Roboti nemají lidi nahradit, ale doplnit je

Nástup strojů do pracovního procesu je nevyhnutelný. Úkolem ale není lidi nahradit, ale doplnit je a zlepšit kvalitu života. Musí se ale změnit přístup.

Komentář navazuje na předchozí článek na podobné téma.

Marek Rosa vzal svých zhruba dvě stě milionů korun, jež doposud vydělal vývojem videoher, a v Karlíně za ně rozjel vývoj univerzální umělé inteligence (AI), která by ve výsledku mohla jít nasadit do robotů, chytrých automobilů, výrobních linek a dalších strojů. „Naší umělou inteligenci jsme pojmenovali GoodAI. Chceme lidem říct, že se budoucnosti nemusí bát, že nás tyto technologie nezničí,“ říká. Ukazuje na dobrosrdečnou robotickou sovu, kterou má GoodAI v logu a poukazuje na obavy lidí, co roboti, algoritmy a AI udělají se světem a pracovními místy.

Veřejnost se na rozvoj technologií a mizení tradičních pracovních míst často dívá s nelibostí. Už ani sci-fi filmy technický pokrok příliš neopěvují a spíše předkládají katastrofické scénáře. V nedávném snímku Ex Machina sice geniální inženýr vytvořil umělou inteligenci nerozeznatelnou od té lidské, ta ale vzápětí dospěla k singularitě a stvořitele odstranila. Technologická budoucnost je s vykřičníkem zobrazována i v dětských filmech. Z animovaného díla Wall-E si mnoho lidí pamatuje zejména to, jak se lidé nevzdalovali ze svých vznášejících se a pohyblivých postelí.

Rozumně opatrný přístup k robotice, takzvanému průmyslu 4.0 a věcem s tím spojeným je samozřejmě na místě. Ovšem dělat z nových technologií strašáka a bránit se jim umělými překážkami podobně, jako to třeba Francie dělá s Uberem, je nesmyslné a krátkozraké. Naopak, každá země si musí uvědomit, že přichází období velikých změn a vlády, vzdělávací instituce a společnost tomu musí jít naproti. Je to klišé, ale vývoj a inovace zastavit nejdou, protože prostě nic takového nelze plošně zakázat.

Profese, které neexistují

Strach z toho, že technologie zničí pracovní místa a uvrhnou lidskou sílu do zbytečnosti, je tu v podstatě od začátku rozvoje strojů. A vždy se ukázalo, že je takový strach naprosto neopodstatněný a že se lidé pouze podceňují. Prokázala to už řada studií a statistik.

Technologie více pracovních míst vytvořily, než kolik jich zničily. Dnes už sice nefunguje příliš mnoho žen, které by se živily jako pradleny, zato extrémně narostl počet pracovníků ve výzkumu, vývoji a výrobě praček. Navíc tato oblast stvořila další části ekonomiky na pračky napojené – práci mají opraváři, prodejci, výrobci pracích prášků a aviváží, obchodníci, marketingoví specialisté, tvůrci obsahu sociálních sítích a tak dále.

Klepněte pro větší obrázek
Druhý věk strojů je kniha, kterou se vyplatí přečíst. Budoucnost nastiňuje velice dobře.​

Podobně je to s mnoha dalšími obory. Řada profesí dnes již neexistuje, ale nikomu to divné nepřijde. Jsou to přežitá zaměstnání, která dnes už nikdo dělat nechce, protože je zastanou stroje a lidé se mohou věnovat práci mnohem příjemnější. Stroj je logickým a v podstatě i přirozeným doplňkem lidstva.

Stroje přebírají více a více repetitivních a pracných úkolů, ale potřeba lidské práce v žádném případě nezmizí. Jen se postupně promění. Nelze necitovat jednoho z hlavních průkopníků automatizace a využití strojů, Henryho Forda: „Proč vždy, když hledám pár rukou, ho dostanu i s přibaleným mozkem?“ Volkswagen na lince raději „zaměstná“ automatický stroj, protože ho stojí tři eura za hodinu, zatímco dělník dvacet. Peníze je pak lepší investovat třeba do tvůrců takových strojů.

