Evropa schválila síťovou neutralitu. Prý je ale bezzubá

Evropský parlament včera schválil rovnost na internetu – síťovou neutralitu. Jenže podle kritiků je děravá jako ementál, poslanci totiž ignorovali jejich námitky. Co to znamená?

Americký federální telekomunikační úřad FCC letos v zimě schválil pravidla síťové neutrality v zámoří a včera odpoledne vyvrcholil boj o rovný přístup k internetu i na starém kontinentu. Evropský parlament hlasoval a schválil nová pravidla, na jejichž základě se změní směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a stanoví se, co je to vlastně ta síťová neutralita.

Kritici: Síťová neutralita? Je pěkně děravá!

Tímto by tato zprávička mohla skončit, kdyby to ovšem nebylo poněkud složitější, hromada bojovníků za rovný internet včetně autora WWW Tima Bernerse-Leeho se totiž domnívá, že včera nebyla schválená síťová neutralita, ale soubor příliš vágních pravidel, které naopak povedou k tomu, že v EU žádnou síťovou rovnost mít nebudeme.  

Klepněte pro větší obrázek
Zachraňte neutralitu v Evropě, hlásá World Wide Web Foundation Tima Bernerse-Leeho

Abychom si jejich výtky mohli vysvětlit, musíme si nejprve uvědomit, co to vlastně ta síťová neutralita znamená v praxi. V té nejdokonalejší a nejčistší podobě se jedná o vizi, že si zákazník kupuje připojení s určitými obecnými parametry, tedy třeba přenosovou rychlostí na poslední míli a případným maximálním objemem přenesených dat za určité období (FUP), ale s žádnými dalšími omezeními.

Pokud si koupím připojení 50 Mb/s, ISP mi tuto rychlost musí ve své infrastruktuře nabídnout a nesmí zavádět žádné praktiky QoS, DPI a tak dále, které by mohly některé typy komunikace zvýhodňovat a některé naopak trestat a snižovat jejich rychlost.

Klepněte pro větší obrázek
Síťová neutralita vs. zvýhodněná komunikace (Autor: Steve Sack, Star Tribune)

S tím by asi každý bez námitek souhlasil, jenže to samozřejmě platí i naopak z pohledu poskytovatelů obsahu. Pokud tu máme rovnost, jedna webová služba nemůže mít přednost před druhou, takže třeba takový Netflix nesmí být v rámci QoS politiky operátora zvýhodněný na úkor ostatních, i kdyby si za to třeba zaplatil, protože by tím opět ohýbal rovnost na internetu.

Síťová neutralita rozděluje

Takový přístup by se pochopitelně líbil všem malým videopůjčovnám, ale pragmaticky vzato a optikou třeba zákazníka Netflixu, který chce mít službu co nejdostupnější, by už pohled na absolutní rovnost mohl vypadat trošku jinak.

Síťová neutralita tedy dělí prakticky všechny a má ohromné množství interpretací:

  • Netflix chce síťovou neutralitu proto, aby na úkor jeho videopůjčovny nemohl ISP propagovat vlastní videoportál, kterému uměle nastaví lepší rychlost (to je případ zejména obřích operátorů v USA, kterým patří i některé multimediální služby)
     
  • Malá startupová videopůjčovna chce síťovou neutralitu, aby zmíněný Netflix nemohl dělat to samé – uzavírat s operátory smlouvy a platit jim za lepší dostupnost v jejich infrastruktuře.
     
  • Koncoví surfaři chtějí síťovou neutralitu jednoduše proto, aby jim ISP nesnižoval rychlost BitTorrentu, šifrovaného spojení, VPN atd., ale zároveň chtějí třeba rychlý Netflix a YouTube, protože jsou to prostě největší služby svého druhu na internetu.
     
  • A pak je tu ještě operátor, jehož kapacita sítě není nekonečná, musí neustále investovat do nové infrastruktury, a tak si rád nechá zaplatit od Netflixu, Googlu a dalších, aby jim dokázal garantovat dostatečnou šířku pásma pro streamování FHD a 4K videa

Takže tu máme různé protichůdné partikulární zájmy prakticky všech a je tedy zřejmé, že zcela nekompromisní tvrdá pravidla rovnosti jsou spíše jen teoretickou iluzí.

