Microsoft minulý týden oznámil, že pod hlavičkou The Linux Foundation zakládá nadaci The Green Software Foundation, která by se měla postarat o rozvoj nových technologií, standardů a nástrojů pro tvorbu zelenějšího programového kódu.
Build 2021: Windows na 1,3 miliardách PC, nový jazyk, který píše A.I. a nadace s Linuxem
Zvyšování efektivity je jednou z přirozených cest, jak snižovat emise, které jsou v případě výpočetních technologií poměrně vysoké. Ať už v daném místě, anebo z hlediska externalit.
Stručně řečeno, váš špičkový mobil v kapse sice nemá komín, ten ale mají fabriky, kde někdo jiný vyrobil jeho základní komponenty. A stejně tak nemá komín ta vtipná mobilní aplikace, která z vás pomocí A.I. vytvoří starce nebo změní pohlaví, má ho ale ta elektrárna, která musela vyrobit elektřinu pro farmu grafických karet, na kterých běžela transformační fotografická neuronová síť.
Zvyšování efektivity při nakládání se zdroji je tedy velké téma a zajímavým způsobem k němu přistupují i dva české startupy s mezinárodními ambicemi a zapojením chytré analytiky pomocí strojového učení.
Když neuronky sledují lithiové baterky
Tím prvním je BatteryCheck, který už podle svého názvu analyzuje akumulátory. Systém tedy průběžně odesílá na servery služby informace o elektrickém napětí, proudu, kapacitě baterie, vybíjecích cyklech a dalších proměnných včetně teploty. Po nějaké době, jen co BatteryCheck získá dostatek dat, dokáže detekovat anomálie a předcházet výpadkům. Díky tomu je možné lépe plánovat údržbu a zbytečně neměnit baterie tak často.
BatteryCheck je cloudový systém monitorování životnosti baterií s prvky A.I.
Všechny výpočty probíhají v cloudu, a jelikož firma těží z podpůrného programu Microsoft for Startups, vše probíhá v cloudové infrastruktuře Azure.
Systém s prvky A.I. by se měl nakonec na základě analýzy velkých dat postupně naučit i odhadnout životnost baterií v dlouhodobějším měřítku a navrhnout ideální způsob, jak je využívat.
A když už v daném provozu akumulátor opravdu doslouží, může díky dokonalé znalosti o jeho charakteru ještě nějaký čas pracovat někde jinde v méně náročných výkonových podmínkách.
„Přetočeným tachometrům“ brání blockchain
Aby se firmy nemusely obávat baterií z druhé ruky s nejistou minulostí, celý evidenční systém je založený na blockchainové architektuře, do které se v čase ukládají stavové informace o každém akumulátoru. Jeho historie je tedy zpětně vždy dohledatelná a bez možnosti falzifikace dat.
Blockchain je totiž speciální typ databáze, ve které každý blok zapisovaných dat matematicky navazuje na ten předchozí, takže dodatečná změna byť jen jediného bajtu kdesi uprostřed by vedla k poškození integrity celého systému. Stručně řečeno, na podvod by se okamžitě přišlo.
Proto se s blockchainem experimentuje třeba i u některých elektronických volebních systémů (zapsaný hlas nelze dodatečně změnit) a je to také páteř současných kryptoměn, u kterých zase blockchainové databáze slouží jako obří distribuovaná účetní kniha se zpětně dohledatelnými transakcemi mezi jednotlivými bitcoinovými peněženkami.
Od skladových vozítek po fotovoltaiku
Ale zpět k českému BatteryChecku. Experimentální monitoring dnes funguje zhruba v deseti provozech rozličných druhů počínaje logistikou a skladovými vozítky a konče třeba energetickými úložišti fotovoltaických elektráren a postupně se učí předvídat jejich anomálie. V tuto chvíli jsou A.I. modely kompatibilní s lithiovou chemií akumulátorů, v přípravě je ale i podpora NiMH nebo třeba olověných baterií.
Mnohem zajímavější je ale obecnější výhled do budoucnosti. Cílem pražského startupu je totiž vyvinout celou monitorovací technologii takovým způsobem, aby byla kompatibilní s bateriemi všech typů a provozů včetně malých ručních strojů.
Chytrá akuvrtačka zítřka
Představte si tedy třeba relativně běžnou domácí akuvrtačku příští generace, jejíž dobíjecí dok bude připojený k internetu, aby mohl odesílat provozní údaje o baterii na servery služby. Ostatně, podobné připojené akuvrtačky s Bluetooth dnes už principiálně existují a vyrábí je třeba Bosch.
Připojené akuvrtačky nabízí třeba Bosch
Šroubovák, elektrická koloběžka, robotický vysavač, paletovací robot nebo jakékoliv jiné chytré a připojené akumulátorové zařízení pak od systému BatteryCheck dostane údaje o tom, jakým způsobem se má co nejefektivněji nabíjet a vybíjet, aby se jeho životnost opravdu přiblížila svému teoretickému maximu, a zavčas také případné varování, že se blíží nějaký problém.
Okolo akumulátorových baterií poletuje veřejným prostorem hromada fám, přežitých názorů i zaručených polopravd, nakonec je tedy v budoucnosti bude dost možná nabíjet a vybíjet právě umělá inteligence. Ať už ta z Prahy, nebo jiná, podobné experimenty s chytrou analytikou zejména v segmentu automotive se totiž rodí i u dalších hráčů včetně zmíněného Bosche.
Když neuronky poslouchají stroje
Zatímco BatteryCheck sleduje akumulátory, další česká a již zaběhnutá firma Neuron Soundware se pokouší selhání techniky předvídat pro změnu jejím poslechem. Pěkným příkladem je tato případová studie u výrobce z oblasti automotive, který použil snímací čidla Neuronu na pístovém kompresoru J.P. Sauer&Sohn model WP 318L.
Zvuková čidla poslouchají, jestli stroje vrní tak, jak mají
Mikrofony zaznamenávaly zvukové vlny a vibrace motoru, porovnávaly je se svojí knihovnou, jak má znít zdravý stroj, a na základě pro člověka prakticky neslyšitelných variabilit pak analytický software mohl odhalit nesrovnalosti a v předstihu upozornit na nadcházející problém.
Šéfe, ten kompresor děla nějaký zvláštní hluk,. Oznamuji incident!
Emise v širším slova smyslu tedy jednou sníží nejen lépe optimalizovaný softwarový kód od firmwaru v malém čipu po datacentrum, jak si to představuje Microsoft, ale i lepší životnost strojů a baterií třeba právě v podání českých průmyslových A.I. experimentů BatteryCheck a Neuron Soundware.