Studie společnosti McKinsey ukazuje, že ve Spojených státech v letech 2001 až 2009 ubylo 700 tisíc pracovních pozic typu bankovních pokladníků. Prostě z toho důvodu, že banky masivně přešly na internetové bankovnictví, superpočítačové systémy, bezhotovostní platby a rozrostla se oblast e-commerce. Ve stejném období v Americe ubylo 2,7 milionu pracovních míst ve výrobě. Jenže vedle toho přibylo téměř pět milionů míst v profesích, jako jsou učitelé, doktoři a další. Jde o povolání, která pracují s lidmi.

Doplněk, nikoliv náhrada

Pro zaměstnance budou lidská interakce, pružnost, přizpůsobivost či tvořivost zcela zásadní ingredience k úspěchu. Mladé moderní společnosti hledají takzvané chytré kreativce, kteří nejenom, že vynikají v daném oboru, ale zapadají do světa kolem. Stroje jsou a do budoucna ještě více budou jejich asistenty, poradci a nástroji. Nebude nutné se biflovat hromady informací nazpaměť, když je lze okamžitě vyhledat. Důležité je a bude se v prvé řadě správně ptát.

Klepněte pro větší obrázek
Nicholas Carr ve své knize Skleněná klec k robotizaci přistupuje s určitou skepsí, jde ale spíše o varování než prosté odsuzování.

Zde se budou muset v obří míře zapojit školy i rodiny. Zejména v Česku musí odpadnout trend pasivity a tupého učení se faktů nazpaměť a musí se začít pěstovat samostatné myšlení a chápání kontextu. Pokud tomu tak nebude, nástup nové generace strojů skutečně může být problém. Vysoké školy se budou muset mnohem více propojit s praxí a musí se posílit podnikatelský duch a ochota riskovat. Česko v poslední době podporu univerzitního výzkumu napojenou na firmy hodně hlásá a situace se pomalu skutečně lepší, podle posledního žebříčku OECD jsme na tom ovšem ze všech měřených zemí nejhůře. S přehledem vede Čína.

„Počítače jsou doplňky lidí, nikoliv jejich náhradou. Nejúspěšnější firmy příštích desetiletí vybudují podnikatelé, kteří se budou snažit zaměstnance posílit, nikoliv je vyřadit ze hry,“ píše ve své knize Od nuly k jedničce technologický podnikatel a investor Peter Thiel, který stojí nebo stál v pozadí firem jako PayPal, Facebook, Tesla Motors či Palantir. Tím posílením nemyslí to, že budou zaměstnanci uměle protěžování na úkor strojů, ale že se oba světy propojení a využijí svých předností.

Příkladem je právě firma Palantir. Ta vyvíjí vysoce schopný software, který dokáže analyzovat hromady nesourodých informací z různých zdrojů. Z toho pak vytváří závěry a návrhy pro řešení problémů. Skrze tento nástroj byl údajně odhalen úkryt Usámy Bin Ládina. Stroje v tomto případě dokážou vykonat náročné výpočetní a analytické operace, což bere práci analytikům, kteří by se jinak museli hrabat v hromadách papírů či fotek, síla nicméně spočívá v propojení softwaru s lidmi. Ti mohou nechat analytiku na stroji a sami se pak plně věnovat jiným úkolům a přinést do celého procesu své silné stránky. I přes silnou roli softwaru má rozhodovací roli člověk. Stejné možnosti nastupují do zdravotnictví, vědy, výroby a mnoha dalších oblastí.

Rostoucí nerovnost

Velkou otázkou a možným problémem samozřejmě zůstává nerovnost, která v posledních letech narůstá a s velkou pravděpodobností souvisí s růstem síly technologií. Firmy a lidé kvůli internetu a globalizaci čelí konkurenci nejenom ze svého určitého okolí (města, okresu či státu), ale z celého světa. Kvalitní internetový produkt lze v podstatě „okamžitě“ dostat ke komukoliv a stejně tak si ho může každý vyzkoušet.

