Evropská unie chce do roku 2020 rychlý internet pro všechny Evropany. Všichni mají dostat 30 Mb/s a polovina pak 100 Mb/s. K dispozici už jsou první finanční podrobnosti.
Ambiciózní plán Evropské komise pokrýt starý kontinent široce dostupným rychlým internetovým připojením nebude levná záležitost. K tomu, aby drtivá většina obyvatel měla do roku 2020 přístup k linkám o rychlosti 30 Mb/s, budou zapotřebí investice ve výši 60 miliard eur. Padesátiprocentní pokrytí rychlostí 100 Mb/s by si mělo vyžádat až 270 miliard eur. Evropská unie o tom informuje v dokumentu s pokyny pro státní podporu budování širokopásmových sítí.
„Dostupnost širokopásmového připojení má strategický význam jak pro evropský růst a inovace ve všech odvětvích hospodářství, tak pro sociální a územní soudržnost,“ píše se v novém dokumentu. „Strategie Evropa 2020 zdůrazňuje význam zavedení širokopásmového připojení jako součásti této růstové strategie EU pro nadcházející desetiletí a stanovuje v oblasti rozvoje širokopásmového připojení řadu cílů.“
EU vidí ve vysokorychlostním internetu a informační ekonomice jako celku jednu z hlavní cest z ekonomické krize, nastartování růstu, vyšší konkurenceschopnosti a snižování nezaměstnanosti. Eurokomisařka pro digitální agendu Neelie Kroes už dříve uvedla, že by komise chtěla na účely budování rychlých internetových spojů vyčlenit kolem 7 miliard eur ve formě podílového financování a bezúročných půjček.
Také granty a evropské fondy
Aktuální zpráva nicméně uvádí, že za formu státních prostředků určených pro podporu rozvoje internetu se považují i přímé granty a slevy na dani. Státní prostředky bude možné využít jak na celostátní, tak na regionální a místní úrovni. Financovat bude možné z tradičních evropských fondů (například Evropský fond pro regionální rozvoj) s tím, že na takové úrovni bude finance rozdělovat stát.
Za rychlejší broadband v Evropě. Eurokomisařka pro digitální agendu Neelie Kroes.
Kritici evropského financování rozvoje internetu už dříve upozorňovali na to, že při rozdělování státních peněz hrozí vysoké riziko korupce a neefektivního nakládání se získanou podporou. „Osobně se domnívám, že podobné programy nepřinesou nic dobrého, jedná se pouze o další deformaci trhu a příležitost ke korupci,“ uvedl už dříve pro Connect.cz ředitel sdružení NIX, které provozuje český internetový uzel.
Komise proto považuje za zásadní, aby taková podpora byla udělena transparentním způsobem. Jednotlivé subjekty, komise i veřejnost by tak měli mít přístup k veškerým informacím týkajících se vybraných projektů.
Investice ve výši 60, respektive 270 miliard eur, mají pocházet především od komerčních investorů. Evropská komise nicméně upozorňuje na to, že k dosažení cílů digitální agendy nemůže být dosaženo bez podpory z veřejných prostředků. Unie proto vyzývá členské země k využití „veřejného financování v souladu s pravidly EU o hospodářské soutěži a státních podporách, aby se splnily cíle pokrytí, rychlostí přenosu a využívání sítí“.
Myšlenka EU je taková, že státní peníze mají motivovat soukromé společnosti k investicím do budování rychlejšího internetu. Unie se proto může finančně podílet na projektech investorů a hradit část nákladů. Pro komisi tak bude důležité to, aby státní podpora pouze doplňovala a ne nahrazovala investice soukromých firem. „Každý státní zásah by měl co nejvíce omezovat riziko vytěsnění soukromých investic a změn komerční motivace k investicím,“ uvádí zpráva.
Nesmí být tedy narušena tradiční hospodářská soutěž a peníze daňových poplatníků budou využívány pouze tam, kde žádné narušení nehrozí, případně je možné konkurenční prostředí vytvořit.
Pouze optika a sítě nové generace
Jednotlivé státní orgány, které budou moci finanční podporu investorům přidělovat, tedy musí ověřit, zda jiný komerční subjekt nemá v plánu v následujících 3 letech novou rychlou síť v dané oblasti stavět. Na druhou stranu ale bude ve zmiňovaném případě požadovat závazky, aby nedocházelo k pouhým spekulacím a odkladům výstavby.
