Nejviditelnější zástupci sdílené ekonomiky mají problémy. Většinou pramení z konfliktů mezi moderní službou a zkostnatělým systémem.
Uber a Airbnb jsou veleúspěšné služby, které těží z moderních technologií a pomocí smartphonů lidem nabízí tzv. sdílenou ekonomiku. Máte auto? Proč byste po práci nemohli na pár hodin vozit lidi a přivydělat si? Taková je myšlenka Uberu. Airbnb to dělá podobně s ubytovacími kapacitami – prostřednictvím této služby můžete nabídnout cokoliv od gauče po celý dům.
Hlavní problém? Srážka s byrokracií, se starým režimem, který není schopný tak rychle reagovat na nové technologie a stále žije podle pravidel kořenících v době průmyslové revoluce. Jak takový režim reaguje na něco, co nabourává zaběhnuté pořádky a vymyká se dosavadním postupům pro registraci, sledování a v neposlední řadě zdanění? Zakazuje.
Airbnb a Berlín
Berlínské autority zakázaly přes Airbnb nabízet celé byty. Motivem tohoto nařízení má být ochrana dostupného bydlení ve městě. I kvůli úspěchu Airbnb (a jí podobných) se v posledních letech rapidně snížil počet nemovitostí dostupných pro dlouhodobý pronájem. Opozice tohoto nařízení říká, že jde o zásah do soukromí majitelů nemovitostí a o vylobovanou podporu jedné strany konkurence proti druhé. Vyberte si…
Pronájem lůžka, pokoje nebo větší části domu je stále možný, ale kdo od 1. května v Berlíně zkusí pronajmout celou nemovitost, čelí pokutám až do výše 100 000 eur. Z předchozí věty je cítit možnost úniku – budou snad berlínští majitelé dokazovat, že v bytě/domě skutečně bydlí tak, že budou mít v ledničce čerstvé jídlo a v koupelně potřeby na denní hygienu? Právě tak už pár let obelhávají podobné nařízení v New Yorku.
Uber a USA
Také Uber je na různé formy perzekuce zvyklý z různých koutů světa. Tentokrát to však vypadá na větší problém – zasáhnout má všechny současné i minulé řidiče v celých USA (s výjimkou Kalifornie a Massachusetts). V pondělí podaná žaloba žádá soud, aby řidiče Uberu označila za zaměstnance, nikoliv nezávislé smluvně vázané subjekty.
Tato „administrativní drobnost“ by v praxi znamenala mnohé. Řidiči by od Uberu mohli zpětně požadovat vyplacení příplatků za přesčasy, úhradu některých nákladů a řeč je také o „dýšku“ (spropitném), s jehož vyplácením služba nepočítá.
Zmíněné státy Kalifornie a Massachusetts jsou z žaloby vyňaté, protože tam obdobné spory už proběhly. Soud rozhodl, že řidiči Uberu budou i nadále mít statut nezávislého spolupracovníka. Dopadne stejně i federální kauza? Vzhledem k tomu, že americký soudní systém stojí na precedentních kauzách, můžeme očekávat, že z řidičů Uberu jen tak zaměstnanci nebudou.
Via Independent a TechCrunch
