Virtuální realita přichází tento rok na trh v první finální podobě hlavně od tří velkých hráčů – Oculus (Facebook), HTC (Valve) a Sony pod produkty Oculus Rift, HTC Vive a PlayStation VR. Stejně jako ve vývojářských verzích i první finální kusy se soustředí hlavně na jediné – hry. Ale v budoucnu nepůjde jen o ně.
Vývojáři musí ve virtuální realitě přistoupit ke zcela novým principům práce s prostředím, pohybu v něm i jednotlivých objektů. Existují tak simulátory, trojrozměrné střílečky, ale i různé formy her z pohledu třetí osoby, kdy ve všech případech vnímáte hloubku a prostor.
Oculus Rift vs. HTC Vive: vyzkoušeli jsme virtuální realitu na vlastní oči
Samostatnou kapitolou jsou i multimédia, která si lze užít jak v rámci 360stupňových videí, tak třeba na obřím plátně virtuálního trojrozměrného kina. To vše patří do sekce zábavy, ale virtuální realita ovlivní i naši práci. Lze už dnes s první generací nahradit klasické pracovní prostředí se stolem a monitorem?
Pracovní zvyklosti s počítačem
Pokud byste na začátku minulého století lidem řekli, že u velké části pracovních činností v roce 2016 budou lidé sedět a koukat na jedno nebo několik vedle sebe umístěných svítících obrazovek třeba celý den a každý den, asi by si mysleli, že jste se zbláznili. Dnes už nám ale taková činnost přijde naprosto normální, protože se vše odehrálo postupně a evolucí jsme se z občasné zábavné chvilky před počítačem dostali až k celodennímu použití pro práci i zábavu.
Pracovní koutek šéfredaktora Živě.cz - Davida Polesného
S příchodem zařízení pro virtuální realitu, která startuje hlavně v oblasti zobrazení a displeje, lze na podobnou budoucnost hledět velmi obdobně. Mnozí z nás už nějakou formu virtuální reality zkoušeli na pár či několik desítek minut. Pokud nějaké brýle pro VR vlastníte, pravděpodobně jste už zkoušeli hrát třeba i několik hodin. Jedná se ale hlavně o zábavu.
Okukujte a inspirujte se: Takhle vypadají vaše pracovní stoly
V případě práce „na počítači“ jsou požadavky v současnosti poměrně dané – možnost vidět obraz z aplikací na jednom či více monitorech s možností vše ovládat klávesnicí a myší. Jak je v tomto směru připravená první generace?
Virtual Desktop: konec monitorů i kanceláří
Jedním z nejpokročilejších programů pro simulaci desktopového prostředí ve virtuální realitě je aplikace Virtual Desktop, která je nyní kompatibilní s Oculus Rift i HTC Vive. Nabízí poměrně velké možnosti nastavení, které umožňují si zvolit takřka cokoli vás z pohledu obrazovky a pracovního prostředí napadne a to vše na pár kliknutí. Už žádný hardware.
Pomocí nastavení si můžete zvolit, kolik obrazovek chcete zobrazit, jakou mají mít úhlopříčku, jak mají být blízko nebo daleko a zda je chcete nějak konkrétně zakřivit kolem vás nebo vám stačí klasický plochý tvar.
Dnes jsme zvyklí pracovat ve formě, kdy je displej v určité vzdálenosti od nás a kolem něj se nachází prostředí kanceláře. Když zajdete třeba do parku, tak můžete kolem displeje notebooku vidět třeba reálnou trávu a zvuky přírody.
Virtual Desktop ale s tímto okolním prostředím počítá. V základu se nacházíte ve vesmíru, přičemž zvolit můžete různé galaxie či blízkost nějaké planety a když chcete lelkovat, můžete se rozhlížet kolem sebe. Snímání pohybů je přesné, vnímání hloubky realistické, takže si můžete zvolit třeba okolí na krásné pláži a podobně.
V tomto směru lze očekávat, že se nabídka prostředí značně rozšíří nejen z pohledu statických 360stupňových fotografií, ale i 360stupňových videí v nějaké formě dlouhé smyčky.
