Google ovládl web a jeho Android o pár let později i mobilní byznys. Nyní za to musí podle mnohých pykat. Možná se o to postará Evropská unie, která spustila velké vyšetřování.
Google to má v Evropě rok od roku složitější. Jeho vyhledávač v posledním desetiletí vyrostl do obřích rozměrů a s výjimkou několika lokálních hráčů včetně českého Seznamu na starém kontinentu prakticky rozcupoval veškerou někdejší konkurenci.
Evropská komise v roce 2010 začala zkoumat, jestli náhodou Google a jeho vyhledávač nezneužívá svého postavení na trhu. Odpůrcům se nelíbilo především to, že se ve výsledcích na prominentních pozicích objevují vlastní služby vyhledávače a ti ostatní tady nemají rovné podmínky. Později se k malým vyhledávačům přidali i internetoví vydavatelé, kterým zase vadil třeba vyhledávač obrázků, který zobrazuje originály snímků a surfař tedy nemá potřebu navštěvovat cílovou stránku, nebo agregátor News, který údajně vykrádá jejich zpravodajské weby, aniž by jim platil tučný bakšiš.
Zprvu se zdálo, že veškerou tuto kritiku Google v Evropě ustojí, provede několik kosmetických změn a pojede zvesela dál. Jenže pak propukla kauza okolo odposlechů NSA a s ní spojená panika, že jsou Evropané pouhými uživateli amerických obřích internetových korporací a že veškerá data a především zisk míří do Křemíkového údolí.
Impotentní Evropa?
Z velké části je to samozřejmě pravda, přestože se americké počítačové firmy rok co rok snaží přesvědčit Brity, Němce, Francouze a další tahouny starého kontinentu, že dávají přímo i nepřímo práci milionům Evropanů. Zároveň platí, že Evropa měla na začátku stejnou výchozí pozici jako Google, Microsoft, Apple a další. Vyhledávač typu Googlu mohl ostatně opravdu v devadesátých letech vzniknout klidně i na britském Oxfordu či jiné renomované univerzitě a dnes by naopak byl protěžovaným evropským vývozním artiklem stejně jako kdysi Nokia. Jenže nic takového se nestalo.
Je poměrně příznačné, že většina evropských technologických startupů ve skrytu duše vlastně touží, aby je jednoho dne koupil některý z oněch internetových dravců – amerických internetových dravců s desítkami miliard dolarů v kapse.
Silicon Valley zůstává i nadále centrem globálního IT byznysu
Evropa má přesto pocit, že za její vlastní relativní technologicko-obchodní impotenci může někdo jiný – aktuálně třeba právě silný americký Google, a tak minulou středu padl jasný ortel. Evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vesagerová dala zelenou oficiálnímu vyšetřování Googlu a fakticky jej tak obvinila z monopolního chování na poli internetových vyhledávačů.
Nejedná se přitom o jedinou ránu, společně s vyšetřováním jeho vyhledávače totiž EK začne na nejvyšší úrovni zkoumat i Android. Evropská unie tedy nyní vede dvě velká vyšetřování, která mohou potenciálně vést k poměrně drakonickým trestům, každé z nich totiž může skončit až pokutou ve výši 10 % z ročního obratu korporace.
O peníze tu ale až tak nejde. I kdyby musel Google zaplatit třeba jen těžko představitelných deset miliard eur, pořád je to relativně snesitelné kousnutí, firma totiž drží v hotovosti zhruba 60 miliard eur (prosinec 2014).
Co kdyby se Google opravdu proměnil?
Mnohem podstatnější ránou by mohly být podmínky, kterými by se musel Google nově řídit. Pokud by musela firma v Evropě zcela proměnit svůj vyhledávač, mohla by se radikálně změnit kvalita služby pro koncové uživatele – nás surfaře. Když by Google v nejzazším případě přestal zcela propagovat své vlastní služby na úkor konkurence, znamenalo by to, že by z výsledků zmizela třeba miniatura jeho map při vyhledání adresy. Proč? Protože je to přeci silová propagace Google Maps na úkor například Here Maps od Nokie, které by byly ve výsledcích neférově znázorněné pouhým textovým odkazem jako všichni ostatní.
Na něco podobného si přitom evropské konkurenční služby skutečně stěžují, i když nejcitovanějším cílem kritiky je produktový katalog Google Shopping, který prý houfně bere návštěvnost všem zdejším srovnávačům cen. Na tuto kritiku Google nedávno zareagoval grafy, ze kterých je patrné, že má jeho katalog zboží na klíčových evropských trzích relativně nízkou návštěvnost, těžko lze tedy mluvit o tom, že by ve velkém cupoval konkurenci.
