Podívejte se, jak se staví datové centrum

Léta na úřadech, diskuse se sousedy, tři sta metrů optiky za milion korun a další zajímavosti. Jak se staví datové centrum v Česku.

Postavit samotný barák netrvá nijak zvlášť dlouho. Kopat se začalo v listopadu loňského roku a hrubá stavba za necelé čtyři měsíce stála. Nyní se dělá na vnitřních a technologických pracích s tím, že by se v červnu měl uskutečnit první „zážeh“. Fyzicky vybudovat v Praze v Hostivaři datové centrum s rozlohou 1500 metrů čtverečních jde překvapivě rychle. Prvnímu hrábnutí bagrů ale předchází i několikaletý maraton na úřadech.

Damir Špoljarič přišel s prvními plány na vybudování vlastního datacentra nazvaného ServerPark někdy koncem roku 2011. Když vše promyslel, začal hledat odpovídající pozemky, které by mohl koupit. Datové centrum je poměrně specifický objekt, takže pozemek musí splňovat řadu standardů. Výběr nakonec trval celý rok, i když selekcí prošly pouze čtyři objekty.

01.jpg
Stavba jde rychle, úřady už moc ne.

Stavba datacentra musí být logicky v souladu s územním plánováním a územním rozhodováním. To, že investor koupí pozemek, ještě automaticky neznamená, že na něm může takový objekt vystavět. V případě ServerParku požadovaná část půdy vyšla na 10 milionů korun, kterou je nutné uhradit ještě předtím, než se vůbec začne řešit samotné stavění. Respektive to funguje tak, že si notář ponechá peníze v úschově do doby, než padne finální rozhodnutí a územní vyjádření. U ServerParku to byl rok.

Desítky úřadů a stovky stran

„K samotnému projektu se nám dlouhé měsíce vyjadřovaly desítky úřadů, každý k tomu měl co říci,“ popisuje Špoljarič své zkušenosti. „Velkým problémem bylo to, že o sobě jednotliví úředníci nevědí, takže jsme sami museli být koordinátory. S požadavky na úplatky jsem se nikdy nesetkal, ale na neochotu jsem narážel často.“

02.jpg03.jpg
Kabeláž až do trafostanice zavádí PRE, může dodat až 2 MW. 

Jakmile úřady vydaly územní vyjádření, projekt dostala na stůl Praha 15 s tím, že se ke stavbě musí vyjádřit obyvatelé z okolí. ServerPark bude součástí už fungující průmyslové zóny, takže v tomto případě většinou problém nebývají, ale i tak stavbu může zastavit jeden člověk, který se rozhodne proces blokovat, ať už má důvod jakýkoliv. Obecně ale jde o další složitou koordinační činnost a vysvětlování.

Jakmile je toto všechno hotové, přijde další část – finální stavební povolení, kde už se řeší jednotlivé detaily. To v případě ServerParku opět trvalo přes rok. Zajímavé je, že se k němu opět vyjadřovaly ty samé úřady, co na začátku, šlo o další kolečko.

04.jpg05.jpg
Vývody optických cest uvnitř datacentra.

Datové centrum má určitý zásah do svého okolí a k jeho stavbě je nutná okolní infrastruktura. Při výběru pozemku musí dodavatel energie (u ServerParku je to PRE) jasně říci, že je schopen dodat dostatečný výkon. Špoljaričovo datacentrum má zaplacený odběr jednoho megawattu, možná kapacita je nicméně dva megawatty. PRE dodávku přivádí do trafostanice v rámci datového centra. Vlastní veškerou přívodovou kabeláž a také elektroměr.

Tři sta metrů optiky za milion korun

Zcela zásadní je samozřejmě kvalitní konektivita. Rychlé optické trasy nejsou úplně všude a ne vždy se povede dovézt je přímo do baráku. ServerPark se napojuje do dvou nezávislých rozvodových skříní, které jsou součástí optických tras několika velkých providerů. Do těchto uzlů bylo nutné vybudovat vlastní optické vedení – jedno dlouhé 300 metrů, druhé zhruba 800 metrů.

06.jpg07.jpg
Když přivádíte optiku, uděláte radost sousedům.

I to je důvod, proč se ke stavbě mají co vyjadřovat sousedé. Pokládání optické kabeláže totiž znamená výkopové práce, a tedy i dočasné rozrytí předzahrádek, chodníků a podobně. Obecně platí, že největší náklady při budování broadbandu v Česku tvoří právě výkopové práce, což případ ServerParku dobře ilustruje.

