Na rozvoj internetu půjde z EU do Česka 14 miliard

Česko získá na rozvoj rychlého internetu nové generace evropské dotace ve výši 14 miliard korun. Nyní se řeší, jak se s celou záležitostí naloží a kdo bude mít na co nárok.

Evropská unie pošle do České republiky 14 miliard korun na rozvoj vysokorychlostního internetu nové generace (NGA), zejména pak v řídce osídlených a málo pokrytých oblastech. Jde o peníze z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) a čerpat by se měly až do roku 2020. Složky státu, oborová uskupení a internetoví poskytovatelé nyní řeší, jak celá akce proběhne.

Evropská unie vidí rozšiřování broadbandu jako jeden ze stěžejních bodů celé digitální agendy a oblast se promítla také do strategického dokumentu Digitální Česko 2.0, který vzala vláda za svůj (naplňuje ho ale velice málo). V něm se mimo jiné říká, že každý občan měl mít do roku 2020 přístup k internetu o rychlosti alespoň 30 Mb/s a polovina občanů rovnou ke stomegabitovým linkám.

Na rozvoj rychlého internetu mělo původně jít kolem 16 miliard, to se ale mění. „Původně se počítalo také se spoluúčastí státu, která měla činit 15 procent. K 14 miliardám z EU tak měly přibýt zhruba další dvě. Nakonec spoluúčast bude nastavena jinak, ale ještě se neví jak,“ říká Luděk Schneider z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které z velké části záležitosti broadbandu řeší.

Nic není úplně jasné

MPO už s Bruselem aktivně o dotacích komunikuje a prozatím se zdá, že žádné problémy s čerpáním, jako tomu v případě Česka a eurodotací bývalo v minulosti zvykem, nehrozí. „Evropská komise měla k našim dokumentům pouze pár připomínek. Myslíme si, že se nám vše podařilo vyjednat dobře,“ dodává Schneider.

Klepněte pro větší obrázek
Pokrytí česka rychlým internetem dle barevných zón. Zdroj: Měření ČTÚ

Finální podoba toho, kdo a za jakých podmínek bude mít na dotace nárok, ale zdaleka ještě není známá. Program podpory internetu je dle zástupců ministerstva průmyslu a obchodu úplně nový a nelze ho napasovat na dřívější postupy.

MPO si tedy bude zvát k připomínkám různé oborové skupiny, soukromý sektor a podobně. Úřad chce zajistit to, aby podmínky nebyly diskriminační a nemohly být zpochybněny. Vypracovaná strategie, která na MPO vzniká, půjde letos v listopadu do mezirezortního připomínkového řízení a do konce roku už musí být vládě předloženy jednotlivé body podpory.

První výzvy k dotacím by pak měly být vypsány v prvním čtvrtletí příštího roku. V dokumentu, který dostane vláda na stůl, už by mělo být vše jasně konkretizováno. Pravděpodobnými příjemci dotací jsou nicméně „podnikatelé v oblasti elektronických komunikací“.

Kdo na to dohlédne

K dalšímu postupu je ale nutné také politické podhoubí. Musí se dopracovat národní plán rozvoje sítí a podle úředníků z MPO a dalších organizací „je třeba politické rozhodnutí, jak se bude postupovat“.

 

Operátoři a provideři budou mít o dotace zájem. Do té doby ale investovat příliš nechtějí. Neví, co bude.

 

Stát v tomto případě může do hry promluvit výrazně. Podle informací Connect.cz se například řeší i to, kdo a za jakých podmínek by mohl být správcem sítí a prostředků na ně, nic ale není rozhodnuto ani dáno. Evropská komise každopádně vystupuje proti monopolizaci a protěžování státních podniků.

Do hry může promluvit také další aspekt – služební zákon. Jeho vlivem už nyní na ministerstvech probíhají různé změny a posuny a není všude jasné, kdo a za co bude mít odpovědnost. „Situace už se stabilizuje a práce na broadbandu pokračují,“ ujišťuje Schneider z MPO.

Všechny strany, které o dotacích na rychlý internet mluví, se shodují v jednom – ať jde vše co nejrychleji. Internetoví provideři a mobilní operátoři totiž za současné situace nechtějí do infrastruktury investovat. Nemají totiž jistotu, že tam, kam sami vloží peníze, najednou nepřitečou prostředky z EU.

Česko až na spodku

V některých zemích Evropské unie už podpora budování broadbandu běží, například ve Švédsku, Dánsku, Litvě, Velké Británii či Francii. Česko v současné době patří v žebříčku států se zavedenou optikou přímo do obytných domů až na spodní místa celoevropského žebříčku. „Výstavba NGA sítí je u nás velice pomalá a navíc do ní vstupuje mnoho byrokratické a administrativní zátěže,“ dodává prezident ICT Unie Svatoslav Novák.

Klepněte pro větší obrázek
Brusel české dokumenty k broadbandu připomínkoval jen mírně.

ICT Unie už po odstranění bariér volá delší dobu, stejně jako další podobné organizace z oboru. Více než dotace totiž může pomoci usnadnění přístupu providerů k výkopovým pracím, jasná koordinace ze strany státu, začlenění broadbandu do stavebních zákonů či uzákonění přístupu k internetu jako součást občanské vybavenosti, podobně jako v případě vody či elektřiny.

Například výkopové práce už se zástupci byznysu řešila ze své dřívější pozice ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, ta ale odchází na post eurokomisařky. V tomto případě se tak bude muset začít jednat znovu. Jde totiž také – mimo jiné – o komunikace s jednotlivými obcemi. „Obce musí vidět, že z podpory broadbandu budou mít něco také oni a ne pouze poskytovatelé připojení,“ míní Novák.

Do podpory rozvoje broadbandu bude promlouvat také Český telekomunikační úřad. Ten společně s MPO už vyjádřil zájem zapojit se do nově zformované pracovní komise, která má dohromady dát jednotný hlas telekomunikačního průmyslu. Oficiálně bude skupina teprve oznámena, členy ale budou také ICT Unie, Česká asociace elektronických komunikací, Asociace provozovatelů kabelových a telekomunikačních sítí a další subjekty.

Témata článku: Právo, Internet, Evropská unie

42 komentářů

Nejnovější komentáře

  • soptik1 10. 6. 2016 8:40:50
    Český podvod a zfixlovaná data ze stran ISP - šedá zóna neexistuje B-]...
  • Vahač.X 22. 10. 2014 14:24:38
    Moc se mi líbí, když si tady někdo stěžuje, že má od O2 "jen 6 Mbit" ......
  • Pety 22. 10. 2014 13:28:40
    Líbí se mi, jak jsou v téhle diskusi všichni proti. Inu, udělali jsme s...
Určitě si přečtěte