Cílem kyberútoků je většina firem. Málokdo to ale přizná

Většina firem a vlád čelí kybernetickým útokům. Informace o úniku dat se ovšem na veřejnost dostane pouze ve velice omezené míře.

Mediálně probírané hackerské útoky spojené s úniky osobních dat uživatelů a dalších citlivých údajů představují pouze zlomek bezpečnostních incidentů, které firmy a vlády po celém světě zaznamenávají. O drtivé většině z nich se veřejnost nedozví. Oběti softwarových nájezdníků totiž o škodách nechtějí mluvit a do zabezpečení vlastní počítačové infrastruktury si jen tak někoho nepustí.

„Oběti průmyslové špionáže a dalších útoků rozhodně nechtějí dát veřejnosti vědět, že se staly cílem útoku a přišli o data,“ popisuje v rozhovoru pro Connect.cz Radovan Dršata, šéf softwarové divize společnosti HP pro Česko, Slovensko a Maďarsko. Firmy se podle jeho zkušeností navíc velice často tváří, že se jich bezpečnostní rizika netýkají, i když je ve skutečnosti velice aktivně řeší.

Důvodem toho, proč společnosti a organizace nechtějí, aby se o ztrátě dat vědělo, je mimo jiné reputace a možné ohrožení byznysu a důvěry zákazníků. Firmy si tak pečlivě vybírají, kdo se stane jejich dodavatelem bezpečnostních technologií a kdo se bude podílet na hašení kybernetických problémů. „Počítačová a síťová bezpečnost je byznys postavený na velmi vysoké důvěře mezi zákazníky a dodavateli,“ říká Dršata, „a pro dodavatele technologií je občas těžké se do firem dostat.“

Týká se to všech

Taková důvěra se musí dlouho budovat. „Zákazníci například z počátku vůbec nedávají najevo, že by pro ně bezpečnost byla žhavé téma a že prakticky nemají problém. Až v pozdějších fázích jednání však začnou naznačovat, že vše není tak úplně v pořádku,“ dodává Dršata. Výjimkou údajně nejsou ani nenápadné dotazy typu, že „jeden můj známý má problém a neví jak na něj“.

Klepněte pro větší obrázek
Největší kontrolní centra světových botů. Zdroj: Check Point

„Firmy se útoky nechlubí, a pokud je mohou zakrýt, tak to udělají,“ souhlasí Michal Pěchouček z bezpečnostní společnosti Cognitive Security, kterou nedávno koupilo Cisco. Firmy a vlády přitom v loňském roce čelily obrovskému množství hackerských útoků. Statistiky v tradičních reportech bezpečnostních společnosti se samozřejmě liší v závislosti na metodikách měření a zkoumaných vzorcích, ve všech je nicméně vidět, že více než 3 čtvrtiny firem a vlád musely za poslední rok čelit minimálně jednomu útoku.

Podle statistik společnosti Check Point, která dodává bezpečností hardware a software vládám i velkým organizacím, se navíc ukazuje, že firmy často vůbec nevědí, že v jejich síti není vše v pořádku. Zhruba 63 procent zkoumaných firemních počítačových infrastruktur v sobě mělo ukryté automatizované boty, kteří nejenom, že sloužili k vynášení dat a dalším přístupům do sítě, ale byly rovněž součástí botnetů využívaných pro DDoS útoky.

„Je naprosto běžná věc, že v sítích zákazníků nacházíme důmyslně ukryté boty,“ tvrdí šéf české pobočky Check Pointu Daniel Šafář. „Firmy jsou vždy z jejich přítomnosti (botů) velice překvapeny.“

Pokud si odmyslíme mediálně vděčné hacktivistické akce (třeba aktuální DDoS útoky v Česku), většina útočníků se snaží svojí přítomnost skrýt a nechce být zpozorována. Hackeři tak například nabourají účty v několika finančních institucích a z každé vyvádějí pouze menší částky. „Útočníci kradou po malých kouscích, aby se na ně nepřišlo,“ vysvětluje Radovan Dršata z HP. „Velké a hlasité DDoS útoky nejsou nejhorší. Větší zlo jsou ty, které nejsou vidět,“ souhlasí Michel Pěchouček z Cisca.

