Internet věcí se rozpíná a ještě ve velkém bude. Snadno můžete do této expanze přispět svým nápadem na "chytrou věc", existuje hned několik pomůcek, jak je snadno realizovat.
Systémy vzájemně propojených objektů existují již desítky let, ale teprve nedávno se pro ně začalo používat označení Internet věcí, případně zkratka IoT (z anglického Internet of Things). Navzdory této historii však IoT stále nedosáhl stádia zralosti, pro které je charakteristická především unifikace na bázi standardů.
Zařízení, jejichž propojením podstatně vzroste jejich užitná hodnota, najdete prakticky všude. Ať už jsou to čerpadla v topných systémech velkých budov, osvětlení, senzory, pohyblivé schody v rozsáhlých komplexech ... Po doplnění vhodného modulu získají tato zařízení nové možnosti. Přidaná hodnota vznikne buď primárně doplněním zařízení o nové funkce, případně snížením jeho energetické náročnosti, nebo sekundární analýzou údajů shromážděných z propojených zařízení.
Analytici předpovídají internetu věcí skvělou budoucnost. Potenciál ekonomického dopadu se odhaduje na 2,7 až 6,2 trilionů dolarů ročně. Změní směrování spotřebního průmyslu, výrobních odvětví, zdravotnictví, výzkumu, bydlení a podobně. Inteligentní propojená zařízení budou všude včetně našich domácností, dokonce i v oblečení. Dokáží reagovat na podněty, které se dosud ignorovaly.
Řídicí jednotka na míru
Pro amatéry i profesionály bez přístupu k technologii plošné montáže součástek mají velkou výhodu vývojové kity pro IoT. Existuje jich hned několik a napomáhají rozvoji praktického uplatnění IoT. Jejich sběrnice mají zpravidla piny s roztečí 2,5 mm vyvedeny na běžné konektory, takže je dokáže připojit zručnější technik.
„Systém jednoho mikroprocesoru v počítači je postupně nahrazován novou architekturou tisíců čipů rozptýlených ve všech výrobcích, které se mezi sebou dorozumívají a jsou připojeny na internet.
Zkušenost nás učí, že když jsou čipy zabudované do nějakého zařízení, toto se zázračně změní. Když se čipy dostaly do psacích strojů, staly se z nich textové editory. Dostaly se do telefonních přístrojů a vznikly mobily a později smartphony. Z gramofonů se staly iPody ... Takže se můžeme těšit, nebo obávat revoluční přeměny dalších přístrojů.“
Michio Kaku, Fyzika budoucnosti
Nevýhodou vývojových kitů je poněkud vyšší cena, řádově v desítkách euro. Je to prostě daň za univerzálnost. Ale pokud se jedná o jedno nebo několik málo specifických zařízení, může být vývojový kit i definitivním řešením.
Nicméně řídicí desky vyrobené na konkrétní účel jsou od určitého počtu kusů levnější a mohou mít kromě ceny také mnohem menší rozměry. Na desce jsou pouze komponenty, které se budou využívat. Vývojové kity se však uplatní i v prvních prototypových fázích vývoje řešení na míru. Poslouží na odladění softwaru a komunikace.
Linux, Windows, framework, nebo jednoúčelová aplikace
Donedávna se vývojové kity rozdělovaly podle toho, zda na nich běžela nějaká varianta operačního systému Linux a pod ním řídící aplikace, nebo jen jednoúčelová aplikace, která pro zjednodušení vývoje zpravidla využívá aplikační framework od výrobce desky, případně dodavatele vývojového prostředí.
Typickým příkladem desek s Linuxem je Intel Galileo, nebo Raspberry PI. V současnosti však karty výrazně zamíchal Windows 10, který poběží na širokém spektru zařízení, počínaje výkonnějšími deskami s mikrokontroléry. Pro tyto desky je určena edice Windows 10 IoT Core, která poběží na hardwarových platformách ARM a x86.
Dostupné edice Windows 10 IoT
Windows IoT Core může fungovat na zařízeních s minimálně 256 MB paměti RAM v konfiguraci bez obrazovky (v orig. Terminologii headless), nebo s 512 MB RAM s možností zobrazení uživatelského rozhraní Windows (headed). Typ se volí při úvodní konfiguraci operačního systému. Obě konfigurace vyžadují minimálně 2 GB úložného prostoru a procesor x86, nebo ARM SoC (System on Chip) taktovaný minimálně na 400 MHz.
„Headed“ zařízení mají displej, ať už klasický, nebo dotykový. Předpokládá se využití především v zařízeních spotřební elektroniky, pro bankomaty, prodejní kiosky, informační tabule, případně různá průmyslová zařízení.
Vývoj a ladění UWP (Universal Windows Platform) aplikací ve vývojovém prostředí Visual Studio 2015 umožní zařízení rychle nasadit. Ocení to především konstruktéři prototypů, ale i hobby vývojáři či studenti na svých projektech. Díky společnému Windows 10 jádru je možné využít zkušenosti s vývojem pro starší verze Windows.
