Chytré telefony mění nejstarší řemeslo

Chytré telefony, aplikace a geolokace promlouvají i do nejstaršího řemesla. Reportáž o tom, jak je možné si objednat dívku.

Ve chvíli, kdy do mobilu naťukám adresu Sex.cz, zrovna stojím v Praze na Smíchově nedaleko od Vltavy. Sháním lehkou dívku neboli ťapinu, jak se prostitutkám přezdívá v soudobém internetovém žargonu. Kliknu na volbu „holky“ a čekám. Na displeji se objeví několik fotek polonahých dívek. Většinou mají rozpixelovaný obličej, aby nebylo poznat, o koho jde. Telefon mi ukazuje sexuální pracovnice v blízkém okolí, povolil jsem totiž internetové aplikaci přístup ke své aktuální poloze.

Některé slečny jsou doslova za rohem. Před očima mi defilují Katka, Hanka, Samantha, Carmen. Fotografie je zachycují nejčastěji vleže na posteli v jakémsi nepříliš vkusně zařízeném pokoji. Zaujme mě Katka, ale v jejím profilu se dozvídám, že nabízí pouze erotickou masáž, což se pro potřeby tohoto článku nehodí, klikám tedy dál. Mezitím přecházím přes most na opačnou stranu řeky.

Na druhém břehu měním taktiku a místo volby „holky“ klikám na „podniky“. Objevuje se několik takzvaných privátů – soukromých bytů, kde pracuje více slečen najednou. Vybírám podnik na Praze 2, kde mě zaujme fotografie exoticky vypadající slečny, vytáčím její číslo, mobil zvoní. „Ahoj, kdy přijdeš,“ zdraví mě v telefonu tenký hlásek. Můžu prý klidně hned, je jedna hodina odpoledne a slečna má volno. Za pár minut už trochu nervózně přešlapuji před dveřmi činžáku na Novém Městě. Přichází mi otevřít drobná exotická dívka.

Je v pracovním, na sobě má bílou košilku a upnuté legíny, sexy uniformu kazí jen pantofle – obyvatelům domu prý vadí cvakání podpatků. V těsném výtahu se mě dívka ptá, jestli už jsem u nich na privátě někdy byl. Nastává okamžik pravdy – přiznávám, že jsem novinář. Dívka znervózní, proti rozhovoru ale nic nemá – pokud zaplatím běžnou taxu, tedy tisícovku za půl hodiny, a nevyzradím její umělecké jméno ani název privátu. V článku si přeje vystupovat pod jménem Luciana. Když se na tom dohodneme, zve mě dál.

Půlhodina s Lucianou

Luciana je původem Arménka, ale většinu života žije v Praze a česky mluví bez přízvuku. Tvrdí, že jí je 19, pod vrstvou make-upu ale vypadá starší. Dá se říct, že patří k oblíbeným prostitutkám – na webech jako Zlobiveholky.cz nebo Tapky.cz má asi patnáct recenzí, z nichž většina ji hodnotí pozitivně. Z uživatelských hodnocení ale velkou radost nemá. „Četla jsem to. Někdy mě to naštve. Ti pánové si nás neváží,“ říká mi spíše ostýchavá dívka v pokoji s červeným osvětlením. Na privátě je už třetí rok. Předtím pracovala v restauraci, ale peníze jí nestačily na pronájem bytu a pražský život. O této možnosti se dočetla v Annonci.

Klepněte pro větší obrázek
Foto: Profimedia

„Já osobně mám ráda sex. Ale vadí mi to střídání chlapů. Není to jednoduché. Ale snažím se na to nemyslet. Kdybych se vrátila do restaurace, musela bych být od rána do noci v práci a s přesčasy bych měla 18 tisíc. Nájem v bytě je 12 tisíc. V dnešní době je to těžké, když chce být holka nezávislá,“ vyjadřuje názor na svou práci Luciana. V podniku je každý všední den a průměrně ji navštíví čtyři muži. Při tomhle tempu si podle svých slov vydělá 30 až 50 tisíc měsíčně. V bytě jsou kromě ní ještě další dvě dívky a všechny pracují každý den od jedenácti do jedenácti. Výhodou privátu prý je, že si může vybírat, s kým „půjde“ – proto by nikdy nešla pracovat do klubu.

Většina žen, které se živí prostitucí, pracuje jako Luciana na privátě. Server Sex.cz, který je největším erotickým webem v Česku, inzeruje asi tři stovky privátů s tisícem dívek, ve skutečnosti jich ale bude mnohem více. Velikost sexbyznysu v Česku se těžko odhaduje. Nejedná o živnost, živnostenský úřad proto žádné údaje nevede. Existují jen odhady. Nejkvalifikovanější asi ze statistického úřadu, podle nějž přispěla tahle část šedé ekonomiky v roce 2012 k českému HDP 3,4 miliardy korun.

