Vláda na středečním jednání schválila strategický dokument Digitální Česko 2.0. Mění pohled na sdílení, podporuje budování internetu a dělá z ICT důležitý průmysl.
Vláda na středečním zasedání schválila dokument Digitální Česko 2.0, který určí strategii v oblasti informačních a telekomunikačních technologií (ICT) na několik dalších let. Jednotlivé státní složky a rezorty by měly postupně začít stanovené body naplňovat. Nečasova vláda zároveň oznámila, že ICT oblast považuje za důležitou a například kvalitní internetové připojení staví na úroveň klasické infrastruktury, jako jsou dálnice nebo energetická síť.
Schválená druhá verze Digitálního Česka navazuje 17 novými body na původní dokument z roku 2011, kde ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), pod jehož správu tato oblast spadá, stanovilo několik hlavních ICT priorit. Šlo například o přechod na digitální vysílání a další podobné záležitosti. První Digitální Česko se nicméně nesetkalo s velkým ohlasem úředníků a byla naplněna ani necelá polovina stanovených cílů.
Nová podoba jde mnohem dále a vláda se prozatím tváří, že nyní bere celou záležitost vážněji. „Cenově dostupné a zároveň dostatečně rychlé připojení k internetu je podle názoru vlády pro většinu obyvatel České republiky základním prostředkem pro získávání informací, audiovizuálního obsahu nebo nástrojem k učení a komunikaci,“ uvedl v prohlášení premiér Petr Nečas. Zpráva jeho úřadu zdůrazňuje, že bez kvalitního připojení k internetu není možná efektivní realizace podnikatelských nápadů.
Podpora rostoucího ICT
„Digitální Česko 2.0 zmiňuje rozvoj v pokrytí vysokorychlostním internetem, což je dobře,“ říká pro Connect.cz výkonný ředitel Seznamu Michal Feix, který se státními představiteli v oblasti ICT často komunikuje. „Potenciál internetové ekonomiky je v České republice stále obrovský,“ dodává. Vláda dobře zmiňuje, že pro vstup investorů do Česka je podmínkou kvalitní internetové spojení.
Digitální Česko 2.0 se zaměřuje i na přechod na IPv6 a DNSSEC. Tématu se na svém blogu věnuje CZ.NIC.
Sílu celého ICT průmyslu lze doložit i čísly. Jen za rok 2011 vygeneroval 500 miliard korun a ICT se na celostátním HDP podílí více než 6 procenty. „Z MPO a vlády cítím signál uznání, že IT v Česku není pár garážových firem o 10 zaměstnaných nadšencích, ale rostoucí průmyslové odvětví budoucnosti,“ doplňuje Feix.
Pro budoucí uskutečňování nastavené strategie bude důležité to, aby jednotlivé vládní rezorty spolupracovaly, což byl problém právě u prvního Digitálního Česka. „Proč by vláda schvalovala koncepci, kterou by nechtěla naplňovat?“ říká pro Connect.cz prezident ICT Unie Svatoslav Novák. „Jiná věc je, jak to bude úspěšně zvládnuto, ale to teď nejde hodnotit. Věříme, že v tomto případě jak ministr Kuba, tak premiér Nečas budou garanty naplňování strategie,“ doplňuje.
„V naplňování strategie moc doufám. Z pohledu peněz, na které slyší všechny vlády světa obvykle nejlépe, je ICT sektor celosvětově jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik,“ dodává Michal Feix.
ICT Unie, která prvotní návrhy nového dokumentu připomínkovala, upozorňuje, že bude nutné doladit odpovědnosti za plnění navrhovaných opatření a rovněž zajistit kontrolu.
Problémem rovněž mohou být prostředky na financování jednotlivých kroků. Vláda například přijala za své původní plány Evropské unie, která chtěla do roku 2020 všem občanům garantovat rychlý internet alespoň o rychlosti 30 Mb/s a polovině pak dokonce 100 Mb/s. Centrální evropský rozpočet nicméně neprošel. MPO plánovalo, že na tyto aktivity poskytne mnohamiliardový výtěžek z aukce kmitočtů. Tu ovšem předseda rady ČTÚ Pavel Dvořák zrušil.
Svoboda internetu a nový pohled na sdílení
Více než šedesátistránkový dokument si stanovil 8 hlavních cílů, která pak postupně rozpracovává. „V dané chvíli jde o maximum možného. Je to další krok vpřed, nikoliv již cíl,“ říká Svatoslav Novák.
Podíl jednotlivých rychlostí přístupů na maloobchodním trhu na konci roku 2011. Zdroj: ČTÚ
Digitální Česko 2.0 chce digitální oblast regulovat jiným způsobem, než jiné oblasti ekonomiky, přičemž důraz má být kladen především na samoregulační mechanismy. Vláda považuje digitální ekonomiku za specifické prostředí, které nezná hranice. Z toho lze například odvodit právní přístup ke cloudovým službám (ukládání dat mimo hranice) a podobně.
Jeden z bodů jednoznačně zmiňuje, že stát chce garantovat svobodu přístupu k internetu a nebude do jeho otevřenosti chtít zasahovat. Na ministerstvu kultury zároveň vznikne pracovní skupina pro aplikaci autorského práva v digitálním prostředí. Podporována má být i legální nabídka audiovizuálních služeb a „zajištění rovnováhy mezi svobodou podnikání a svobodou šíření a přijímání informací a ochranou osobních údajů“.
V dalších bodech zpráva zmiňuje efektivní využití rádiového spektra, zmiňovaný rychlý internet a garanci volného příjmu programů médií prostřednictvím zemského vysílání.
Velkou kapitolou pak má být zajištění dostupnosti ICT pro všechny obyvatele bez ohledu na lokalitu, sociální začlenění nebo zdravotní stav. Stát chce podporovat celoživotní vzdělávání a posílit digitální gramotnost. To by podle Michala Feixe mohlo v budoucnu přinést více IT odborníků.
Digitální Česko prozatím příliš neřeší oblast digitalizace státních zakázek či otevřených dat (open data), což by mělo přispět k větší transparentnosti a menší korupci. Mimo současné plány jde i ochrana kybernetického prostoru, tu ale státní složky začínají řešit zvlášť, například v rámci NBÚ.
