Nedopadne Waymo stejně jako Xerox? Právě tuto otázku si položili kolegové z Ars Techniky, kteří srovnali příběhy obou společností a potenciální katastrofu pro Waymo, pokud se nepoučí.
Waymo v Michiganu postaví fabriku na chytrá auta. Jeho technologie má fungovat jako plugin
Xerox v 70. letech vyrobil první použitelný prototyp osobního počítače s grafickým rozhraním – Alto, který o celou dekádu předběhl všechny ostatní včetně Applu. Potomci Alta však přesto na trhu zcela propadli. Jak je to možné? Při přepočtu na dnešní koruny se jejich cena pohybovala okolo milionu.
Xerox tak raději uvolnil místo levnějšímu (a ve své době také jednoduššímu) Applu a výměnou za exkluzivní přístup k jeho akciím před vstupem na burzu pozval jeho inženýry do své laboratoře PARC v Palo Altu, aby si naučili, jak vyrobit počítačové GUI. O pár let později se jeho základní principy objevily v Lise, pak v Macintoshi a nakonec i ve Windows.
Xerox postavil moderní PC s grafickým desktopem deset let před ostatními
Ten příběh zná každý, a podle Ars Techniky připomíná současné Waymo. Waymo má bez debat nejpokročilejší technologii autonomního vozu, nabízí se však otázka, jestli je tato technologie efektivně uplatnitelná na současném trhu – jestli není příliš komplikovaná a drahá.
Pokud je Waymo podle autorů Xerox, pak Applem jsou nové a mladé automobilové startupy v USA, které získávají investici za investicí a chystají pilotní projekty taxi třeba na Floridě, kde by mohly vozit důchodce na nákupy – to je případ třeba firmy Voyage.
25 mil za hodinu
Voyage možná nemá tak sofistikovanou technologii jako Waymo, nicméně právě proto jej může předběhnout a začít skutečně vydělávat peníze. Nebude se totiž snažit vyvinout kompletního autopilota nejvyšší úrovně, po čem touží Waymo, ale mnohem pomalejší a omezenější drožku, která bude jezdit na málo frekventovaných silnicích amerických satelitních městeček a spíše kyvadlově sem a tam rychlostí do 25 mil za hodinu (okolo čtyřicítky).
Voayge utopil ve vývoji zlomek toho, co Waymo a možná to bude stačit
Tato rychlost přitom není náhodná, slouží totiž jako určitý předěl mezi levnou autonomní technologií a tou nejpokročilejší. Pokud se po ulici šinete rychlostí mopedu, výpočet jízdy na palubním počítači je mnohem jednodušší, protože za 100 ms ujedete zhruba jen jeden metr. Stejně tak nepotřebujete ty nejvýkonnější (a také nejdražší) lidary, protože prostě jedete pomaleji.
Jízda po páteřní komunikaci třeba šedesátkou, nebo ještě svižnější doprava na velké městské dálnici, je ale něco úplně jiného. Laciné lidary použít nemůžete, při této rychlosti už totiž mají příliš malý dosah. Pod kapotou zároveň musí být dokonalý superpočítač, který během milisekundy zpracuje o řád více informací než při pomalé jízdě mezi přízemními domky kdesi na Floridě.
Waymo One má ke skutečné komerční robotaxi daleko
Waymo tedy třeba jednou postaví autonomní superauto, možná to tou dobou ale už nebude nikoho zajímat, protože důchodce na nákupy a děti do škol budou vozit jednodušší dopravníky, které sice nebudou mít schopnosti jezdit po dálnici, ale budou dávno reálně sloužit.
Waymo One vyjíždí do ulic:
Ostatně když Waymo na sklonku loňského roku spustilo první komerční taxi Waymo One, byla to senzace jen do chvíle, než si média všimla, že se jedná vlastně jen o marketing. Služba je i nadále omezená pro několik set vybraných lidí a za volantem nadále sedí profesionální řidič, který kdykoliv může převzít řízení.
Fakticky se tedy nadále jedná jen o testování technologie, u které nikdo neví, jestli bude někdy opravdu v plné šíři použitelná a hlavně rentabilní.
