Šéf Foxconnu Terry Gou má Česko jako evropskou základnu

Foxconn v Česku investuje další miliardy a postaví zde výzkumná a datová centra. Šéf firmy Terry Gou zde vlastní i zámek Roztěž. Jaký je on a celý Foxconn?

Česko má čtyřiašedesátiletý Terry Gou opravdu rád. Nejen proto, že tu firma Foxconn, jeho dítě a také třeba hlavní dodavatel pro americký Apple, postavila dvě továrny na elektroniku zaměstnávající přes pět tisíc lidí. Párkrát do roka se tu ředitel nečekaně objeví, přespí v komnatách svého honosného zámku Roztěž a zahraje si golf na přilehlém desetihektarovém hřišti. A někdy při té příležitosti také oznámí, že se tu chystá investovat částky, které nám sousedé mohou závidět.

Stalo se tomu nedávno. Gou se tu opět zjevil jako blesk z čistého nebe. I český management se prý o návštěvě svého generálního dozvěděl až z médií. Gou tady strávil dohromady pět dní.

K velkému nadšení Bohuslava Sobotky podepsal s českým premiérem memorandum, podle něhož tu Foxconn do roku 2018 bude investovat 2,5 miliardy korun. Peníze mají jít na vybudování designového a výzkumného centra, dalších 3,7 miliardy pak prý do lidských zdrojů.

Potěšit Terryho

„Opravdu nás překvapilo, jak je to velké. Ve vedení Foxconnu kvůli té české investici zrušili tři jiné projekty plánované v Německu, mimo jiné dvě datová centra, aby ten český projekt byl skutečně velký a vynikl. Jednoduše řečeno, aby se ta čísla líbila Terrymu. Když už totiž někam přijede, mluví se v řádech od sta milionů dolarů výše,“ uvedl zdroj z ministerstva průmyslu a obchodu, který byl na jednáních přítomen. Návštěva to byla ve velkém stylu – Terryho prý celou dobu doprovázely dva autobusy plné Číňanů.

Klepněte pro větší obrázek
Diskrétní playboy Terry Gou.​

To, že se v asijské centrále se vzdálenou českou divizí nadále počítá, uklidnilo některé dělníky v pardubické továrně. „Je dobře, že se rozhodli investovat. Před pár lety jim tady vypršela investiční pobídka a lidé se báli, že půjdou jinam,“ řekl nám šéf odborářů v pardubické montovně Tomáš Formánek.

Otázka je, jestli mají mít zrovna dělníci v továrně radost – podle prohlášení, které poskytl Foxconn novinářům, má být chystané výzkumné centrum zaměřeno na automatizaci provozu.

Foxconn do Česka přišel před patnácti lety a vybudoval tu nejdříve továrnu v Pardubicích a poté v Kutné Hoře. V obou závodech pracuje celkem 5500 lidí, kteří tu montují především počítače pro Hewlett-Packard a různou elektroniku pro firmu Cisco. Pro prvně jmenovanou společnost je český závod hlavní továrnou pro celý kontinent, která zásobuje západní Evropu i Rusko.

Se svými 5500 zaměstnanci je ale Foxconn Czech jen malou kapkou v moři. Gou má po celém světě armádu 1,2 milionu lidí, což z něj dělá desátého největšího zaměstnavatele na této planetě. Když však firmu v roce 1974 v plechové boudě na chudém předměstí Tchaj-peje zakládal, celé tehdejší „impérium“ tvořilo dohromady deset lidí, kteří vyráběli umělohmotná tlačítka pro přepínání černobílých televizí. Firma se tehdy jmenovala Hon Hai Precision Industry.

Rodina Gouových pochází z malé vesnice v provincii Šan-si v pevninské Číně. Během občanské války se po vítězství komunistů Gouovi rodiče rozhodli odejít na Tchaj-wan, kde se narodil Gou. Poté, co vystudoval, nastoupil jako dělník v gumárně. Ve 24 letech pak konečně založil svoji firmu.