V tomto prostředí pak vítěz bere skoro vše a na ostatní zbydou jenom drobky. Není moc důvodů, proč používat jiný vyhledávač, než je Google. V nepropojeném, rozparcelovaném světě minulosti mohly v jednotlivých regionech uspět i horší produkty, v prostředí propojené sítě ale není důvod, proč používat jenom o něco málo horší technologii, aplikaci či službu.

Klepněte pro větší obrázek
Peter Thiel je legenda Silicon Valley a jeho kniha Od nuly k jedničce to jen potvrzuje.​

„Beru to tak, že určitý obnos peněz vydělám a část si nechám pro sebe. Společnosti ale dám mnohem větší hodnotu,“ navazuje Marek Rosa zmíněný v úvodu. Tak se nad tím také dá uvažovat. Například Google sice dominuje jedné oblasti trhu a ostatním hráčům, když už se vůbec objeví, příliš mnoho nepřenechá. Na druhé straně ale nepřímo vytvořil desítky milionů pracovních míst v odvětvích jako je reklama, tvorba obsahu, internetový prodej, konzultace, programování, grafický design a mnohých dalších.

Státy se na všechny tyto změny musí připravit. Je sice důležité bojovat o místa několika stovek horníků, minimálně stejná politická energie ale musí být směřování do podpory a rozvoje možností do budoucna. A to se v Česku prozatím neděje.

„Je potřeba říci, že Česká republika je jednou z nejprůmyslovějších zemí Evropy, pokud bereme podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě (31,8 procenta v roce 2013). To je důvodem, proč budou mít digitální technologie na českou ekonomiku mnohem větší dopad, než by se teď mohlo zdát. A bude to opět digitální sektor, který s pomyslným praporem pokroku půjde v čele,“ vzkazuje vicepremiér Pavel Bělobrádek a zároveň slibuje, že vláda na to myslí a bude jednat. Tak uvidíme.

Témata článku: Technologie, Roboti

26 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Jan-X-Stihomam 14. 10. 2015 17:12:20
    Můžou se doplňovat skvěle. Když zaměstnanci nebudou plnit plán na 110% tak...
  • Naith (novy) 14. 10. 2015 13:46:00
    Celý problém, který nemá historický precedent je v tom, že robotika a AI...
  • dpcstb 14. 10. 2015 12:02:02
    toooo urcite :-D ak bude AI robit nieco podstatne lepsie, rychlejsie a...
Určitě si přečtěte

Univerzální čipy z „tekutého“ křemíku dokáží měnit výpočetní výkon i kapacitu dle potřeby

Univerzální čipy z „tekutého“ křemíku dokáží měnit výpočetní výkon i kapacitu dle potřeby

** Vědci vyvíjí nový druh čipu, který dokáže měnit jeho možnosti využití ** Díky kombinaci softwaru a hardwaru lze křemíkovou strukturu zaměřit na výpočetní výkon nebo ukládání dat ** Trojrozměrná monolitická struktura je efektivnější pro zpracování velkého množství dat nebo umělé inteligence

Včera | Javůrek Karel | 1

Revoluční The Machine od HPE se blíží do finále, základem bude obří paměť s memristory

Revoluční The Machine od HPE se blíží do finále, základem bude obří paměť s memristory

** HPE představila prototyp počítače The Machine ** Architektura sází především na rychlou paměť z memristorů, která se nevymaže po vypnutí ** Nová architektura je důležitá pro rychlou analýzu big data a sází na optický přenos dat

2.  12.  2016 | Javůrek Karel | 7

Apple chce mít lepší mapy než Google. Použije drony a zmapuje i budovy zevnitř

Apple chce mít lepší mapy než Google. Použije drony a zmapuje i budovy zevnitř

** Apple chce dohnat Google v oblasti map a nabídnout ještě kvalitnější pokrytí ** K rychlejšímu sběru by měly pomoci drony * Apple získal pro snímání i oficiální licenci a chystá se zlepšit i mapování vnitřních prostor

1.  12.  2016 | Javůrek Karel | 20