Český telekomunikační úřad provedl měření dostupnosti internetových přípojek na území České republiky. Přístup k 30Mb přípojkám má necelých 18% lidí.
I když je Česká republika v rámci různých mezinárodních srovnávacích statistik vedena jako země s jedním z nejlepších přístupů k rychlému internetu, aktuální rozsáhlé měření Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) mluví trochu o něčem jiném. Vysokorychlostní sítě nové generace (NGA) o rychlosti alespoň 30 Mb/s má k dispozici necelých 18 % uživatelů. Zbytek si bude muset počkat, možná i dlouho.
Úřad průzkum realizoval od července do září letošního roku a nyní se snaží sestavit co nejvěrnější mapu pokrytí. Data ještě nejsou finální, jejich aktuální podoba míří k finální konzultaci a připomínkám. Je však pravděpodobné, že už se příliš nepohnou. Metodika a další aspekty měření jsou podrobně popsány v dokumentu ČTÚ.
Bílá zóna vládne
Mapa pokrytí je rozdělena do 3 zón – bílé, šedé a černé. „Bílá místa značí oblasti, ve kterých nepůsobí ani jeden subjekt, jenž pokrývá alespoň 50 procent domácností přípojkami umožňujícími vysokorychlostní přístup na internet a nepředpokládá se změna tohoto stavu v nejbližších třech letech. Šedá místa jsou oblasti s alespoň 50procentním pokrytím domácností odpovídajícími přípojkami jednoho provozovatele. Černá místa jsou potom oblasti, kde existuje minimálně 50procentní pokrytí domácností odpovídajícími přípojkami dvou a více subjektů, případně je zřejmé, že v příštích třech letech bude tohoto stavu dosaženo,“ vysvětluje ČTÚ ve zprávě.
Bílá převažuje. Zdroj: ČTÚ
Jenže zatímco ono černé pásmo má v celkovém kontextu pouze zhruba 2,8procentní podíl, šedé je na 15 procentech a problematické bílé na 82 procentech. Znamená to tedy, že poskytovatele vysokorychlostního internetu si u nás může vybírat pouze necelá 3 procenta lidí, to příliš konkurenčnímu boji nenahrává.
Tato čísla mají sloužit jako výchozí bod pro to, kam stát v budoucnu případně nasměruje investice do posílení broadbandu. Už delší dobu se mluví o tom, že minimálně část peněz z proběhlé aukce kmitočtů půjde právě na posílení tuzemské internetové infrastruktury. Prozatím to ale nevypadá na jasné plány, hlasy se různí. Velká část politiků před volbami nicméně říkala, že by část peněz zpět do tohoto odvětví jít měla. O budoucnosti se proto rozhodne po dalším jednání v rámci vlády a EU.
Barevné zóny podle krajů. Zdroj: ČTÚ
Strategický dokument Digitální Česko 2.0 počítá s tím, že do roku 2020 bude Česká republika kompletně pokryta minimálně 30Mb internetem, v lepších případech dokonce 100Mb přípojkami.
V rámci naplňování těchto cílů se počítá nejenom s aktivitami státu, ale také samotnými poskytovateli internetového připojení a mobilními operátory. Ti ale v rozšiřování NGA nepostupují tak rychle a pokud ano, soustředí se zejména na oblasti s větší hustotou osídlení a solidní kupní silou zákazníků.
Poměr vedení v Česku. Zdroj: ČTÚ
Pomoci má proto i připravovaná legislativa Evropské unie, podle které by se při různých výkopových pracích mělo postupovat jednotně. Pokud se tedy například bude stavět kanalizace, umožní si i přístup providerům. Více o tom v našem nedávném článku.
Evropská unie považuje internet jako za jednu z nejdůležitějších věcí budoucnosti, na které závisí rozvoj ekonomiky, zaměstnanosti a služeb státu. Nemožnost připojit se k síti by v budoucnu mohla znamenat velký hendikep.
EU chce do budov zavést nálepku „broadband ready“
Omlouváme se za původní nepřesný nadpis článku a údaj v úvodu.