Ona třísetmetrová trasa vyšla celkem na milion korun a jeden a půl roku se řešila byrokracie. Metr chránící trubice, do které se optické vlákno vkládá, přitom stojí zhruba třicet korun. ServerPark je zároveň trochu specifický příklad. Některá datacentra totiž nestojí tak blízko obydlených oblastí a provideři jsou schopní optiku zavést přímo.

08.jpg
Jeden optický uzel, na který bylo třeba se napojit. Na chodníku u přechodu.

To, jak probíhá samotná stavba datového centra, je pak otázka přístupu. Někdo nechá realizaci v podstatě na jednom dodavateli, ServerPark nicméně zvolil na každou část (energetika, chlazení, optika, hašení a podobně) dodavatele jiného. Stavbu koordinuje stavební společnost a na technické záležitosti pak dohlíží technický dozor, který má rozhodující slovo. V tomto případě jde o známého datacentrového hráče Altron.

Stěhováni tisícovky serverů

Damir Špoljarič budovu staví také jako kanceláře pro jeho společnost VSHosting a nový globální cloud SnackHost. Zatímco ve spodní části jsou tak dva datové sály a pancéřové dveře (i kvůli prověrce NBÚ a certifikaci TIER 4), nahoře se chystá tradiční kancelářské zázemí. Z důvodu hluku je proto na stropech serveroven izolace a hliníková fólie.

09.jpg10.jpg
Připravené trasy na kabeláž v rámci datacentra a hliníková fólie na stropě datových sálů.

Jeden ze dvou sálů v první fázi nebude v provozu. Celková kapacita má být až několik tisíc serverů, přičemž v první fázi jich má být přesunuto a zprovozněno zhruba tisíc. ServerPark má odstartovat v červnu a společnost chce stěhování stihnout přes léto. Nepůjde do takových detailů, jako třeba Seznam, který stěhuje 1300 serverů. Přesuny proběhnou mezi druhou a pátou hodinou ranní a bude nahlášena odstávka.

11.jpg
Infrastruktura pro vzduchotechniku.

Damir Špoljarič říká, že celé datové centrum vyjde až na 250 milionů korun a že ona první fáze, do které spadá stavba a její přípravy, spolkne zhruba sto milionů. Někteří lidé z datacentrového byznysu nad těmito čísly kroutí hlavami a nabízejí propočty s výslednými nižšími sumami.

Do stavby se každopádně promítá mnoho různých nákladů, které přesahují zaplacení pozemku a materiálů. Jen právníci například spolkli zhruba 300 tisíc, projekční firma si za projekt bere milion a pak nasazuje hodinovou sazbu na další práce. Na běžném provozu pak má nejvíce stát chlazení a elektřina.

Česko by tedy na podzim mělo mít další zprovozněné datové centrum a společnost, která i díky němu zkusí větší zahraniční projekty. „Dnes už bych ale žádné datacentrum nestavěl,“ uzavírá se smíchem Špoljarič.

Témata článku: Byznys, Technologie, Právo

6 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Pavelka IT amater 24. 4. 2015 0:24:05
    Může v datovém centru pracovat i strojař s maturitou (který má jako...
  • dolph1888 23. 4. 2015 20:04:34
    Data centra, tak na nějaké "legrácky" beru, pro firmu na rychlá data beru...
  • Zdeněk Malčánek 23. 4. 2015 17:42:25
    Mno.... hlavně by si měli pořádně prohlédnout stropy, aby jim tam něco...

Další podobné články


Nový typ zařízení dokáže pomocí bezdrátových signálů zjistit srdeční tep i vaše emoce

Nový typ zařízení dokáže pomocí bezdrátových signálů zjistit srdeční tep i vaše emoce

** Vědci vytvořili zařízení, které dokáže s vysokou přesností měřit vlastnosti těla ** Zatím lze pomocí bezdrátových signálů měřit srdeční tep a emoce ** Lze v budoucnu očekávat nasazení třeba v televizích nebo routerech?

Včera | Javůrek Karel | 4

Komentář: Apple pořád inovuje, ale jen když musí

Komentář: Apple pořád inovuje, ale jen když musí

** Největší inovace vždy vychází z radikálních kroků ** Apple není v situaci, kdy by jej ke změnám něco tlačilo ** Chybí-li na trhu konkurence, nemůžou existovat ani invoace

22.  9.  2016 | Janů Stanislav | 139

Apple prý chce koupit automobilku McLaren

Apple prý chce koupit automobilku McLaren

21.  9.  2016 | Holčík Tomáš | 28