LTE v Česku může rušit televizní vysílání. Kdo vyhraje?

LTE na 800 MHz může v Česku rušit pozemní televizní vysílání. Radiokomunikacím se nelíbí, že jsou pásma televizi odebírána a předávána mobilním operátorům. Kde je budoucnost?

Co je víc a co má větší potenciál do budoucna? Tradiční televizní vysílání, nebo rychlý a všudypřítomný mobilní internet? Ten boj nebude tak vyhrocený a černobílý, z počátku tu ale jisté emoce panovaly. Bývalý šéf Českých Radiokomunikací Michal Čupa se ještě před svým nedávným odchodem rozohňoval, jak ČTÚ nakládá s frekvenčním pásmem určeným pro šíření televizního signálu. Kus si totiž sebrali operátoři a staví na něm sítě LTE.

Zástupci ČRa začali upozorňovat na to, že LTE sítě mohou rušit příjem terestrického televizního vysílání. „Po aukci kmitočtů jsme byli nuceni přepustit část spektra v rámci 800 MHz mobilním operátorům, kteří na něm staví LTE sítě. To může způsobovat rušení televize. Od června a července, kdy se LTE začalo uvádět do provozu, registrujeme první stížnosti,“ říká Marcel Procházka, ředitel pro regulaci v Radiokomunikacích.

Operátoři už po Česku umístili kolem tisícovky základových LTE stanic a ještě letos počítají s další zhruba pětistovkou. Během následujících let se jejich počet má rozšířit až na několik tisíc. Tyto stanice se logicky snaží umisťovat co nejblíže obydleným a nahuštěným oblastem. „S tím, jak se bude navyšovat provoz a vytížení LTE sítí, se může zvětšovat i rušení, zejména pak na nejnižším kanálu LTE 791 až 801 MHz,“ varuje Procházka.

Stížnosti tu jsou, ale není jich tolik

Nejvíce v ohrožení jsou podle ČRa přijímače, které jsou v dosahu do 580 metrů od základové stanice. Náchylné jsou zejména ty, které mají předzesilovač signálu. Rušení se může projevovat „kostičkováním“ obrazu i celkovými výpadky obrazu a zvuku, přerušováním příjmu a podobně. Z multiplexů je pak nejvíce v ohrožení ten třetí.

Klepněte pro větší obrázek
Případy rušení tu jsou, ale není jich tolik. Problémy ale údajně mohou narůstat.

Tuzemské největší televize už první případy rušení registrují. „Stížností není mnoho, spíše jednotky až desítky. A ne vždy se dokázalo, že rušení souvisí přímo s LTE,“ říká technická šéf České televize Karel Trpák. „Dá se nicméně očekávat, že situací přibyde.“

Podobně to vidí také na Nově. „Prozatím příliš případů nemáme, ale situaci konzultujeme s anténáři a ti problémy potvrzují,“ vzkazuje technický ředitel Novy Josef Uher. V záplavách stížností a dotazů se netopí ani na Primě, i tam ale problémy reflektují.

Na Českém telekomunikačním úřadě situaci řeší. ČTÚ zřídil pracovní skupinu, metodické pokyny a postupy a provádí testování a měření. Tuzemský regulátor sám zaregistroval přes 40 případů rušení a nabízí se jako kontaktní místo, které zvládne problémy vyřešit. ČTÚ na základě podnětu diváků provede na místě rušení měření, a pokud shledá problém oprávněným, zajistí úhradu nápravy. Tu ponese daný mobilní operátor. Jde třeba o instalaci filtrů, které LTE pásmo odříznou.

„Operátoři už do aukce vstupovali s tím, že se s tímto musí počítat a že v případě rušení převezmou náklady na sebe,“ říká náměstek předsedy Rady ČTÚ Marek Ebert. Jeho úřad zároveň provozuje interaktivní mapu LTE vysílačů, kde je možné se na postup pokrývání LTE podívat. „Víme, co dělat a existuje jasně definovaný plán,“ doplňuje Procházka z ČRa.

Kdo získá víc, internet, nebo televize?

Provozovatelé televizního vysílání nicméně nevidí dělení frekvencí a jejich přidělování pro mobilní internet rádi. Evropská unie tento týden oznámila, že do roku 2020 uvolní pásmo 700 MHz. Využívání mobilních datových sítí totiž každoročně podle mnoha studií a statistik zásadně roste a poroste.

 

Nezpochybňujeme důležitost televize, ale využívání mobilního internetu zcela zásadně narůstá, vzkazuje APMS.

 

„Mobilní operátoři žádným způsobem nechtějí zpochybňovat společenskou hodnotu pozemního (terestrického) vysílání se všemi specifiky, které v ČR vykazuje,“ píše k tématu Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS). „Otázkou však zůstává, kolik spektra bude toto vysílání v budoucnu skutečně potřebovat. Již v současné době jsme svědky poklesu globální poptávky po tomto typu vysílání na jedné straně, na druhé straně nespornou skutečností je exponenciální nárůst mobilních dat, který bude dále podpořen růstem penetrace chytrých telefonů a rozvojem nových technologií, jako například LTE/LTE-A.“

Z toho je jasné, že operátoři budou chtít ze „sedmistovky“ co nejvíce pro sebe. Televizním hráčům se jistě podobné uzurpování nelíbí. Radiokomunikace například neustále upozorňují na to, že terestrické vysílání je v Česku masovou záležitostí, kterou využívají 2,3 milionu lidí. Podobně mluví i Evropská vysílací unie (EBU), které se nelíbí, že má být 700 MHz uvolněno i pro další hráče, tedy právě operátory.

Zde se ale lze vrátit k otázce v úvodu. Co má větší budoucnost, televize, nebo mobilní internet a s ním i streamování „televizního“ obsahu? Pokud ta druhá možnost, je podpora rychlých mobilních sítí logickým krokem. Radiokomunikace už ostatně riziko vidí a nové obchodní modely hledají, proto tolik investují do multimediální streamovací CDN sítě a datových center.

Témata článku: Byznys, Právo, Mobility

23 komentářů

Nejnovější komentáře

  • mungo 4. 9. 2014 21:36:29
    To je všechno pěkné, ale kromě toho, že mobilní internet má být rychlý a...
  • CCblue 4. 9. 2014 13:29:51
    Podívjme se na to z hlediska datové propustnosti. Jeden kanál v DVB-T...
  • Kaja_33 4. 9. 2014 8:34:47
    To by mohlo vysvětlit, proč už není možné u nás chytit 60 kanál a 52 kanál...
Určitě si přečtěte