Klepněte pro větší obrázek
Továrna Foxconnu v Pardubicích.​

Měl štěstí a dobře si vybral partnerku – peníze do začátku, údajně 7500 dolarů, mu půjčila tchyně jeho manželky Sereny Lin. Obchody se začaly rozjíždět v 80. letech, kdy firma získala zakázku na výrobu konektorů k joystickům pro výrobce počítačů Atari. Gou pak podnikl roční cestu do Spojených států, aby se naučil, jak se stát opravdu úspěšným byznysmenem.

Továrna s vlastní slepičárnou

V roce 1988 se Čína začala otevírat světu a Gou vycítil šanci. S tisícovkou dělníků vybudoval první továrnu v Longhua ve městě Šen-čen, která je jeho největší, vlajkovou montovnou dodnes. Tady, ve městě v ústí Perlové řeky, nedaleko od Hongkongu, vznikla pověstná uzavřená soběstačná továrna s vlastním zemědělským provozem, nemocnicí, učilištěm, bankou, plovárnou, sportovním areálem i televizní stanicí. Dělníci přicházející z chudých vnitrozemských provincií tu pracují, jedí, sportují, baví se, spí.

Pokud vlastníte iPhone, je velká šance, že byl vyroben právě tam. Ke spolupráci s Applem a dalšími giganty měla ale firma tehdy ještě daleko.

Gou v Šen-čenu vlastně nevymyslel nic nového, prostě jen okopíroval a zdokonalil to, co předtím fungovalo na Tchaj-wanu: outsourcing.

Klepněte pro větší obrázek
Vedle Pardubic a Kutné Hory chystá Foxconn další české investice.​

Šel tam, kde byla levná pracovní síla a nabídl ji ve velkém množství špičkovým výrobcům elektroniky. Jako jeden z prvních pochopil, že příští globální továrnou světa bude Čína. Ta těžší část jeho práce byla získání důvěry velkých klientů ze Západu.

Když v roce 1995 do Číny zavítal jistý Michael Dell, třicetiletý americký mladík, který se měl později stát šéfem jedné z největších počítačových firem, Gou se mu nabídl, že ho výměnou za zprostředkování kontaktů na místní úředníky odveze svým autem na letiště. Místo na letiště ale Della odvezl do své továrny a přesvědčil ho, aby elektroniku vyráběl u něj.

Od roku 1996 ve Foxconnu vyrábí Compaq, postupně se přidávají HP, IBM, Intel, Nokia, Apple, Nintendo… Foxconn nejdříve vyrábí jednodušší části, jako jsou skříně, později přidává složitější součásti jako čipy a displeje. V roce 2000 už počet zaměstnanců dosáhl 30 tisíc a obrat se blížil ke třem miliardám dolarů.

V záři reflektorů

Terry Gou si vždy cenil soukromí. Pro dodavatele součástek je diskrétnost důležitou vlastností – prozradit o svých klientech co nejméně, střežit výrobní tajemství a přitom být pokud možno neviditelný jsou atributy, kterých si na Foxconnu Apple a spol. z pochopitelných důvodů cení. Kulturu mlčení a klidu na práci si Foxconn přivážel s sebou do zemí, kam expandoval. A to včetně České republiky, kam přišel v roce 2000.

Klepněte pro větší obrázek
Továrna Foxconnu v Kutné Hoře. Zde se vyrábí zejména servery HP pro část světa.​

Sám Gou jednou řekl, že „naším úkolem není komunikovat, ale vyrábět“. Vedení pardubického Foxconnu dodnes nedává médiím rozhovory, skoro nepořádá exkurze do výroby, firma nemá svého tiskového mluvčího a vztahy s veřejností pro ni zajišťuje PR agentura. Vzhledem k tomu, že je v tuzemsku Foxconn druhým největším exportérem a má stabilně roční stomiliardový obrat, by firma mohla být o něco průhlednější.

