráčů na trhu.
Lístky do kina ve veřejném blockchainu
Dejme tomu, že budete chtít na blockchainu postavit třeba systém evidence vstupenek do kina. V tomto případě nám tedy nejde o nakupování těchto vstupenek za kryptoměny, ale o bezpečné zajištění jejich platnosti v blockchainové databázi.
Jakmile si koupíte lístek, tato informace se zapíše do etherového blockchainu a žádný hacker, který by měl zájem o vaše sedadlo, už tuto informaci nikdy nepřepíše, protože jak už jsme si řekli v úvodu, v blockchainu navazuje matematicky jeden blok bajtů na druhý, změna byť jen jediného bajtu kdesi uprostřed by tak vedla ke zhroucení celé databáze.
Rozjíždět blockchain na svém vlastním železe, ale vyžaduje přece jen určité náklady a know-how, a tak namísto on-premise blockchainu zvolíte ten veřejný třeba právě od ekosystému Ethereum, které pro tyto univerzální (mikro)transakce nabízí i své protokoly.
Univerzální transakční platforma
To je nakonec ten největší rozdíl oproti zdaleka nejúspěšnější kryptoměně Bitcoin. V jejím případě jde jen a pouze o jednu věc. Spekulativně vydělat nějaký ten dolar. V případě ekosystému Ethereum jsou ale peněžní transakce v měně Ether/ETH jen jedním střípkem do skládačky.
Vydražte ošklivý GIF v hodnotě rodinného domu. Kryptoscéna objevila bizarní NFT
Ethereum má v tomto směru mnohem širší ambice a chce být v podstatě univerzální transakční platformou na cokoliv. V posledním roce se v tomto směru mluvilo zejména o exotických NFT – unikátních tokenech zapsaných v blockchainu, které mohou představovat i předmět dražeb a doklad vlastnictví.
Ethereum toho ale může umět mnohem více, má bohaté rozhraní pro vývojáře aplikací třetích stran a byla by ohromná škoda, kdyby skončilo právě jen u bizarních NFT, u kterých si mnozí běžní smrtelníci jen poklepou na čelo, co to ti nerdi zase vymysleli za nesmysl.
Nelze tedy než doufat, že Ethereum 2.0 uspěje a konečně naplní původní vizi všech kryptoměn. Být opravdu funkčním a praktickým platidlem a nejen tržní komoditou, no a navíc i univerzální transakční infrastrukturou.
