Petr Baudiš, Brmlab: Bez kutilů by se zastavil vývoj

V Praze leží technologický klubovna, hackerspace s názvem Brmlab. Schází se zde nadšenci do IT, biologie a dalších oborů, kteří na amatérské úrovni experimentují, tvoří a kutí.

Poblíž stanice metra Vltavská v Praze se nachází zvláštní místo – technologická klubovna, jinak také hackerspace, s názvem Brmlab. Schází se zde parta nadšenců do IT, biologie a dalších oborů, kteří na amatérské úrovni experimentují, tvoří, kutí, rozebírají a šťourají se v různých věcech, strojích a zařízeních. „Když se v tom vrtat nebudeme, vývoj bude stagnovat. A to by byl konec všeho,“ říká člen sdružení Brmlab Petr Baudiš.

Co je to vlastně Brmlab? Čím se zabýváte?

Brmlab je technologická klubovna. Něco jako dřívější radiokluby, kde se setkávali nadšenci do technologií všeho druhu. A nemusí to být pouze technologie ve smyslu IT, ale například také 3D tisk, robotika, biotechnologie a podobně. Jsme otevření všem lidem, které zajímají různé technologie, věda nebo třeba technologické umění. Brmlab je místo, kde se na amatérské bázi dějí úžasné věci.

Fungujete tedy jako jakási komunita?

Jsme občanské sdružení a fungujeme čistě z členských příspěvků. Z nich hradíme nájem, energie a občas zbude na materiály či součástky na projekty a pokusy. Nemáme korporátní ani jiné státní zdroje, jen sponzorované internetové připojení. Občas mohou někteří členové iniciovat nějaké dílo, za nějž dostaneme symbolický příspěvek na další činnost. Například pokud někdo potřebuje vytisknout něco na 3D tiskárně, může se kdykoli zastavit. Malá marže pak putuje na režii celého projektu 3D tisku RepRap. Sloužíme také jako inkubátor několika komerčních projektů. Máme tu třeba návrh stavby inteligentní lampičky s řadou barevných LED diod, která umožňuje uživateli nahrávat světelné programy či animační sekvence. Dalším z takových projektů je Bitcoin Trezor, bezpečná peněženka pro virtuální měnu bitcoin. Tedy uložení těchto peněz tak, aby je hackeři nemohli ukrást.

3-14_11_6x_Baudis_vackova.jpg
Petr Baudiš, Brmlab. Foto: E15

Kolik má sdružení členů?

Říkáme si brmlabáci a je nás lehce přes padesát. Pravidelně aktivních členů, kteří docházejí minimálně jednou týdně, je dvacet až třicet.

Chápu správně, že většina projektů v Brmlabu má společného jmenovatele nízkonákladovost?

Určitě je to jeden z aspektů. Například, pokud nám někdo doveze starší počítač, my si jej rozebereme a jeho díly porůznu „zrecyklujeme“. Ale nejsme zcela antikomerční, v rámci některých projektů investujeme i do relativně drahých součástek, pokud je zrovna neumíme vyrobit.

Když mluvíte o součástkách a zařízeních, prostory Brmlabu jsou doslova nadité různými dalšími přístroji, které jste rozhodně nesestavili. Nakupujete tedy například i v bazarech? Jak je sháníte?

Vesměs se jedná o věci, které členové přinesli. Byly nebo ještě jsou jejich vlastní. A to od nábytku, na kterém sedíme a pracujeme, po nástroje, jež používáme. Samozřejmě si i koupíme, co potřebujeme, ovšem také nám čas od času někdo dlouhodobě zapůjčí nebo dokonce daruje různé přístroje či zařízení. Třeba když škola nebo nemocnice vyřazuje starší vybavení a my se o tom dozvíme, přijedeme si pro něj. Přístroj může mít i nějakou menší vadu, ale ta pro nás zpravidla nemusí být zásadní.

Čím vším Brmlab disponuje?

Jako jeden z exotických přístrojů mohu zmínit Tesla cívku – vlastně zařízení na výrobu blesků. Získali jsme například i velmi kvalitní optický mikroskop. Přírodovědecká fakulta nám ho darovala k prohlížení vzorků fyziologických řezů. Ale zkoumáme třeba i strukturu elektronických čipů, nebo se můžete na vlastní oči podívat na prohlubně v CD na místech, kde jsou jedničky a nuly. Máme i sono. Můžete si prohlédnout vlastní vnitřnosti. Dále mne napadá rádio vybavení, exotické počítače a samozřejmě kompletní elektrotechnická dílna.

