Podle mě jsou obavy z Číny přehnané.
Jasně, režim to je nechutný a je dobré se před ním mít v rozumné míře na pozoru.
Ale Čína není ten bezchybný zázrak, jak mnozí věří.
Lidi mají tendenci A) věřit oficiálním statistikám (ale ty čínské třeba o růstu docela lžou), B) předpovídat budoucnost prostou aproximací minulosti: "Čína posledních XX let rostla o YY procent ročně, čili za 10 let bude....jánevímkde."Jenže čínský růst je z velké části umělý, na dluh. Kritizovali jsme americké stimuly a evropské QE, ale Čína stimulovala a stimuluje daleko více.K tomu má Čína demografický problém (politika jednoho dítěte, budoucí nedostatek mladých produktivních a nadbytek starých neproduktivních).
Dříve či později tam nějaká ekonomická krize vypukne, přestože se ji politbyro snaží uměle odsouvat jen co to jde (a ona EU a ECB nakonec nedělá nic jiného - QE, LTRO, ...).Jenže v Číně lidé ten režim tolerují právě proto, že doposud zajišťoval jasný a citelný růst: "Dokud se budeme mít rok od roku lépe, nebudeme bolševikům sahat na mocenský monopol". Kdyby Jakeš byl schopen zajistit růst, v listopadu 89 by se sešlo tak 10 lidí, kterým šlo skutečně o princip, o svobodu.
Pokud se ale Čínský stroj na růst zadrhne, dodatečně si užijí nějaký "1989". Vylepšený o to, že tam mají spoustu utlačovaných a nedobrovolně připojených národností, čili to může skončit i rozpadem ala CCCP. I Čína je zemí, kde lidé různých regionů mluví jinými jazyky, mají jinou kulturu a historii. A hromadu vzájemných křivd.Vzpomeňme si, jak se před pár desítkami let říkalo, že za 20 let se snad úplně vše bude vyrábět v Japonsku. Dnes má Japonsko dluh daleko větší, než bankrotující Řecko či Itálie. Má vymírající populaci. Akcie držící si cenu jen proto, že je ve velkém nakupuje japonská centrální banka za peníze, které si tiskne (představme si, že bychom jásali nad neklesáním pražské burzy v situaci, kdyby ČNB za vagon natištěných korun koupila polovinu akcií KB, PM, ČEZ, ...)https://www.kurzy.cz/zpravy/491947-japonska-ek... ... O Hitlerovi se také v povědomí lidí udržují bludy, jak zachránil a pozvedl německou ekonomiku. Ale bylo to také výhradně umělé (neudržitelné) a na dluh. Několik let před válkou Churchill prorocky řekl, že Hitler do čtyř let musí zahájit válku (proti těm, kterým dluží), nebo zbankrotuje. Ekonomické zákony se dají obelhávat jen nějakou dobu (a čím déle a usilovněji se o to někdo snaží, tím větší průšvih to pak je).