Co pro Microsoft znamená nový šéf Satya Nadella

Z Microsoftu se v posledních letech stal otloukánek, do kterého se strefovala prakticky celá technologická scéna. Běžnou taktikou společnosti bylo prosazovat své pohledy na byznys z pozice dominantní síly na trhu, a později, když firma dostatečně rychle nezareagovala na rychle nastupující trendy, se strategie přeorientovala na dohánění nové konkurence. V Redmondu si takové dohánění mohou dovolit, Microsoft je totiž stále finančně velice výkonný stroj. Jenom za poslední rok firma vykázala zisk ve výši 27 miliard dolarů a na účtech má hotovost přesahující 84 miliard. Microsoft se pro akcionáře jeví jako stabilní a bezpečná volba, jejíž akcie si drží svojí stabilní hladinu a do nich uložené peníze jsou tak pěknou investicí s příjemnou a pravidelnou dividendou.

Jako stabilní a bezpečná volba, která nehne s nastaveným kurzem, se na první pohled jeví také nově jmenovaný výkonný ředitel Satya Nadella, který Microsoftem proplouvá posledních 22 let a který se po Billu Gatesovi a Stevu Ballmerovi stal teprve třetím šéfem společnosti. Zvenčí se inženýr indického původu s novým ročním platem 18 milionů dolarů skutečně může jevit jako prostý pokračovatel zaběhnutých pořádků a že na něho padla volba až v době, kdy se nepodařilo nalézt nikoho jiného. Představenstvo Microsoftu si sice Nadellu vybralo mezi možné kandidáty na vedení firmy hned v začátcích, zároveň se ale snažilo přijít s někým zvenčí.

Ne každému se nicméně chtělo post přijmout. Jedním z hlavních důvodů měla být zejména přítomnost Gatese a Ballmera v představenstvu Microsoftu. Možní kandidáti se oprávněně obávali toho, že stín těchto dvou legend se bude neustále vznášet nad jejich hlavami a že s firmou ve skutečnosti nebude lehké hnout. Satya Nadella podle všeho nesplňoval všechny požadavky, které si představenstvo vytyčilo, hledání ale bylo dlouhé, takže muselo dojít na kompromisy. A nakonec je možná dobře, že se Nadella postu hlavní postavy v Microsoftu ujme. Mnozí zaměstnanci a partneři Microsoftu ho totiž označují za „agenta změny“ a pochvaly se postupně sbíhají také od konkurence a dalších vlivných lidí z technologické branže. V Microsoftu zároveň působí 22 let a dobře chápe vztahy s partnery, kteří do firmy přináší více než 90 procent peněz, které firma vydělá.

Místo obchodníka inženýr

Nadella je v prvé řadě inženýr, technik a člověk od IT, což ho výrazně odlišuje od Steva Ballmera, který byl v podstatě „pouze“ obchodník a neměl příliš „čuch“ na nové trendy. Příchod Nadelly na pozici nejvyšší by pro Microsoft mohl znamenat něco podobného, co znamenal návrat Larryho Page do čela Googlu – mnohem větší orientaci na nové technologie a experimenty a vyslyšení hlasů vývojářů. Nadella je znám tím, že si příliš nepotrpí na zbytečné schůzování a množství všemožných vrstev v managementu.

Nový šéf Microsoftu Satya Nadella. Ilustrace: E15

Steve Ballmer byl proslulý tím, že Microsoft zabarikádoval v jeho vlastním hradu a pokoušel se odrážet útoky ze všech stran a těžil z toho, v čem firma byla historicky cenná, zejména tedy v operačním systému Windows a kancelářské sadě Office. Ballmer se velice bál, že by případné novinky a zásadní změny mohly tato zlatá vejce ohrozit a bránil tak výrazným inovacím. Vývojáři v Redmondu například ještě před iPadem připravili povedené verze tabletů, které neměly s Windows nic společného. Ballmer je nicméně na trh nepustil, protože se bál, že právě ony ohrozí pozici Windows na trhu. Namísto toho to udělal Apple a později samozřejmě i tablety s Androidem. Windows 8 už se v podstatě jeví jako splašená reakce na aktivity konkurence. Tradiční počítačový trh se mezitím začal výrazně propadat (v loňském roce o 10 procent) a nevypadá to, že by se tento trend měl zastavit.

Dalším příkladem Ballmerovy defenzivní taktiky je Office převedený do webového prohlížeče. I tento projekt v Microsoftu fungoval už před mnoha lety, Ballmer ale nechtěl ohrozit prodej licencí tradičního „krabicového“ Office. Jenže Google mezitím postupně vyladil Google Apps (Docs), rychlým vývojem přidává nové funkce a začíná se ve velkém dostávat k firmám i běžným uživatelům. Google Apps už tvoří téměř 10 procent příjmů Googlu a Microsoftu naopak v posledním čtvrtletí spadl prodej běžných licencí Office o 16 procent. Reaguje na to sice solidním růstem cloudového Office 365, silná konkurence už se ale stihla etablovat.