S rozrůstajícím se bohatstvím a vlivem ale Gou publicitě neunikl. Média si začala všímat nejen globální expanze společnosti, ale třeba i toho, že si Gou v roce 2002 za třicet milionů dolarů koupil hrad Roztěž nedaleko Kutné Hory, který přebudoval z rozpadající se ruiny v přepychové sídlo.

Hrad, sloužící dříve mimo jiné jako rekreační středisko pro novináře, přejmenoval podle své ženy (jejíž tchyni vděčil za svůj počáteční úspěch) na Casa Serena. Jeho choť se ale dokončení rekonstrukce nedožila, zemřela v roce 2005 na rakovinu. Západní média si však také začínají všímat způsobů, jakými Gou řídí své zaměstnance a jež jsou z našeho pohledu velmi neobvyklé. Ať už jde o až vojensky tvrdé podmínky na pracovišti, nebo o jeho vladařský styl.

Citáty pana Goua

Zaměstnanci v čínské fabrice dostávají ke čtení třeba knížku s názvem Citáty pana Goua, která jako by z oka vypadla Rudé knížce od Mao Ce-tunga. Například citát číslo 133 zní: „Důležitou věcí v každé organizaci je vedení, nikoli management. Vůdce musí mít rozhodující odvahu a stát se diktátorem pro obecné blaho.“

Klepněte pro větší obrázek
Úspěšný i kontroverzní.​

Média si všímají také toho, s jakou vervou Gou lije peníze do obnovy a rozvoje rodné vesnice svých rodičů v čínské provincii Šan-si, ačkoli to podle nikoho nedává ekonomický smysl.

„Nelíbí se mi, že jsem se stal známým člověkem. Jsme ale tak velcí, že už se nemůžeme schovat,“ povzdechl si v roce 2007 v rozhovoru pro Wall Street Journal. Noviny ho prý předtím o rozhovor žádaly pět let.

Ženy a sebevrazi

Elektronický magnát se však začíná objevovat nejen v seriózních byznysových periodikách, ale také na stránkách bulvárních plátků. Sezona 2007 byla obzvlášť nabitá.

V tomto roce podle britského deníku Daily Mail pan Gou vystřídal několik milenek, které měly společné to, že byly výrazně mladší než on a jednalo se o veřejně známé osoby.

Jednou z nich byla hongkongská herečka Carina Lau. Ve stejné době ale prý Gou chodil s tchajwanskou modelkou Lin Chi-ling.

Klepněte pro větší obrázek
Nechvalně proslulé sítě proti sebevrahům. Foto: ABC Nightlife​

V tomto roce také vyšlo na povrch, že bohatého továrníka vydírá jistá obchodnice Chen Chung-mei, se kterou prý dříve udržoval poměr. A co čert nechtěl, ona žena si v roce 1996 natočila na video jejich společné sexuální hrátky. Žena byla nicméně odsouzena na čtyři měsíce za vydírání. V roce 2008 si pak Gou bere za ženu svoji současnou manželku Deliu Tseng.

Aféry se ženami však na Tchaj-wanu Gouovu reputaci významně nepoškodily. Je zde oblíbenou veřejnou postavou, o jejíž podporu usilují představitelé hlavních politických stran. Největší publicita ale přichází po roce 2010, kdy se dostane na veřejnost, že 14 zaměstnanců továrny v Šen-čenu spáchalo sebevraždu. Důvodem mělo být jen zoufalství dělníka, že ztratil přidělený prototyp přístroje, na kterém pracoval.

Idealistický Západ se pohoršil nad nelidskými podmínkami, ve kterých se vyrábějí jeho hračky. Aféra se sebevraždami přinutila Foxconn otevřít se veřejnosti a pustit do prostor továrny kontrolory a novináře.

Firma také na tovární budovy instalovala sítě proti skokanům, což z hlediska PR nebylo úplně šťastné řešení problému se sebevrahy.