Evropským katalogům zboží vadí Google Shopping (Nákupy Google) v pravé části výsledků. Jedná se o neférové zvýhodňování vlastní vertikální služby na úkor ostatních.
Podobné omezení propagace vlastních služeb ve výsledcích by zároveň zmrazilo vývoj sémantického vyhledávače, o který se nyní pokoušejí prakticky všichni hráči (Siri, Cortana, Google Now aj.). Sémantický vyhledávač na rozdíl od toho současného nechce odpovídat generickými výsledky – seznamem adres na cílové weby, ale skutečnou odpovědí na dotaz. Takovou odpověď vyhledávač zkonstruuje s pomocí partnerských služeb (Siri používá mimo jiné WolframAlpha), nebo vlastních systémů. Kritici by opět mohli argumentovat, jak je možné, že sémantický vyhledávač na dotaz „Kde je nejbližší italská hospoda,“ nezobrazil generický seznam odkazů na weby italských restaurací, různé cizí produktové vyhledávače aj., ale rovnou seznam italských restaurací z vlastního produktového katalogu.
Ano, specializované katalogy a vyhledávače by to v takovém případě měly těžké, ale zůstává otázkou, jestli je to pádný důvod k tomu, aby silnější hráč kvůli jejich dobru sám omezil svoji vlastní inovaci a navěky zakonzervoval podobu vyhledávače tak, jak jej známe od konce 90. let minulého století.
Opět stojí připomenout příklad Seznamu, který u nás Googlu úspěšně vzdoruje a tedy v praxi ukazuje, že to jde. Nabízí se tedy otázka, jestli kritika Googlu ze strany mnoha evropských webů není jen pouhým lamentováním nad vlastní neschopností prodat své dílo zdejším surfařům.
Lobbistický FairSearch
Sporu EK vs. Google zároveň využili i odvěcí soupeři. Krásným příkladem budiž lobbistické uskupení FairSearch, které bojuje za to, aby byl Google co nejotevřenější konkurenci. To je v naprostém pořádku, jenže když se podíváte na seznam členů, těmi klíčovými je Microsoft, Oracle a Nokia. Za zmínku stojí i Allegro, které spravuje i některé české weby – třeba Aukro.
členové uskupení FairSearch
Oracle má s Googlem nevyřízené účty kvůli Javě v Androidu a dlouhé roky se s ním soudí. Nokia by zase nemusela mít ráda Google z toho důvodu, že je Android faktickým hrobařem jejího mobilního byznysu. No a Microsoft je autorem konkurenčního Bingu, který je sice v zámoří kvalitativně srovnatelný s Googlem a ukusuje asi pětinu tamního tržního koláče, nicméně kdekoliv jinde se jedná o vyhledávač druhé kategorie, který je objektivně horší než Google. Zkuste jej používat třeba u nás v Česku. Pozice Googlu je pak silná jednoduše z toho důvodu, že nemá adekvátního protihráče – surfaři nemají na výběr.
Suma sumárum, důvěryhodnost uskupení FairSearch je přinejmenším diskutabilní. A to se přitom jedná o jednoho z nejhlasitějších kritiků v evropském sporu, který zastupuje i britský produktový katalog Foundem, který celý spor před lety zažehl.
Otloukánek Android
Evropská unie minulou středu zároveň oznámila samostatné vyšetřování Androidu. Důvody jsou prakticky totožné s vyhledávačem, ale jsou jen přenesené na mobilní operační systém.
Komise tedy bude zkoumat, jestli Google neohýbá trh například tím, že nutí výrobce telefonů a tabletů používat výhradně oficiální verzi Androidu a nikoliv jeho odvozeniny jako třeba CyanogenMod.
Dále bude Komisi zajímat, jestli Google stejným způsobem neomezuje zdravý trh, pokud jsou na telefonech exkluzivně předinstalované jeho aplikace a proč musí plnohodnotný Android používat jeho služby z ekosystému Play Services.
Jak se brání Google? Na svém blogu se pokusil vysvětlit některé body kritiky. Pomocí vzájemných dohod se skutečně snaží přinutit výrobce telefonů používat oficiální verzi Androidu. Proč? Je to jedna z cest, jak snížit tolik kritizovanou fragmentaci. Ta je už nyní poměrně vysoká a to se bavíme jen o různých verzích hlavní větve systému.
Vývoj a nasazení Androidu zaštiťuje Open Handset Alliance
Vývoj Androidu sice fakticky řídí Google, oficiálně jej ale zastřešuje organizace Open Handset Alliance, která sdružuje operátory, mobilní výrobce, fabriky na čipsety a další klíčové hráče. Podstatné je to, že v pravidlech OHA se mimo jiné píše, že se výrobci zavazují, že budou produkovat zařízení postavená na oficiální verzi Androidu, kterou v rámci aliance vyrábějí. Android je ale open-source, OHA tedy produkuje AOSP – Android Open Source Project, jehož zdrojové kódy může kdokoliv jakýmkoliv způsobem upravit a stejně jako Amazon nebo třeba Cyanogen vyvinout vlastní odvozený systém. Jen pak ale nemohou čekat podporu ze strany Googlu a členství v OHA.