Tisíce žen

Určité informace o hlavním městě, které je centrem sexbyznysu v Česku, má Městská policie Praha. V metropoli je podle ní 63 veřejných erotických provozoven a dvě až tři stovky privátů. Prostituci podle čísel městské policie provozuje v hlavním městě asi tři tisíce osob. ČSÚ uváděla k roku 2012 výrazně víc – až 13 tisíc prostitutek. „Můžeme hovořit o ústupu takzvané pouliční prostituce. Tento sociálně negativní jev však nevymizel, ale přesunul se do prostředí tzv. privátů,“ uvedl tiskový mluvčí městské policie Rudolf Rubeš.

 

Kdybych se vrátila do restaurace, musela bych být od rána do noci v práci a s přesčasy bych měla 18 tisíc.

 

Nevládní organizace Rozkoš bez rizika, která sexuálním pracovnicím poskytuje terapii a zdravotní péči a působí ve dvanácti krajích, odhaduje počet sexuálních pracovníků zhruba na deset až třináct tisíc. ČSÚ uvádí zhruba dvojnásobek.

Podle ředitelky organizace Rozkoš bez rizika Hany Malinové má každá z pracovnic průměrně deset klientů za týden. Když vyjdeme z tisícovky, kterou si účtovala Luciana, jednoduchými počty dojdeme k tomu, že roční obrat se pohybuje někde kolem pěti miliard korun. ČSÚ bez upřesnění metody výpočtu uvádí již zmiňované 3,4 miliardy.

Na ulici pracuje jen naprosté minimum dívek. Vedle privátů stále ještě existují klasické veřejné noční podniky, kde je také možné získat placenou sexuální společnici. Těch však ubylo, přežily jen ty větší. Byznys se koncentroval do měst – erotickým podnikům v pohraničí už v podstatě odzvonilo. Organizace prostituce nebo také kuplířství je v Česku trestána, tyto podniky proto v zákonech hledají různé kličky. Sexuálním pracovnicím například pouze pronajímají pokoje, ve kterých si pak dívky mohou dělat, co chtějí, podnikateli pouze platí nájem.

Vítězí spotřebitel

Typický sexuální pracovník dnešní doby ale působí na privátě jako Luciana. Majitelem bytu je často jedna z dívek anebo také bývalá sexuální pracovnice. Odvětví, které vždy řídili muži, tedy přebírají ženy. „Dřív to všechno měli chlapi, kteří ty slečny pásli. Samostatné dívky neexistovaly, až na pár eskortek. Ony se bály fungovat samy na sebe. Hodně kuplířů si to hlídalo, aby se nikde nevyloupla sólistka, a když se vyloupla, tak ji zlikvidovali. Pak se začaly dívky samy organizovat a dnes je to otočené. Organizovaných celků je dnes strašně málo a drtivá většina lidí, kteří u nás inzerují, jsou dívky, které jedou samy na sebe nebo jsou sdružené do nějakého privátu,“ říká v rozhovoru Andrej Anastasov, podnikatel, který vlastní nejznámější české domény inzerující erotický obsah.

Sexuální byznys v době mobilního internetu tedy zjevně podléhá úplně stejným trendům jako všechny ostatní služby. Klienti si dívky hledají podle místa, kde zrovna v danou chvíli jsou, jejich kvality a cenu sami hodnotí na internetu, podobně jako by hodnotili třeba večeři v restauraci nebo hotel, což dívky tlačí ke zvyšování kvality. Na moderních technologiích ve světě sexbyznysu tak nejvíce vydělává spotřebitel. Pro dívky provozující nejstarší řemeslo se nic zásadního nezměnilo. A stejně tak ani pro stát, který z prosouložených miliard stále vidí jen drobné.

Témata článku: Web, Byznys, Mobilní telefon, Reportáže

22 komentářů

Nejnovější komentáře

  • cabman 18. 3. 2015 22:15:30
    V neoznačeném reklamním článku nabízet aplikaci na hledání šlapek???? To...
  • Davi Ganz 17. 3. 2015 0:45:03
    Ono staci jenom nebyt looser a clovek si vrzne i bez k$$ev. Take je treba...
  • myscho123 17. 3. 2015 0:04:39
    Rozhovor pre potreby článku sa patrne odohral už v tom výťahu (keďže 90%...
Určitě si přečtěte

Týden Živě: Jaké dnes máme mobily a notebooky

Týden Živě: Jaké dnes máme mobily a notebooky

** Prolétneme aktuální nabídku chytrých mobilů a notebooků ** Co dnes najdete na trhu a kolik za to zaplatíte

Dnes | Polesný David, Láska Jan | 5