Pandemie přispěla k narušení rovnováhy mezi poptávkou po čipech a jejich dodávkami. Válčí o ně výrobci počítačů, telefonů a další elektroniky, s velkými potížemi se potýká automobilový průmysl. Současná situace poukázala na velkou závislost světa na asijských výrobcích. A také zdůraznila americko-čínské soupeření o technologickou dominanci, které bude zřejmě zahrnovat další investice do vlastní produkce čipů v obou velmocích.
Krize, jaká tu ještě nebyla. Grafické karty došly, nové nekoupíte
Ve východní Asii se podle odhadů vyrábí zhruba osmdesát procent čipů. Firmy i jednotlivé země si kvůli globálnímu nedostatku čipů – způsobenému mimo jiné větší poptávkou lidí po spotřební elektronice v době lockdownů – uvědomily vzrůstající závislost zejména na dvou výrobcích nejmodernějších produktů, jihokorejském Samsungu a tchajwanské společnosti TSMC. Nedostatek jejich výrobků tak v některých částech světa brzdí hospodářské zotavení.
Biden tlačí na domácí výrobu čipů
„Jižní Korea a Tchaj-wan jsou nyní primárními poskytovali čipů, jako byly dříve země kartelu OPEC v případě ropy. Nespolupracují jako OPEC, ale mají takovou moc,“ řekl podle Bloombergu An Ki-hjun z Korejské asociace polovodičového průmyslu.
Vlády některých zemí proto učinily z dosažitelnosti čipů své priority, týká se to zejména znepřátelených Spojených států a Číny. Obě země mají ambice povzbudit vlastní výrobu.
Automobilky volají o pomoc. Kvůli iPhonu, konzolím a 5G na ně nezbyly čipy
Americký prezident Joe Biden koncem února podepsal exekutivní příkaz, který na nedostatek čipů reaguje a jehož cílem je během příštích měsíců najít řešení současné situace. Připustil, že USA dlouhá léta zanedbávají investice do tohoto odvětví.
Řada osobností z oboru nyní naléhá na Bidena, aby prostřednictvím různých pobídek podnítil domácí výrobu čipů. Asociace polovodičového průmyslu zdůrazňuje, že podíl USA na celosvětové výrobní kapacitě čipů klesl ze 37 % v roce 1990 na současných 12 %. „Polovodiče jsou zásadní pro americkou ekonomiku a technologické prvenství i národní bezpečnost,“ píše se v její výzvě.
Jenže investice do tohoto odvětví jsou vysoké, kupříkladu nová korejská továrna Samsungu by měla stát patnáct miliard dolarů. Jinou cestou je přesvědčit asijské firmy o dalších aktivitách ve Spojených státech. Ostatně TSMC už loni předestřela záměr postavit do roku 2024 svůj provoz v Arizoně.
Čína chce být zcela samostatná
Samsung podle posledních informací zvažuje čtyři americké lokality pro svoji novou továrnu. Obě společnosti nyní zřejmě vyčkávají, jaké podpory se jim od americké vlády dostane. V těchto dnech se zároveň objevily zprávy, že senátoři zvažují poskytnout odvětví třicet miliard dolarů.
Čína masivně investuje do čipové soběstačnosti delší dobu, zatím se jí však nedaří vyrábět nejmodernější typy. Země se podílí na jejich globální spotřebě zhruba ze šedesáti procent a do roku 2025 má v plánu dosáhnout sedmdesátiprocentní soběstačnosti. Podle některých názorů ale naplnění tohoto cíle mohou znemožnit americké sankce, které Pekingu komplikují přístup k technologiím.
Výkonné čínské čipy Zhaoxin už běží na čínském operačním systému UOS. Čína se zbaví i závislosti na Windows
Dá se každopádně předpokládat, že soupeření zemí bude nabírat na obrátkách. „Nový vesmírný závod na geopolitické úrovni je zaměřen na výpočetní moc. Na to, kdo dokáže shromáždit nejvíce dat a nejrychleji je zpracovat,“ zdůraznila podle BBC někdejší poradkyně prezidenta George Bushe Pippa Malmgrenová. „Proto Čína, Spojené státy i EU utrácejí mnoho prostředků za neuvěřitelně rychlé superpočítače. A všechny tyto věci potřebují čipy,“ dodala.
Článek připravila redakce E15.cz
