České firmy jsou pod palbou kyberútoků, pomoci chce stát

  • Většina českých firem čelí útokům hackerů
  • Na trhu chybějí tisíce odborníků na kybernetickou bezpečnost
  • Stát se chce více angažovat v kyberbezpečnosti

O tradičních ozbrojených konfliktech se veřejně hodně mluví. Jsou na očích a dá se k nim přilepit „líbivý“ vizuální materiál. V dnešní době jsou ale mnohem intenzivnější takzvané asymetrické války. Všemožné skupiny útočí skrze kybernetický prostor. Nejde pouze o vlády a jednotlivé státy, hackeři rovněž v masivní míře zasahují do sítí firem a organizací. Tyto věci nejsou tolik viditelné. I když se čas od času něco dostane na povrch, o kybernetických incidentech se většinou příliš nemluví.

A Česka se to týká více, než tomu bývá zvykem třeba na Západě. „Takřka se nestává, že bychom do nějaké společnosti či instituce přišli a nic v jejich síti a IT systémech neodhalili,“ říká David Řeháček z izraelské společnosti Check Point Software Technologies, „vždy tam něco je.“ Podobně mluví v podstatě všechny další kyberbezpečnostní firmy. Ty do sítí často nasazují svůj hardware a software a následně testují, jak si na tom kdo stojí. „Prakticky u všech subjektů v Česku se něco našlo, třeba agent komunikující se vzdálenými servery,“ doplňuje Řeháček.

Tutlané incidenty

Tuzemské firmy o takových problémech veřejně nemluví. Napadení jejich informačních systémů by logicky na veřejnosti nepůsobilo dobře a mohlo by dojít ke ztrátě důvěry u klientů. „Incidenty jsou u nás velmi významné. A zároveň jsou i tutlané,“ říká Michal Zedníček ze společnosti Alef, která se reálným řešením kybernetických útoků zabývá.

Důvody útoků kopírují všeobecné trendy. Útočníkům jde o finanční zisk, průmyslovou špionáž, citlivé dokumenty či třeba narušení výroby. Na datacentra a hostingové služby míří přehlcující DDoS útoky. Hrozby jdou jak od soukromých subjektů, tak od státy podporovaných skupin. Rusko, Čína, Írán a další země stojí za kyberútoky běžně, cílem je například západní energetický sektor.

 

34 lidí dnes zaměstnává Národní centrum kybernetické bezpečnosti. Během následujících tří let chce přijmout dalších čtyřiadvacet

 

 

Podobně samozřejmě zbrojí i druhá strana z geopolitické mapy včetně Spojených států či Izraele. Rusko s Čínou nedávno podepsaly smlouvu o kybernetické bezpečnosti, v rámci které se na sebe zavazují neútočit na státní úrovni. Směrem ven ale situace může být jiná. „Vláda nám řekla, ať v zahraničí útočíme a krademe, jak chceme. Ale jak to zkusíme doma, pojedeme prvním vlakem na Sibiř,“ říkají například ruští hackeři, se kterými měl týdeník Euro možnost mluvit.

Jednou z mála zdejších společností, která se o své zkušenosti dělí – podobně jako se to děje třeba ve Spojených státech – je provozovatel českých plynovodů Net4Gas. Firma se například potýkala s útoky na své webové servery a další infrastrukturu a situaci díky rychlému zákroku dokázala řešit bez větších následků.

Tuzemské společnosti každopádně v současné době nemají povinnost hackerské útoky na své sítě hlásit. To, zda se o informace podělí s ostatními, je dobrovolné. Výjimkou brzy budou členové takzvané kritické infrastruktury státu. Tu vzhledem k novému zákonu o kybernetické bezpečnosti postupně určuje Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) a spadnou do ní i elektrárny či ministerstva.

Spolupráce místy funguje

Dobrovolná výměna informací mezi firmami někde do určité míry funguje. V Česku už je v provozu dvaadvacet takzvaných kyberbezpečnostních CERT týmů, mají je zejména firmy typu Seznam.cz, O2 a podobně. Několik subjektů se sdružuje také v projektu Fenix provozovaném národním internetovým uzlem NIX. CZ.

Rostoucí riziko kybernetických útoků nějakou dobu ve firmách pomáhalo rozpočty na tuto oblast alespoň nesnižovat, nyní se ale postupně naopak investice zvedají. Dá se očekávat, že čísla v budoucnu výrazně narostou. „V Česku začínáme u klientů pozorovat, že už nechtějí získat pouze lejstro s certifikací, ale skutečně problémy řešit. Česko v této oblasti směřuje k vyšší odolnosti, na všech frontách nás však čeká opravdu hodně práce,“ dodává Zedníček z Alefu. Firmy jsou dnes na fungování IT naprosto závislé a výpadky mohou mít zcela zásadní následky pro celý byznys.

Útok na elektrárnu Hrháň

Zároveň chybějí lidé. Na zdejším trhu se podle odhadů v současnosti nedostává řádově tisíce odborníků na kyberbezpečnost. V celé Evropské unii jich během několika let nebude až milion. České vysoké školy se na to snaží reagovat a bezpečnostní obory zavádí či se snaží posilovat Vysoké učení technické (VUT) v Brně, České vysoké učení technické či Masarykova univerzita (MUNI). Přidávají se i některé soukromé školy. Přesto platí, že ze školy připravený člověk nevyjde a je nutné s ním nadále pracovat. VUT společně s MUNI spouští také obor, který má kombinovat technické znalosti počítačové bezpečnosti s právními aspekty.