Další kapitolou je stále důležitější role Play Store a Play Services, které tvoří páteř oficiální verze Androidu. Kritici upozorňují, že je tímto způsobem Android příliš svázaný s Googlem, opět lze ale argumentovat třeba bezpečnostní kauzou z letošní zimy.
Na přelomu roku vyšlo najevo, že webová komponenta v nejpoužívanější verzi Androidu Jelly Bean (4.1-4.3) trpí bezpečnostní chybou a systém by tak šlo napadnout skrze vestavěný prohlížeč, případně aplikace, které tuto komponentu používají. Chyba se netýkala mobilního Chromu, Firefoxu a dalších programů s vlastním vykreslovacím jádrem.
Android Jelly Bean se nachází na cca 40 % zařízeních, které se v psoledním týdny přihlásily ke službám Google Play
Google na sklonku ledna oznámil, že s chybou nic dělat nebude, Jelly Bean je totiž přes své ohromné rozšíření starý systém a ke všemu by nebylo vůbec snadné opravu rychle dostat na telefony, když jejich výrobci nabídnou nějakou tu aktualizaci jednou za uherský rok. Namísto toho firma zopakovala, co se ví už od představení Androidu Lollipop (5.0). Od této verze lze totiž klíčové komponenty operačního systému automaticky aktualizovat právě díky ekosystému Play.
Kdyby tedy podobná chyba potkala nejnovější verzi Androidu, Google ve spolupráci s OHA vytvoří opravu a tu distribuuje skrze Play Store. Uživatel si prakticky ničeho nevšimne. Aby to mohlo fungovat, musí být na telefonu pochopitelně balík systémových služeb Googlu. A aby tam byly, musí se jednat o oficiální verzi Androidu a výrobce musí mít s Googlem podepsané příslušné licenční dohody, protože jak už tomu v byznysu bývá, Google je komerční firma jako každá jiná, jejímž účelem je generovat zisk. Tentýž Google ale nabízí každému zájemci zdrojové kódy AOSP, čili každý výrobce mimo alianci OHA může použít základní verzi systému bez nadstandardního napojení na služby Googlu.
Nakonec opět rozhoduje trh a jeho uživatelé. Je tu tedy skutečně poptávka po mobilním telefonu bez oněch služeb Googlu? Praktickým testem bude nedávno ohlášené partnerství mezi Cyanogenem a Microsoftem. Autor alternativní androidí ROM podle dohody připraví verzi, kde Google nahradí Microsoft a jeho služby. V zařízení tedy bude předinstalovaný Outlook, Skype, vyhledávač Bing a další. Uvidíme, jestli tím pádem poptávka po CyanogenModu vzroste, nebo se bude naopak jednat o tržní propadák.
Google N a Android N
Antimonopolní regulace trhu je součástí každé vyspělé obchodní legislativy, nicméně je potřeba, aby se s ní zacházelo citlivě a aby zřejmá ochrana před monopolem nakonec nevedla ke snížení kvality produktu, případně aby nebyl výsledkem podobných šetření naprosto zbytečný byrokratický nesmysl.
Evropská komise má v tomto směru a na poli technologického trhu bohužel bohaté zkušenosti. Krásným příkladem byl v minulých letech třeba ballot screen – výběr výchozího prohlížeče ve Windows, který uživatele spíše obtěžoval, a když ze systému po několika letech naštěstí nadobro zmizel, nikomu opravdu nechyběl. Snad jen norské Opeře, která stála na jeho počátku.
Edice Windows N. Víte, že ji pro vás vybojovala Evropská unie? A opravdu po ní toužíte?
Dalším příkladem podivných rozhodnutí je edice Windows N, kterou musí Microsoft nabízet na evropském trhu už celou dekádu. Proč? Protože si Evropská unie před lety usmyslila, že Microsoft předinstalovaným Windows Media Playerem ohýbá trh. A tak vznikla edice N bez Media Playeru. Troufám si tvrdit, že o ní drtivá většina Evropanů nemá nejmenšího tušení a tomu bude odpovídat i poptávka.
Doufejme tedy, že v případě EK vs. Google rozhodne zdravý rozum a především znalost toho, jak věci v nitru opravdu fungují. V opačném případě bychom se mohli dočkat dalších obtěžujících ballot screenů a možná i nějakých těch edicí Google N a Android N s podobným zájmem jako v případě Windows.