Výhodou softwarového zobrazení je, že nejste nijak omezeni – monitory nemají žádné okraje, takže neplýtváte místem. Můžete také velmi rychle a snadno měnit jejich pozici v rámci prostoru a umístění vaší hlavy v realitě.
Novinář zkusil pracovat ve VR celý den
O reálný celodenní test se pokusil novinář z webu VentureBeat, který zkusil mít na hlavě HTC Vive Pre (starší vývojářská verze) a normálně pracovat. Prvním problémem je určitě nízké rozlišení, které sice nemusí být tolik vidět ve hrách, ale je hodně znát při brouzdání na internetu a čtení nebo zápisu textu. Jedinými možnostmi jak to vyřešit se současnými generacemi je přiblížit se hlavou k virtuálnímu displeji když něco nemůžete přečíst nebo si displej zvětšit na obrovskou úhlopříčku. S tím ale zase souvisí problém, že budete muset hodně kroutit hlavou, protože budete mít tak velkým displejem zakryté téměř téměř celé zorné pole.
Práce celý den ve virtuální realitě? Podle zkušeností to jde, je potřeba ale ještě řadu věcí vylepšit
V módu virtuálních monitorů není problém s žádnými aplikacemi a lze takto případně hrát i jakékoli starší hry, byť hloubka se v takovém případě týká jen okolního prostředí monitorů.
Do vývoje virtuální i rozšířené reality investuje většina technologických velikánů
Další věcí, na kterou je potřeba myslet, je zátěž na krk a zahřívání. Výrobci se snaží snižovat hmotnost brýlí a stejně tak systém chlazení displejů, které se při provozu v uzavřeném krytu pochopitelně zahřívají. Nejdále je v tomto směru Oculus Rift, který je oproti vývojářským verzím v první generaci znatelně lehčí. Je jasné, že celodenní nošení 380 či více gramů na hlavě asi zpočátku nebude ideální pro vaše krční svalstvo, ale tvůrci se snaží i o dobré rozložení hmotnosti. Jaký to ale nakonec bude mít efekt, se dozvíme až z delších testů.
Vstříc virtuálnímu světu
Použití první generace brýlí pro virtuální realitu pro práci a tedy nahrazení monitorů pro celodenní práci bude spíše nejdříve pouze pro nadšence. Ale nesmíme zapomínat, jak moc se posunuly naše požadavky oproti minulosti. Není to tak dávno, kdy tisíce či dokonce miliony lidí pracovali u obrazovek s frekvencí 30 Hz a rozlišením pár stovek pixelů horizontálně a vertikálně.
Oculus Rift i HTC Vive už mají standardně 90 Hz a v budoucnu to bude jistě ještě více, ale to nejdůležitější, co je nutné zlepšit, je určitě rozlišení displejů. Pokud bychom si představili, že tento problém bude vyřešen s dalšími generacemi displejů, co nás čeká za další problémy k dosažení pohodlné celodenní práce ve virtuální realitě?
Určitě se bude jednat o formu vysílání fotonů z displeje do našich očích, protože nyní zkrátka přikládáme poměrně běžný displej z mobilních telefonů velmi blízko před oči a mezi to dáváme čočky. Pokud minimálně z pohledu očí chceme dosáhnout srovnání s realitou, musíme nějakým způsobem pokročit do fáze, že generované světlo bude přirozenější a odražené, stejně jako u objektů v běžné realitě.
A pak už moc překážek nebude bránit tomu, abychom ráno brýle nasadili, byli okamžitě a zdarma ve virtuální kanceláři, kde budeme moci komunikovat a interagovat s dalšími spolupracovníky a pracovat na čemkoli, co nebude vyžadovat naší fyzickou přítomnost. V takřka neomezeném prostředí virtuální reality.
Propásne Apple nástup virtuální reality nebo chystá další revoluci?
Z takové představy lze poměrně jasně vidět, jak mizí potřeba hardwaru coby obřích objektů tvořených velkým počtem částic a místo toho bude většina věcí převedena do efektivnějšího softwaru tvořícího mnohem menší počet částic. A to už pomalu nastává doba, kdy přestane být efektivní i fyzický přenos těla.