Masarykova univerzita v Brně nedávno otevřela také Kybernetický polygon. Jde o výcvikovou arénu, kde je možné ve virtuálním prostředí zprovozněném díky vědeckému cloudu CERIT simulovat a trénovat kybernetické útoky. Tohoto moderního zázemí před pár dny využil také NBÚ. Ten vůbec poprvé v historii podobné cvičení realizoval. NBÚ se sice i několikrát do roka účastní podobných cvičení NATO, v tomto případě se ale simulované incidenty zaměřily přímo na infrastrukturu českého státu. Hlavním cílem byla fiktivní elektrárna Velký Hrháň.

Dokážou čelit útoku?

Principem cvičení bylo vyzkoušet, zda bezpečnostní zaměstnanci státu, kteří byli rozděleni do pěti týmů po čtyřech lidech, dokážou čelit organizovanému útoku hackerů. Ty představovali zaměstnanci Národního centra kybernetické bezpečnosti (NCKB), které spadá pod NBÚ a funguje v Brně, a akademici z Masarykovy univerzity. Akce se připravovala tři čtvrtě roku a zúčastněné strany nechtějí příliš rozvádět, jaké přesně útoky se trénovaly. Cvičení se totiž má uskutečnit ještě dvakrát.

První várka zkoušených týmů relativně obstála. Od zmiňovaného Národního centra kybernetické bezpečnosti se toho ze začátku v kuloárech příliš nečekalo. Stát odborníkům na kybernetickou bezpečnost může nabídnout tabulkový plat, což zapříčinilo to, že NCKB nabírá především absolventy, které si pak vychovává. Dnes centrum zaměstnává 34 lidí a během následujících tří let jich chce přijmout dalších čtyřiadvacet, každý rok osm.

O NCKB začíná být poměrně dost slyšet i v zahraničí. Centrum se podílí na několika zahraničních projektech a jezdí také pomáhat stavět kyberbezpečnostní know-how a týmy. Aktivní je například na Balkáně, kde se s celou oblastí teprve začíná, a v návaznosti na poslední události Česko pomáhalo také na Ukrajině, která musí čelit útokům z Východu. Šéf NBÚ Dušan Navrátil zároveň před pár dny podepsal nové memorandum o kyberbezpečnostní spolupráci národních složek s NATO, a Česko se tak stalo vůbec prvním spojencem v této záležitosti. NATO už kyberválku zařadilo mezi své priority.

Kvalitní hráč

Silným spojencem NBÚ je také firma Microsoft. Ta s úřadem spolupracuje už několik let, nedávno však došlo k podepsání nové smlouvy, díky které NBÚ získal přístup ke zdrojovým kódům softwaru z Redmondu, včetně Windows a Office. NBÚ nezískává nad zdrojovými kódy softwaru kontrolu a ani je nebude skladovat na svých serverech a počítačích. NCKB pouze může na dálku přistupovat ke „zdrojákům“ ve čtecím režimu. Může tak zkoumat, jak je software Microsoftu napsaný, a na základě toho analyzovat bezpečnostní záležitosti a psát si vlastní nástroje, včetně národního šifrování.

NCKB získává také přístup do takzvaného transparentního centra, které Microsoft provozuje v Bruselu. To umožňuje třeba automatizované testování softwaru Microsoftu a hledání zadních vrátek. Vše funguje na dálku. NBÚ je oprávněn nahlédnout také do dokumentací ISO 27001, které Microsoft získal v rámci svých cloudových služeb.

 

Důvody útoků kopírují všeobecné trendy. Útočníkům jde o finanční zisk, průmyslovou špionáž, citlivé dokumenty či třeba narušení výroby

 

 

Česká republika se zároveň v minulosti stala třetí zemí na světě, která je součástí programu Botnet Feeds. Ten provozuje Microsoft a NCKB má díky tomu přístup k analýzám Microsoftu o botnetech. Získává tak informace o IP adresách, které jsou rozesílány do jednotlivých zemí. NBÚ poté může kontaktovat ohrožené státní úřady. Soukromý sektor pak stejně řeší národní bezpečnostní tým CSIRT. CZ, který provozuje správce české internetové domény CZ. NIC a se kterým NBÚ nedávno obnovil smlouvu.

Česko je obecně díky firmám jako AVG, Avast, Cognitive Security či několika novým mladým projektům typu TeskaLabs ve světě vnímáno jako velice kvalitní hráč na poli kyberbezpečnosti. Státní bezpečnostní instituce se těmto firmám snaží sekundovat.

 

 

 

 

 

 

Témata článku: Bezpečnost, DDoS

7 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Mysel_1 25. 11. 2015 15:52:43
    Za ty almuzny by to delal malokdo. Nas stat je ve vecech IT tak...
  • basset-hound 24. 11. 2015 11:34:34
    Ano, lidi je vice nez dost a znam jich hafo, kteri umeji, jsou sikovni,...
  • m11.11 24. 11. 2015 8:46:01
    Díky za celkem dobrý článek. Jen jste u něj zapomněli na označení/tag...

Další podobné články


Nadšenci vyvinuli ORWL. Nejzabezpečenější počítač na světě

Nadšenci vyvinuli ORWL. Nejzabezpečenější počítač na světě

** Na míru paranoikům, tajným agentům a všem, co chtějí mít maximálně zabezpečená data v počítači ** ORWL je unikátní minipočítač s několikanásobným jištěním

Včera | Čížek Jakub | 34

Pokuta pro Amazon: převážel letecky li-ion baterie

Pokuta pro Amazon: převážel letecky li-ion baterie

29.  9.  2016 | Mikešová Markéta | 16