Do Česka půjde z Evropské unie 14 miliard korun na rozvoj rychlého internetu. Zásadní infrastruktura zákonů a podmínek ale prozatím chybí.
Do Česka přiteče z Evropské unie 14 miliard korun na rozvoj vysokorychlostního internetu. Je to součást nově vypsaného Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) a EU skrze něj chce mimo jiné docílit toho, že by každý evropský občan měl mít do roku 2020 přístup k internetu o rychlosti alespoň 30 Mb/s, polovina pak rovnou ke stomegabitu. Česko nicméně aktuálně řeší, jak čerpání peněz zkoordinovat.
Velkým problémem takzvaného broadbandu v Česku jsou výkopové práce. Ty tvoří většinu nákladů pokládání nových kabelů a stát prozatím v této oblasti nijak nezasáhl. K realizování takových kroků je třeba součinnost více státních subjektů. Ty spolu ale nijak zásadně nekomunikují.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní například chystá novelu stavebního zákona, do kterého by se dala výstavba internetu poměrně jednoduše a pohodlně zakomponovat. Ministerstvo ale doposud o ničem takovém nevědělo. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které má v Česku takzvanou digitální agendu na starost, s MMR záležitost nekomunikovalo a nedalo o nutnosti začlenění broadbandu do novely stavebního zákona vědět.
Bod nula
MPO si totiž mimo jiné řeší zákon vlastní. Vychází ze směrnice Evropské unie, který výstavbu rychlého internetu usnadňuje. Příprava zákona s názvem „Zákon pro usnadnění výstavby sítí nové generace“ je nicméně v podstatě v bodě nula.
Pokrytí rychlým internetem dle ČTÚ.
Sladit jednotlivé legislativní části může nějakou dobu trvat – oslovení odborníci mluví o roce 2018 jako o době, kdy by se poprvé mohlo začít stavět. Evropských 14 miliard má přitom být vyčerpáno do roku 2020.
MPO aktuálně řeší Národní plán rozvoje sítí nové generace a program podpory dotací. Na těchto základech mají vzniknout potřebné standardy a procesy a mají se definovat také technologie. Výzvy pak bude vyhlašovat CzechInvest, který musí vědět, na jakém základě. Řeší se také to, jak velká by měla být spoluúčast investorů. Mluví se o rozmezí 25 až 50 procent.
Dotace zde nejsou vítány
Právě ony standardy a procesy budou hrát klíčovou roli v tom, jak se celá dotační hra rozehraje dále. Český telekomunikační úřad už v minulosti definoval takzvaná bílá a šedá místa, kde není přístup ke skutečně rychlému internetu tak běžný, případně má určitá omezená. Právě do těchto oblastí by měla finanční podpora přijít.
Rychlost internetu dle měření Seznamu.
Jenže úplný klíč není vůbec jasný. Ne každý navíc dotace vítá. Proti jsou zejména lokální Wi-Fi provideři, kterým něco takového v podstatě může znehodnotit byznys. Stanovování podmínek bude velice citlivá záležitost.
V některých zejména venkovských lokalitách jsou Wi-Fi sítě jedinou možností, jak se k internetu obstojně připojit. Jiní hráči nicméně argumentují také tím, že spolu s tím si takoví lokální hráči vytváří určitý monopol a proto o žádné dotace a potenciální příchod konkurentů nestojí.
Hlavním problémem nicméně i nadále zůstává legislativa kolem. Stát musí jasně snížit administrativní a další byrokratickou zátěž kolem samotné výstavby.