Jak vzniká projekt v Brmlabu? Někdo přijde s nápadem, a pokud se líbí ostatním, tak se do něj pustíte?

Přesně tak. Je to zpravidla osobní iniciativa jedince, který to pak tlačí dopředu. Pokud projekt zaujme další členy, mohou mu poskytnout něco ze svého času a vědomostí. Často jsme tu postavili zařízení, na nichž jsme si vyzkoušeli nějaký funkční princip. Zároveň jsme se při jeho stavbě i něco naučili, ale pak jsme jej následně rozebrali a součástky použili na další projekty. Ale plány, nákresy a postupy samozřejmě máme, lze je reprodukovat.

Kdo je typický brmlabák?

Máme tu lidi různé úrovně sociálnosti i asociálnosti. Typický brmlabák je ale hlavně zvědavý a akční. Rád zkouší věci a nebojí se vrhnout po hlavě do nového projektu, který jej zaujme. Detailní vědomosti si doplňujeme často až za pochodu. Jsme prostor pro lidi, kteří cítí, že když se v tom vrtat nebudeme, vývoj bude stagnovat. A to by byl konec všeho.

Je zde vidět mnoho mladých lidí. Takže jste většinou studenti?

Zhruba třetina členů jsou studenti ČVUT, Matematicko-fyzikální fakulty a podobných škol. Zbytek jsou už pracující, kteří sem chodí kutit večer po práci. Mezi námi lze najít mnoho administrátorů z úřadů či firem. Máme tu dokonce studenta taneční konzervatoře. Spektrum členů je široké, rozhodně nejsme jen samí „ajťáci“.

3-DSC_1841.jpg
Práce všeho druhu: Foto: E15

Když se zde člověk řádně rozhlédne, najde v každém koutu nápisy jako BioLab nebo Spánková laboratoř. Předpokládám, že tyto jednotlivé laboratoře neběží souběžně.

Ne, jsou to spíše místa, kde se soustřeďují pomůcky a přístroje související s jejich chodem, který musí být samozřejmě střídavý, jinak bychom se sem nevešli. Třeba ve zmíněném BioLabu zkoušíme extrahovat a následně analyzovat vzorky DNA, studovat bakterie. Ve spánkové laboratoři si někteří analyzovali fáze svého spánku a zkoušeli do něj zvnějšku automatizovaně zasahovat. Záleží na aktuální konfiguraci členů, kteří zrovna do Brmlabu dorazí. Máme záběr od experimentů s vysokým napětím přes workshopy, přednášky o programování, analýzu vzorků DNA až po příjem signálu meteorologických družic.

Brmlab je technologická klubovna, dílna, tedy realizace chuti rozebírat a upravovat, která je typická například pro Čechy nebo Němce. Souhlasíte?

Bezesporu. Potvrzuje to i fakt, že hackerspacy mají své kořeny právě v Německu, kde fungují pod hlavičkou Chaos Computer Club. V posledních pěti až deseti letech zažily velký rozmach i v USA. Zároveň se tento fenomén rychle šíří po Evropě.

Hackerspace. Prostor pro hackery? Co tady hackujete?

Samozřejmě tu máme pár lidí, které zajímá počítačová bezpečnost, a v některých případech se jí věnují i profesionálně. Ale na straně „dobra“, ne na straně těch hackerů, kteří luxují bankovní účty. Ostatně slovo hackovat má více významů. Obecně vyjadřuje spíše vrtání se ve věcech, zjišťování, jak fungují. A nemusí jít jen o počítačové systémy. Jak jsem říkal, může jít o témata z biologie či fyziky. Přístup k počítačové bezpečnosti ve stylu hackerspace je takový, že v okamžiku, kdy objeví díru v zabezpečení čehokoli, snaží se na ni okamžitě upozornit. Tedy uvědomit o tom tvůrce a veřejnost, aby se zabránilo těm „zlým“ hackerům v případném zneužití zmíněné slabiny.

Jste v kontaktu s hackerskými kolegy v zahraničí?

