Česká republika je v rámci zemí OECD desátým státem s nejrozvinutějšími sítěmi nové generace, tedy z pohledu jejich podílu na tradičním vysokorychlostním (broadband) připojení. Podle statistik téže organizace tvoří podíl optických připojení v Česku v celkovém broadbandu kolem 15 procent. Sousední Slovensko je na tom ještě lépe – s více než 30 procenty mu patří pátá příčka. Největší podíl optiky mají tradičně v Asii.
Podle měření OECD mají Japonsko a Jižní Korea podíl sítí nové generace na vysokorychlostním připojení přes 60 procent. Další 3 příčky, na kterých jsou s podobným dílem Švédsko, Estonsko a právě Slovensko, mají podíl zhruba poloviční. Česko je s 15 procenty mírně horší než Dánsko a naopak mírně lepší než Portugalsko. Průměr zemí OECD se přitom v podstatě rovná zdejším číslům.
Internet v přepočtu na HDP na obyvatele
Na prvních příčkách žebříčku je možné vidět hodně menších a středně velkých zemí a například Spojené státy, Kanada, Německo, Nizozemsko, Španělsko, Austrálie či Velká Británie mají podíl rychlého internetu na celkovém připojení pouze v malých jednotkách procent. Na tom není nic divného – v menších zemích často žije hodně lidí v hustěji obydlených oblastech, kde je lepší přístup ke kvalitnímu připojení. Malé státy stejně tak nemusí mít takové náklady s pokrývání velké rozlohy země.
Penetrace vysokorychlostního internetu na celkovém broadbandu. Zdroj: OECD
OECD nicméně nabízí i jiné srovnání – přepočet penetrace rychlého internetu, tedy nejenom nové generace sítí, ale i například xDSL linek, na HDP na jednoho obyvatele. To je v současné době stále poněkud sporná statistika, protože se odborníci přou, zda je možné internetová připojení takto přepočítávat. Argumentů, proč ano, je poměrně hodně. Rychlý internet například pomáhá k ekonomickému růstu, zvyšuje nárůst produktivity, umožňuje zavádět efektivnější obchodní procesy a podobně.
V penetraci kompletního broadbandu už se Česko řadí mezi země s menším podílem (opět kolem 15 procent), podobně jako Slovensko. Přepočty na HDP je možné vyčíst z grafu.
Broadband v přepočtu na HDP na obyvatele. Zdroj: OECD
Česká republika uznala, že je IT a internet potřeba k dalšímu růstu a dřívější vláda proto připravila a schválila strategii Digitální Česko 2.0. Exministr průmyslu a obchodu Martin Kuba zároveň přišel s návrhem, že se část peněz získaných z aukce mobilních kmitočtů (mohlo by jít o miliardy dolarů) využije k budování vysokorychlostních spojů a přivádění rychlého internetu i do méně obydlených oblastí. Evropská unie na podobné účely chtěla získat přes 7 miliard eur, rozpočet ale neprošel. Chystají se proto jiné programy, například zpřístupnění výkopových prací.