Renesance DDoSů a růst mobilů

Obliba DDoS útoků nicméně v posledním roce výrazně vzrostla. Tento typ útočné činnosti dříve zaznamenal útlum díky odstavení několika velkých botnetů. Nyní se ale síla mrtvých duší vrací. Cisco třeba zaznamenalo průměrný datový tok botnetů o velikosti 1,2 Gb/s a největší z nich dokonce posílal 100 Gb/s. V oblibě botnetů hraje velikou roli i cena – jednodenní pronájem takové sítě vyjde i na pouhých 50 dolarů.

Klepněte pro větší obrázek
Chytrá mobilní zařízení prozatím tvoří malou část zdrojů nákazy. Do budoucna má ale jejich význam růst. Zdroj: Cisco

Do těchto botnetů se navíc čím dál více zapojují i chytrá mobilní zařízení, na která obecně cílí mnoho nových útoků. Podle analýzy Cisca jenom útoky na Android v roce 2012 vzrostly o téměř 2600 procent a podobným tempem mají pokračovat i letos. „Útoky na mobilní zařízení stále tvoří pouhých 0,5 procenta všech útoků, do budoucna toto číslo ale bude mnohem větší,“ myslí si šéf českého Cisca Jiří Devát. Podle jeho nového kolegy z Cognitive Security údajně mobilní krabičky budou tvořit až dvouciferná čísla v celkovém koláči.

„U zákazníků často narážíme na to, že velká část botů se do sítě dostala skrze Android,“ popisuje Daniel Šafář z Check Pointu. Na podobné skutečnosti ve svých studiích neupozorňují pouze Cisco a Check Point, ale také HP, Kaspersky Lab, AVG a mnozí další bezpečnostní hráči. HP například mobilní útoky vidí jako nejrychleji rostoucí oblast.

Mobilní zařízení zároveň představují zcela nové požadavky na zabezpečení sítě. „Nacházíme se v bodě, kdy je nutné kompletně změnit ochranu internetu,“ říká Michal Pěchouček. Zabezpečení sítě už není pouze záležitostí firewallu, ale mnoha dalších technologií. Firewall sice stále představuje silnou a poměrně těžce proniknutelnou zeď, ta ovšem neřeší to, co se děje uvnitř sítě.

„Už není nutné chránit pouze jednotlivá zařízení, ale hlavně síť. Je nutné pochopit, co se v sítích děje,“ pokračuje Pěchouček. „Data a zařízení jsou díky mobilním technologiím všude a není možné jen tak chránit integritu.“ Velká většina útoků už dnes neprobíhá přes firewall, ale jde o útoky přes aplikaci.

Tato skutečnost ostatně představuje důvod, proč Cisco pražský startup Cognitive Security koupilo – umí totiž analyzovat, co se v sítích děje a přijít na to, co není v pořádku. Podobnou analýzou sítí se zabývají i další společnosti. Třeba v rámci HP je to rovněž koupená technologie ArcSight, kterou v Česku používá většina bankovních domů.

Nová studená válka

Popisovaná mobilní situace v budoucnu získá na ještě větší důležitosti. Do internetu se totiž začínají připojovat také další zařízení, jako jsou různé elektrické měřáky, čidla a další. Vzniká tak éra takzvaného „internetu věcí“. Společnost Kaspersky Lab proto nedávno oznámila, že pracuje na bezpečnostní technologii, která by měla fungovat také v automobilech, televizorech či chytrých domácích spotřebičích.

Vlády po celém světě chtějí kybernetickým válkám čelit jednotnými pravidly. Jednu takovou směrnici připravuje i Evropská unie. Po soukromých firmách bude chtít, aby jednotlivé bezpečnostní útoky hlásily v centrále Europolu. Názory na tuto problematiku se mezi odborníky různí.

„Tento projekt EU je z principu v pořádku,“ říká Radovat Dršata. Vyjadřuje ale pochybnosti nad tím, jak unie projekt zrealizuje a jak ve skutečnosti bude fungovat. Cisco zase projekt označuje za velice důležitý a potřebný.

„Současnou kybernetickou bezpečnost lze popsat jako studenou válku – všichni stojí s naládovanými puškami a míří na toho druhého,“ říká Pěchouček z Cognitive Security. Je tak mimo jiné vysoce pravděpodobné, že se součástí vzdělávacích systémů jednotlivých zemí stanou i obory přezdívané jako „kybernetický bojovník (cyber warrior)“, které budou produkovat kybernetické ochránce.

Diskuze (16) Další článek: BodyAvatar: Nakreslete si panáčka pomocí Kinectu

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,