Zástupci zemí EU schválili úpravu směrnice o otevřených datech (open data), která by měla zpřístupnit státní informace zdarma a stadardizovaných formátech. Dobře pro nás.
Evropa by v následujících měsících a letech mohla prožít menší datovou revoluci. Zástupci sedmadvaceti zemí Evropské unie totiž včera schválili aktualizaci evropské směrnice, která by měla veřejná data zpřístupnit všem zájemcům pro komerční i nekomerční využití. To v praxi znamená, že data jednotlivých vlád, úřadů či institucí budou dostupná v otevřeném formátu pro libovolné zpracování.
Takzvaná open data budou moci využít například vývojáři, neziskové organizace, podnikatelé či samotní občani. Otevřený a standardizovaný formát by měl informace zpřístupnit k dalšímu zpracování, díky čemuž by mohly vznikat například různé mobilní aplikace čerpající z veřejných databází a podobně. EU dokonce počítá s tím, že zpřístupněna budou i data z knihoven či muzeí.
Evropská unie už směrnici o otevřených datech má, pochází nicméně z roku 2003 a je poměrně zastaralá. Evropská komise v čele eurokomisařkou pro digitální agendu Neelie Kroes proto přišla s významnou aktualizací, která už musí projít pouze hlasováním europarlamentu. To by podle některých informací neměl být problém. „Členské státy EU odsouhlasily aktualizaci pravidel otevřených dat. Přichází velká kulturní změna, Evropský parlament změny podepíše během následujících týdnů,“ informuje například Kroes na svém Twitteru.
Dobrá zpráva pro Česko
Jakmile začne upravená směrnice platit, jednotlivé evropské státy budou muset její obsah integrovat do svých zákonů během následujících 18 měsíců. To by mělo výrazně sjednotit současnou roztříštěnost, kdy jednotlivé úřady data poskytují jiným způsobem, za jiných podmínek a často v pofidérních formátech.
Upravená směrnice zavádí pravidla pro zpoplatnění dat – vládní informace by například měly být úplně zdarma nebo za minimální symbolický poplatek. V současné době je například v Česku běžné, že si jednotlivé úřady za poskytnutí informací účtují nemalé finanční prostředky a z informací si tak dělají byznys. Nově budou muset být veškeré případné poplatky transparentní.
Funkční a oblíbená služba, vzhledem k uzavřenosti dat za ní ale prakticky jediná.
Příkladem špatného nakládání s veřejnými daty v Česku jsou jízdní řády. Ministerstvo dopravy zadalo správu těchto informací soukromé společnosti Chaps s argumentem, že za takovou službu nic neplatí a nemusí se o ni starat. Chaps si na informacích veřejné dopravy, které sbírá od jednotlivých krajských center, postavil výnosný penězovod.
Zákon sice ukládá, že data z jízdních řadů musí být veřejnosti dostupná, už ale neříká, v jakém formátu a jaké podobě. Chaps proto tyto informace ukládá na své stránky ve strojově prakticky nečitelných formátech (PDF a podobně) a navíc strukturu informací pravidelně mění tak, aby například nebylo možné vytvořit automaticky skript pro získávání těchto informací.
Chaps zároveň vyvinul vlastní proprietární systém a databázi, kvůli čemuž není možné jen tak jednoduše správu těchto dat svěřit někomu jinému. Tato data pak firma za nemalé peníze prodává společnosti Mafra, která na jejich základě provozuje služby Jízdnířády.cz v rámci iDnesu. Ostatní firmy, vývojáři a instituce pak mají přístup k informacím velmi omezený (prakticky nemožný) a záleží pouze na tom, zda se domluví s jednotlivými kraji.
Pro větší transparentnost
Kvůli Chapsu uživatelé dostávají pouze službu Jízdnířády.cz (IDOS), ale nemohou například využívat jízdní řády v mapách Seznamu a Googlu (pouze v Praze a Brně) a případné hromadě dalších amatérských a profesionálních aplikacích a podobně.
Otevřená data mohou oživit českou ekonomiku
Právě toto by mohla vylepšená evropská směrnice alespoň částečně změnit. Zcela nepochybně ale bude rovněž záviset na politické vůli jednotlivých vlád. Případ zmiňovaných jízdních řádů je napojený na politické struktury a živí hodně lidí. Ministerstvo dopravy by podle informací Connect.cz sice mohlo Chaps odstřihnout, kvůli proprietárním systémům společnosti to ale udělat nechce. Úřad si totiž pověst v IT pošramotil kvůli dlouho nefunkčnímu registru vozidel a nechce to samé riskovat také v tomto případě. Převést data na otevřený formát (a vůbec se k nim dostat) by bylo záležitostí mnoha měsíců.
Evropská unie si od open data slibuje budování efektivnějšího eGovermentu a transparentnějšího vládnutí. Studie EU z roku 2011 navíc uvádí, že otevřené informace mohou ekonomice každoročně přinést až 40 miliard eur. Když například státní instituce poskytnou data podnikatelům, ti na nich budou moci vystavět své služby, vydělat peníze, zaměstnat lidi a odvést daně.
Za open data v Česku bojuje velké množství firem i jednotlivců. Na stránkách Otevřenádata.cz je například výzva, kterou podepsalo už přes 750 zástupců. Jsou mezi nimi například Seznam, CZ.NIC, Česká pirátská strana, Node5, Transparency International či Strana zelených. Zdarma je k dispozici rovněž kniha Otevřená data – příležitost pro českou ekonomiku.
