Proč Intel za 17 miliard dolarů kupuje výrobce čipů Altera

Altera je pro Intel jeho největší akvizicí v historii. Téměř 17 miliard dolarů má pro něj hodnotu firma, která vyvíjí FPGA čipy. Ty je možné si naprogramovat.

Intel po týdnech spekulací a úniků informací oficiálně potvrdil, že za 16,7 miliardy dolarů kupuje výrobce čipů Altera. Pro mnohé Altera nemusí být nikterak známé jméno, už samotná částka ale napovídá, že je to pro Intel velice důležitý obchod, který bude mít dlouhodobé dopady na celý jeho byznys. I proto se jedná o vůbec největší obchod Intel v historii.

Intel zcela bez debat ovládl trh s čipy pro osobní počítače a stále je na tomto byznysu hodně závislý, tvoří totiž více 60 procent jeho celkových prodejů. Role tradičních počítačů ale minimálně stagnuje, v mnoha ohledech ale upadá. Roli přebírají mobilní zařízení, kde vedoucí pozici v dodávkách čipů převzal ARM. Mobilní divize Intelu je ve ztrátě a nedaří se jí rozhýbat, minimálně ne na bohaté poměry celé společnosti.

Podobná rychlá proměna může nastat také v datových center. Tam má Intel prozatím zcela dominantní postavení. Trh s čipy do datacenter ovládá z 95 procent. I zde se ale začíná objevovat nový fenomén, který se tomu s mobilními zařízeními podobá. Namísto tradičních čipů, případně vedle nich, se začínají využívat levnější a v mnoha případech jednodušší varianty, které lze dobře přizpůsobit.

Naprogramovat si vlastní čip

Jde o takzvané FPGA čipy, které si zákazníci mohou libovolně naprogramovat. Když si pořídíte serverové čipy od Intelu, jde o výkonné a kvalitní procesory, které jsou ovšem z velké míry uzavřeny a jen těžko lze jejich roli změnit. Ovšem v době, kdy si velké cloudové a internetové společnosti staví vlastní serverový hardware a píší velice specifický software, je takzvaná „customizace“ žádaným zbožím. FPGA čip lze připravit na vlastní, úzce definované operace, stačí k tomu vývojářská sada a znalost jazyka. FPGA ve své chystané superrychlé síťové kartě využívá i brněnská společnost Invea-Tech.

Klepněte pro větší obrázek
Výrazně vykročit mimo PC. Foto: Profimedia

Intel nyní jasně ukazuje, že všechno tohle vidí. „FPGA čipy výrazně zvyšují výkon a redukují cenu,“ uvádí Intel v oficiálním prohlášení. Zároveň dodává: „Co je ale zajímavé nejvíce, je to, co se stane, když integrujete FPGA s našimi procesory Xeon.“

Intel už s Alterou nějakou dobu spolupracoval. Mimo jiné na projektu nazvaném HARP. To je v podstatě základní deska, kterou je možné osadit jak čipy Xeon, tak FPGA čipy od Altera. Intel se podobným směrem bude chtít vydat i do budoucna a koncem roku 2016 očekává, že začne s limitovanými dodávkami na trh. Nabídne tak jednak standardy vlastních x86 čipů, tak možnosti upravitelných FPGA čipů. Firma očekává, že kolem roku 2020 by třetina cloudových a internetových providerů mohla podobná spojení využívat.

Základna pro budoucnost

Intel se jednoznačně snaží, aby snížil svojí závislost na počítačových čipech, zároveň ještě více posílil svůj datacentrový byznys a k tomu všemu se připravil na budoucnost kolem internetu věcí. Tam spolupracuje s celou řadou partnerů, kteří do oblasti promlouvají, a výrazně zhodnotí také Alteru.

Altera jednou bude základem pro koncept internetu věcí. Může zamířit do výroby, automobilového průmyslu a dalších oblastí. Intel chce i nadále podporovat aktivity Altery kolem čipů ARM, protože i ten je v IoT velice silný. Firma se tak dostává k silné kombinace více možností.

Altera má navíc hezké marže, vůbec jedny největší z oboru. Ta hrubá dosahuje na více než 65 procent. Celý FPGA trh k tomu všemu neustále roste. Když se k němu přidají oblasti jako ASIC (programovatelné integrovaný obvody; nástroje pro jejich vývoj tvoří zainvestovaný brněnský Codasip), jde o trh o velikosti 50 miliard dolarů. Velkých i středních hráčů a zákazníků je a bude dost. FPGA využívají třeba Microsoft, Facebook, Baidu, Alibaba a mnozí další. Ti vedle toto často sahají i po grafických kartách od Nvidie.

Intel v současné době z čipů pro datová centra utrží 11,2 miliardy dolarů, čipů prodá kolem 18 milionů. Společnost se snaží podporovat všechny možné koncepty, které poptávku po cloudech a služeb datových center navýší. Proto například skrze fond Intel Capital investuje do nadějných firem, aktuálně také do českých GoodData. Podobnou roli sehrává i investice do Cloudery, kterou chce Intel letos přivést do Česka.

Intel v čipech mimo počítače posiluje už nějakou dobu. Koncem loňského roku od společnosti Avago za 650 milionů dolarů získal její divizi Axxia, která se soustředí na výrobu čipů do síťových zařízení. Začátkem letošní roku zase získal firmu Lantiq. Ta vyvíjí síťové a komunikační čipy a jde o další díl skládanky kolem internetu věcí.

Témata článku: Byznys, Intel, Čipy

4 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Dr.No64 8. 6. 2015 21:30:06
    treba je to proto aby ho Kuba Cizek nemoh koupit
  • Tuxiik 8. 6. 2015 16:07:39
    Kde udělali soudruzi z NDR chybu? Video mi překrývá skoro dva odstavce...
Určitě si přečtěte

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

** Postavte si stolní počítač! Máme pro vás 11 vzorových sestav s rozpisem komponent ** Většina tipů cílí na hráče, věnujeme se ale i základnímu PC a počítačům na střih videa ** Nadělte si nový počítač třeba pod stromeček

Včera | Kahánek Adam | 71

Google Campus: Prostě přijedete, připojíte se k Wi-Fi a založíte svůj vysněný startup

Google Campus: Prostě přijedete, připojíte se k Wi-Fi a založíte svůj vysněný startup

** V Česku najdete desítky coworkingů a startupových inkubátorů ** Ve světě se snaží třeba Google s konceptem Campus ** Zdarma se zaregistrujete a můžete začít budovat svůj sen

4.  12.  2016 | Čížek Jakub | 2

Univerzální čipy z „tekutého“ křemíku dokáží měnit výpočetní výkon i kapacitu dle potřeby

Univerzální čipy z „tekutého“ křemíku dokáží měnit výpočetní výkon i kapacitu dle potřeby

** Vědci vyvíjí nový druh čipu, který dokáže měnit jeho možnosti využití ** Díky kombinaci softwaru a hardwaru lze křemíkovou strukturu zaměřit na výpočetní výkon nebo ukládání dat ** Trojrozměrná monolitická struktura je efektivnější pro zpracování velkého množství dat nebo umělé inteligence

3.  12.  2016 | Javůrek Karel | 2