Firefox slábne a hledá lék. Do roka se dramaticky promění

Statistiky jsou nemilosrdné. Tržní podíl Firefoxu se propadá a Mozilla musí rychle najít lék. Bude to technologie Electrolysis, která během následujících měsíců Firefox dramaticky promění?

Doba, kdy se mohl Firefox chlubit, že je druhým nejpoužívanějším prohlížečem na světě a brzy se stane jedničkou, je už nenávratně pryč. Třetí příčku dnes prohlížeč od Mozilly obsazuje prakticky podle všech myslitelných statistik na internetu a ke všemu společně s Internet Explorerem opouští scénu – jeho tržní podíl se měsíc od měsíce snižuje.

Mozilla hledá lék na propad

Mozilla si je toho dobře vědoma a hledá lék, který by zvrátil nelichotivý směr současného trendu – vždyť pozice Firefoxu se propadá i v Česku, kde měly alternativní prohlížeče vždy skvělé renomé.

62384652
Vývoj čtvrtletních tržních podílů tří nejsilnějších prohlížečů v Česku podle Rankings.cz. IE a Firefox už roky slábnou, zatímco Chrome stále sílí. 

Jenže jak na to? V čem jsou ostatní lepší a co vlastně Firefoxu chybí? Z hlediska běžného surfaře toho moc není, všechny prohlížeče dnes totiž ovládají víceméně to samé. Jenže z technologického hlediska má Firefox ve svém nitru docela závažné trhliny.

Jednou z nich je architektura, kdy je běh programu rozdělený do hromady paralelních a izolovaných procesů. Co otevřená nová záložka se stránkou, to nový proces – patrné je to zejména u Chromu, který v případě Windows zabere ve Správci procesů i několik desítek procesů chrome.exe.

Tato architektura je dnes velmi důležitá, webový prohlížeč totiž začíná připomínat spíše samostatný operační systém, ve kterém se spouštějí hromady aplikací od rozšíření po jednotlivé webové stránky. A stejně jako ve velkém operačním systému je důležité, aby byly jednotlivé webové aplikace dostatečně izolované – sandboxované a případný útočník tak měl mnohem více práce skrze chybu proniknout patro výše a ovládnout celý prohlížeč a případně i samotný operační systém. Rozdělení na více samostatných procesů také umožní prohlížeči lépe využít vícejádrové procesory a tedy výkon.

Mozilla Electrolysis

Suma sumárum, tato architektura je mnohem bezpečnější, a proto ji dnes používá většina prohlížečů. Jenže Firefox ne. Jeho programátoři ale chystají lék. Jmenuje se Electrolysis a jedná se o novou architekturu, která budě dělat přesně to samé co třeba Chrome – každý spuštěný web poběží ve svém vlastním zabezpečeném vlákně.

653823484 228867086
Jednotlivé načtené stránky v Chromu nebo třeba MS Edge představují samostatné a izolované procesy – programy. To zvyšuje jak zabezpečení, tak lepší využití vícejádrových procesorů.

Práce na projektu Electrolysis započala už v roce 2009, po šesti letech vývoje se ale konečně Mozilla přiblížila k cíli. Na sklonku září si budou moci zájemci Electrolysis zapnout v betaverzi a od poloviny prosince pak bude technologie ve výchozím stavu aktivní i v produkční verzi.

Tato vnitřní proměna Firefoxu přinese vyšší bezpečnost a pravděpodobně i vyšší výkon a lepší odezvu prohlížeče, nebude to ale zadarmo – Electrolysis si vynutí mnohem dramatičtější změnu, která v mnoha ohledech starý Firefox zabije a připraví cestu pro nový prohlížeč.

Konec starých doplňků

Současná architektura Firefoxu umožnila vývoj mnoha sofistikovaných doplňků, které mohly proniknout hluboko do nitra Firefoxu. Tím se prohlížeč od Mozilly lišil třeba oproti Chromu, jehož doplňky mohou zasahovat víceméně pouze do samotné webové stránky.

Když tedy Chrome před lety začal podporovat jednoduchá javascriptová rozšíření, fanoušci Firefoxu se jen vysmívali s tím, že schopnosti těchto doplňků jsou daleko za tím, co dokáže Firefox. S příchodem technologie Electrolysis ale Firefox technologicky v podstatě srovná krok s Chromem a postupně se současných doplňků nadobro zbaví.

663414042
Klasické doplňky a jejich univerzální moc v minulosti Firefox jednoznačně proslavily. Ty nové ale budou principiálně jednodušší – podobně jako třeba v Chromu a Opeře.

Nové doplňky už nebudou zasahovat tak hluboko do systému, protože budou stejně jako webové stránky izolované v odděleném pracovním vláknu. Mozilla sice zpočátku nabídne speciální přechodové API jménem CPOW (Cross Proces Object Wrapper), které umožní vývojářům doplňků podobné kousky jako doposud (technologie XPCOM), jenže se bude jednat opravdu jen o dočasnou technologii, jejímž úkolem bude usnadnit přechod do světa nových doplňků CPOW bude mnohem pomalejší API a nenabídne zcela vše jako stávající mechanismus. Přechodné období má trvat jeden rok po představení Electrolysis, čili zhruba do konce příštího roku.

766558507
Prohlížeč Firefox v následujícím roce projde hlubokou vnitřní proměnou – jednou z největších ve své historii

Co přijde pak? Během oněch dvanácti měsíců budou muset vývojáři své doplňky přepsat do HTML a Javascriptu, Firefox totiž přejde na prakticky identickou architekturu doplňků jako Chrome nebo třeba Opera.  Jelikož to má výhledově v plánu i Microsoft se svým novým prohlížečem Edge, za nějaký ten rok bychom se měli dočkat praxe, že jedno rozšíření pro prohlížeče bude prakticky kompatibilní napříč prohlížeči – anebo jen s menšími úpravami (podpora různých HTML5 technologií aj.).

Rust, browser.html a další

Firefoxu má tedy k nové renesanci dopomoci paradoxně technologické sblížení s Chromem. Dalším pomocníkem bude třeba nový programovací jazyk Rust, na kterém pracuje Mozilla společně se Samsungem a který má být stejně výkonný jako třeba C, ale mnohem bezpečnější (hlavně při nízkoúrovňových operacích s pamětí). Rust je také navržený pro práci ve vícejádrovém prostředí a pro paralelní úlohy. A pokud bychom šli ve vizích Mozilly ještě dál, tak je tu také projekt na GitHubu – browser.html, a tedy grafické uživatelské rozhraní webového prohlížeče napsané v HTML, CSS a Javascriptu.

Firefox se tedy v následujících letech alespoň vnitřně dramaticky promění. Jestli to bude stačit na Chrome, ale zůstává velkou neznámou. Stejně tak zatím nevíme, jak do boje zasáhne nový Edge od Microsoftu, který postupně nahrazuje propadající se Internet Explorer. Ku prospěchu ostatních mu stále chybí hromada funkcí, i to se má ale v následujících měsících změnit.

Diskuze (105) Další článek: Sony začalo vyvíjet drony. Vypadají jako kluzák i kvadroptéra

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,