Občas jedeme na výlet. Zpravidla to probíhá formou jakéhosi letního tábora nebo konference. Jednotlivé hackerspacy tam mají své stánky, kde prezentují své projekty a probíhá série přednášek. A to o čemkoli. Z těchto konferencí občas vzejdou výstupy, které zajímají i mainstreamová média. V poslední době třeba ohledně bezpečnosti GSM sítí.

3-DSC_1850.jpg
Prostor pro hackery a další. Foto: E15

Existuje na této úrovni rivalita? Soutěžíte mezi sebou, kdo co dřív hackne či sestaví? Nebo je to jedno a třeba na některých věcech i spolupracujete?

Rivalitu nevidím. Je to hodně postavené na spolupráci a komunikaci mezi jednotlivými hackerspacy. Koneckonců, zrovna dnes večer zde máme asi tři „externisty“ z Německa a USA. Přišli se prostě podívat, když jsou v Praze. Například na Slovensku souběžně s námi vznikal ProgressBar. Tam se zaměřují o něco méně než my na elektrotechniku, ale zase více na počítačovou bezpečnost či společenské otázky technologického pokroku. Skvěle se rozjíždí i brněnský hackerspace, další najdete například v Písku.

Stalo se vám někdy, že by za vámi přišla s žádostí o radu firma?

Například jsme postavili Akademii věd experimentální aparaturu pro výzkum kognitivních funkcí u potkanů. Lidé z různých firem nás občas navštíví, je však třeba si uvědomit, že sem chodíme ve volném čase a nelze se automaticky spolehnout, že bychom se hned vrhali na nějaké větší komerční projekty. Ale v zásadě za zeptání člověk nic nedá. Obecně u zájemců o pomoc nejlépe funguje, když je vidět, že na daném projektu vyvíjejí vlastní aktivitu. Pokud nás však chcete jen navštívit, jste také vítáni, stejně jako zájemci o členství. Není důležité, co umíte. Stačí nadšení, zbytek se naučíte od kolegů za pochodu.

Zmiňoval jste i cykly přednášek.

Pravidelně první čtvrtek v měsíci pořádáme krátké přednášky na úplně roztodivná témata od čajů přes provoz metra po programátorství. Každý si přijde na své. Děláme i různé workshopy ať už na téma analýzy DNA nebo třeba společné stavby sond na měření kvality ovzduší, takzvaných „kanárků“. To sice není přímo projekt Brmlabu, ale často našim spřáteleným iniciativám poskytujeme prostory k realizaci.

DeeOrange: Ambiciózní česká 3D tiskárna pro běžné lidi

Česká 3D tiskárna DeeOrange už do prodeje chystá třetí várku o stovce kusů. Koncepcí připomíná výrobky a služby od Applu, chystá expanzi a má slibně nakročeno.


X

Doporučit článek

Vaše jméno:

Váš e-mail:

E-mail adresáta:

Komentář:

kontrolní kód

Odeslat


celkem 3

Poslední názory Názory

NO tak hlavněž e to neni klubovna pro gýky. cabman 11.  11.  2013 17:11
Tohle se mi líbí, něco jako Homebrew Computer... Pavel Bartoň 11.  11.  2013 16:56
"V Praze leží technologický klubovna" četl to... Petr Rezek 11.  11.  2013 14:02
Můj názor Zobrazit vše


reklama

Další podobné články

Google do svých řad získal profesory z Oxfordu. Budou vyvíjet AI

Google do svých řad získal profesory z Oxfordu. Budou vyvíjet AI

23.  10.  2014  |  Čížek Jakub  |  1
Samsung spustil výrobu 128GB operačních pamětí DDR4

Samsung spustil výrobu 128GB operačních pamětí DDR4

22.  10.  2014  |  Javůrek Karel  |  6
Jak se v Praze o víkendu hackovala big data

Jak se v Praze o víkendu hackovala big data

Fenomén hackathonů si razí cestu Českem. Tentokrát došlo na (možná i velká) data. Datasety od CCS, Avastu, 1188, Geewy či České spořitelny přilákaly hodně lidí.

20.  10.  2014  |  Sedlák Jan  |  5

partner webu


DEJTE NÁM TIP NA ČLÁNEK




Aktuální číslo časopisu Computer
  • Testy nejnovějších produktů na českém trhu.
  • Informace ze světa internetu i bezpečnosti.
  • Plné verze programů zdarma pro všechny čtenáře.