Bojovníci za zcela rovný internet se přesto pokusili zatlačit skrze veřejnost a všemožné petice na zákonodárce a požadovali několik dodatků, které ve včerejším hlasování Evropský parlament odmítl a přijal původní podobu.

V čem je legislativa podle kritiků nedostatečná

Co je tedy údajně problematické? Výtky lze rozdělit do několika bodů. Evropský parlament včera schválil text, ve kterém se praví, že internet má být svobodný a rovný, nicméně za určitých podmínek tomu tak být nemusí. A problém spočívá v tom, že jsou tyto podmínky prostě příliš vágní, čili poskytovatelé obsahu a operátoři je podle kritiků budou moci obejít.  

Bojovníci za rovný internet tedy požadovali několik pozměňovacích dodatků, které prezentovali na webu savetheinternet.eu. Patří mezi ně především:

  • Zabránit síťové diskriminaci – v novele legislativy se píše o tzv. specializovaných službách, kterých se síťová neutralita nemusí týkat, jsou totiž kritické. Může sem patřit různé bezpečnostní a záchranné systémy, které mají mít při cestě internetem přednost před čímkoliv jiným. Kritici ale upozorňují na to, že definice specializované služby je příliš vágní, takže by to mohla být i běžná komerční služba, která si prostě u ISP zaplati prioritu na úkor ostatních.
     
  • Zacházet s veškerým provozem stejně – pokud budou některé služby prioritní, musí být identifikovatelné. Podle kritiků to povede k tomu, že šifrovaná data, která jsou stále populárnější (HTTPS, VPN aj.) a operátor je nedokáže klasifikovat, bude spíše zpomalovat. Odpůrci tedy žádali, ať je v tomto směru legislativa jasnější a ať je jasně stanoveno, že data mají dorazit do cíle v každém případě co nejrychleji.
     
  • Řešení přetížení sítě – operátoři budou mít možnost řídit tok, pokud dojde k přetížení. Pokud tedy bude polovina surfařů na českém internetu sledovat třeba přenos olympijských her ve vysokém rozlišení a operátor s tímto nenadálým datovým zatížením bude mít problémy, může v rámci QoS tok optimalizovat takovým způsobem, aby nedocházelo k výpadkům. Některé typy komunikace tedy budou moci dostat přednost před ostatními. Kritici návrhu ale opět upozorňovali na to, že je text příliš vágní a opět by mohl umožnit operátorovi tuto právo aplikovat i tehdy, když k žádnému skutečně obecnému přetížení nedochází.

Poslanci Evropského parlamentu ovšem pozměňovací návrhy aktivistů nevzali v potaz a považovali současný návrh (který se rodil v bolestech několik let a sám přináší některé kompromisy) za dostatečný.

Přesto mnozí odborníci na internetové právo upozorňují na to, že je evropská forma síťové neutrality měkčí než ta americká, což je docela zajímavé, protože tomu v těchto případech bývá spíše naopak a Amerika je tradičně mnohem benevolentnější.

Nyní projde legislativa dalšími procedurami a nakonec se s ní poperou členské parlamenty, které ji zavedou do místních práv. Jelikož je unijní právo nadřazené, nový pohled na síťovou neutralitu nahradí již stávající regulaci v některých zemích – třeba v Nizozemí a Slovinsku.

Témata článku: Web, Byznys, Právo, Internet, Síťová neutralita

15 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Jaroslav Novotný 29. 10. 2015 11:42:03
    Asi im nestačila aféra z ACTA... -_-
  • 5h1nj1 29. 10. 2015 10:56:16
    Cely ten humbuk moc nechapu. Stejne je to preci tak, ze i kdyz budou nekde...
  • dpcstb 29. 10. 2015 10:12:47
    ak operator napor nezvlada, nech ponukne nizsie rychlosti. ponukat stovky...
Určitě si přečtěte