I přesto tyto (a mnohé další) nepovedené kroky v Microsoftu stihly vyrůst produkty, které získávají velice silné postavení na trhu a zřejmě firmu v budoucnu potáhnou. Mimo silný firemní software jsou to zejména cloudové a serverové technologie, za jejichž vývojem a uváděním na trh stál právě Satya Nadella. Produkty, se kterými měl tento indický veterán co dočinění, stojí za zhruba dvěma třetinami příjmů Microsoftu. Jenom cloud Windows Azure konkurující třeba Amazonu už je miliardový byznys a Office 365, na němž se Nadella rovněž podílel, je na podobných číslech. Tržby Microsoftu z cloudu v posledním roce překročily 20 miliard dolarů. Nadellovo jmenování do funkce výkonného ředitele tak naznačuje, že právě touto cestou se Redmond bude chtít vydat a čísla z této oblasti ještě více posílit.

Vyšší úděl Bingu

Autor těchto řádků měl možnost se v minulosti s Nadellou několikrát potkat a prohodit s ním pár slov. Z toho, co řekl, bylo vždy jasné, že vývoji na technologickém trhu velice dobře rozumí a že chápe jak technologické, tak obchodní souvislosti. „IT byznys nerespektuje tradice. O co jde, jsou inovace,“ jasně naznačil koncem loňského roku na konferenci LeWeb v Paříži. Ze své pozice inovátora v Microsoftu je mu možné věřit i to, zda jeho společnost dokáže v budoucnu držet krok. „Musíme to dokázat. Nebyli bychom tu více než 30 let, kdybychom něco takového neuměli.“

Žádné tradice, ale inovace.

Satya Nadella vidí velikou budoucnost mimo jiné v takzvaných velkých datech (big data). I to je důvod, proč si Microsoft stále drží vysoce ztrátový internetový vyhledávač Bing, za jehož výrazným posunem opět stojí indický technolog a manažer. Bing se navenek tváří jako konkurence pro vyhledávání Googlu, na pozadí ale jde o platformu, která se učí pracovat s daty. Sbírá informace, učí stroje (machine learning) a zřejmě nebude žádným větším překvapením, až technologie Bingu budou postupně začleňovány do cloudových a serverových produktů Microsoftu.

Je jasné, že Microsoft bude chtít do budoucna tlačit technologie, které běží „na pozadí“ a které v podstatě zajímají pouze „užší“ skupinu lidí točících se kolem IT. V cloudech a datových centrech jsou peníze, protože v podstatě každé koncové zařízení už je připojeno k internetu a z cloudů čerpá data. Nicméně Microsoft je pořád v byznysu s Windows, Windows Phone a dalšími koncovými produkty, a tam už situace tak průzračná není.

Steve Ballmer si prosadil vývoj tabletu Surface, jehož prodeje se sice v posledním čtvrtletí zdvojnásobily, stále ale jde o malý byznys (v kontextu celé firmy), který navíc prozatím lepí ztráty z předchozích prodejů. Co je ale mnohem horší, je to, že Microsoft začal přímo konkurovat svým partnerům a výrobcům hardwaru, a mnozí mu to začínají vracet. Velcí strůjci notebooků vydávají stále více modelů s cloudovým operačním systémem Chrome OS od Googlu a trh už na to reaguje. Příliš komplexních čísel z trhu sice prozatím není, obchodní aktivity výrobců a distributorů už jsou ale zřejmé, a výmluvně působí i čísla, která už je možné získat. Podle analýzy společnosti NPD tvořily Chromebooky koncem loňského roku 21 procent prodejů notebooků. Forrester zase přispěchal s čísly, že více než 20 procent IT oddělení ve firmách o těchto strojích velice vážně uvažuje pro nasazení mezi zaměstnanci.

Nadella prozatím vzkazuje, že koncová zařízení jsou pro něj stále důležitá a že chce jasně pohnout také s Nokií, kterou Microsoft koupil za 7,3 miliardy dolarů a která se stala v podstatě jediným výrobcem chytrých telefonů s Windows Phone. Zde lze v podstatě doufat, že Nadella dostojí své pověsti inovátora a nebude brzdit případné inovace, se kterými jeho výzkumníci přijdou. Přijít s něčím jiným totiž bude zásadní, protože zatímco Microsoft v mnoha oblastech konkurenci pouze dohání, ona už je zase o krok dál a vymýšlí chytré roboty, automobily bez řidiče, různé mobilní přístroje. Teď ještě aby nový šéf nebyl pod příliš velkým vlivem Billa Gatese, který odešel z místa předsedy představenstva a chce třetinu svého času věnovat funkci poradce pro produkty. Návrat otců zakladatelů však nemusí být, jak se ukazuje na případu Iva Lukačoviče a jeho opětovné angažovanosti v Seznamu, vždy ideální.