Podpora státních investic se nebude týkat projektů postavených na dnes již starších technologií, jako jsou asymetrické přípojky (až ADSL2+), tradiční kabelové sítě, satelitní systémy a mobilní sítě třetí generace. Za sítě nové generace, jejichž výstavbu je nutné podporovat, považuje EU „přístupové sítě, které využívají zcela nebo zčásti optických prvků a které jsou schopné dodávat služby širokopásmového přístupu s dokonalejšími vlastnostmi ve srovnání se stávajícími základními širokopásmovými sítěmi“. EU chce tedy jinými slovy podporovat pokládání rychlých optických kabelů.
Investiční prioritou jsou pro EU takzvaná „bílá místa“, tedy oblasti, kde doposud není žádný rychlý internet zaveden. Ty chce Unie pokrýt tak, aby každý uživatel měl možnost se do roku 2020 připojit alespoň rychlostí 30 Mb/s.
Pokrývání odlehlých a řídce osídlených oblastí ale pro investory není lukrativní. Malý počet obyvatel často nedokáže pokrýt náklady a počáteční investice. Nízká je i samotná poptávka a ochota uživatelů za připojení platit vyšší částky. Například ve Spojených státech právě z těchto důvodů podobné projekty selhaly.
Další oblastí jsou „šedé zóny“. V nich zpravidla působí pouze jeden poskytovatel internetového připojení, který často může svého dominantního postavení využívat a v oblasti tak nedochází k tradičnímu konkurenčnímu prostředí. „Státní podpora v těch místech je nicméně opodstatněná pouze tehdy, je-li jasně prokázáno přetrvávající selhání trhu,“ uvádí dokument EU. Argumentem pro regulaci může být například bránění vstupu dalším hráčům na trh, nepřiměření podmínky pro uživatele (například vysoké ceny v porovnání s ostatními oblastmi) a podobně.
Pokrytá místa s omezenou podporou
Naopak takzvaná „černá místa“ podle EU podporovat není nutné. Těmito místy se rozumí ty, na kterých operují dva a více poskytovatelé internetu a nabízí rychlé širokopásmové spoje s konkurujícími si cenami. Státní zásah v těchto oblastech by mohl vést k narušení hospodářské soutěže a vytěsnění soukromých investorů.
V případě, že tento bod bude skutečně naplňován, tak ze hry odpadávají obavy, že současní velcí hráči na trhu využijí nových státních pobídek k posílení spojů v již pokrytých oblastech. Podporu sice budou moci čerpat, ale pouze pro „bílé a šedé“ oblasti.
Evropa má sedm nových digitálních pravidel
Výjimku tvoří pouze zavádění 100Mb internetu, kterým chce EU do roku 2020 pokrýt až 50 procent obyvatelstva. Poskytovatelé však budou muset splnit několik podmínek. Státní peníze například nebudou moci získat společnosti, které už mají ke koncovým uživatelům nataženy optické kabely. Stát rovněž nebude moci zasahovat ani tam, kde se očekává poptávka uživatelů po nové generaci internetu a soukromí investoři by ji na základě obchodních plánů pokryli tak i tak.
O tom, jak rychle se začnou plány EU naplňovat, rozhodnou především jednotlivé země, které mají na základě centrálního dokumentu Evropa 2020 stanoveny vlastní strategie. V případě České republika je to Digitální Česko 2.0, jenž kromě zavádění rychlejšího internetu počítá také s úpravami eGovermentu a dalších oblastí digitální agendy.
Česko nicméně nepatří k vzorným plnitelům digitálních národních plánů. Třeba první verze Digitální Česka byla splněna zhruba z poloviny. Je ale pravda, že sice nedošlo k naplnění „měkkých“ záležitostí, plány spojené s digitalizací televizního vysílání a budování infrastruktury splněny byly.
Kritici rovněž upozorňují na to, že samotné peníze od Evropské unie nemusí znamenat vše. Podle nich je nutné myslet také na doprovodné aktivity, které výstavbu internetu prodražují – například zábor půdy, byrokracie a další.
Evropské peníze na budování rychlého internetu má i své zastánce. V Česku je to například Seznam. „Jsem přesvědčen, že dobře řízená podpora investic je pro širší a rychlejší pokrytí internetem nutná,“ uvedl už dříve výkonný ředitel společnosti Michal Feix.