Jen co se podařilo reputaci despoty jakž takž opravit, přišel další kotrmelec, který donutil celý svět zamyslet se nad tím, jak to tedy se svými dělníky pan Gou doopravdy myslí. Z jedné porady nejvyššího vedení unikla citace ředitele, jak říká: „Pro Hon Hai pracuje více než milion lidí, a jelikož lidské bytosti jsou také zvířata, ze starání se o milion zvířat mě bolí hlava.“ Gou si poté stěžoval na špatný překlad a že byla věta vytržena z kontextu, nakonec se za ni ale omluvil.

 

V roce 2013 zveřejnila německá stanice Deutsche Welle rozsáhlou reportáž, ve které kritizovala pracovní podmínky v pardubické továrně.

 

Ozvěny aféry s otrockými pracovními podmínkami v továrnách Foxconnu došly až do Česka. V roce 2013 zveřejnila německá stanice Deutsche Welle rozsáhlou reportáž, ve které kritizovala pracovní podmínky v pardubické továrně. Nedůstojné pracovní podmínky nepanují jen v asijském Foxconnu, konstatuje sugestivní dokument.

Pracovníci se během dvanáctihodinové směny u montážní linky nemohou bavit, napít se, odskočit si na záchod ani si na chvíli odpočinout, uvádí se dále. České úřady ale reagují, že nic nezákonného v provozu nezjistily.

Agresivní charisma

„Práce je to jednotvárná,“ říká dnes odborář Formánek, který je v pardubickém Foxconnu už 12 let a šest let z toho strávil na pásových výrobních linkách. „Lidem nejvíc vadí, že se často chodí do práce o víkendu. Někdy je to i třikrát do měsíce, což člověku znepříjemní život,“ uvádí. Nic nezákonného se ale podle něj ve fabrice neděje.

Klepněte pro větší obrázek
V Pardubicích se montují počítače. Podmínky byly i kritizovány.​

„Prošel jsem víc firem, malé i velké, všude máte něco,“ říká Formánek. Nejhůře placený dělník si podle jeho slov ve Foxconnu vydělá 16 tisíc korun měsíčně. Kdyby firma z Česka odešla, byl by to podle Formánka velký sociální problém. To podle slov Karla Kučery, šéfa CzechInvestu, zatím nehrozí. „Z celkových jednání i z toho, že se tomu pan Gou osobně věnuje, vyplývá, že jde o počátek větší spolupráce,“ uvedl Kučera.

Dnes je Terry Gou jedním z nejbohatších Asiatů, jehož majetek Forbes odhaduje na 6,1 miliardy dolarů. Přední analytici se přou, co udělá dál. Momentálně se Foxconn nejvíce věnuje expanzi do Indie, kde chce do roku 2020 postavit 12 továren a dát práci milionu lidí. Další miliony lidí na jiných místech planety chce svérázný šéf nahradit roboty. Kdo ale v čele firmy, v níž vlastní menšinový podíl, jednou nahradí jeho?

Bez agresivního charismatu svého zakladatele Foxconn nedokáže získat objednávky od gigantů, jako je Apple nebo Hewlett-Packard, prorokují někteří. Foxconn speciálně kvůli hledání Gouova nástupce založil speciální think tank. Problém s nástupnictvím neřeší jen Foxconn, ale i mnoho jiných asijských firem vedených systémem tvrdé ruky. Možná by se měl Terry při hledání nástupce podívat do svých citátů. Našel by tam třeba ten, který říká, že „ti nejzkušenější námořníci se rodí na rozbouřeném moři“.

Témata článku: Byznys, Aféry

14 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Axel_foley4 19. 8. 2015 19:01:06
    Super jak mají rádi české otroky. Mít vedle silného Německa takovou...
  • George2005 17. 8. 2015 18:33:25
    Pěkné PRárko - naoko sice trochu kritické, ale vyznění veskrze pozitivní...
  • TrueStory 17. 8. 2015 1:19:10
    Sobotka mu neměl potřást rukou, ale chytit ho za ni, nasadit mu na ni...
Určitě si přečtěte