Sušenkový zákon EU je šikana, tvrdí čeští zástupci

Členské státy Evropské unie obchází návrh nařízení, které považuje soubory cookies za osobní údaje a uživatelé by je mohli blokovat. To by změnilo mnohé.

V nejvyšších patrech evropské politiky se od ledna tohoto roku řeší návrh nového nařízení o ochraně osobních údajů uživatelů na internetu, kteří by podle navrhovatelky a místopředsedkyně Evropské komise Viviane Reding měli mít právo s němi nakládat podle svého. Návrh mimo jiné za osobní údaj považuje IP adresy a soubory cookies, jež jsou generovány webovými prohlížeči a službami (počítá se i s lokálním ukládáním dat u HTML5 apod.). Pokud by návrh prošel, členské státy Evropské unie by musely obsažená opatření přijmout.

To by mělo naprosto zásadní dopad na všechny, kdo na internetu nějaké služby provozují. Cookies jsou totiž často zásadní součástí obchodního a funkčního modelu většiny webových služeb a jenom v Česku uživatelé vygenerují každý měsíc 50 milionů těchto souborů. Využívají je například kontextové reklamní systémy, analytické nástroje typu Google Analytics, je pomocí nich řešeno automatické přihlašování a mnoho dalšího.

Nyní by měli uživatelé dostat na výběr a při návštěvě stránky by si mohli sami zvolit, zda chtějí cookies využívat. Pokud by tedy český uživatel při navštívení vyhledávání Seznamu odmítl „sušenky“ povolit, tuzemská internetová jednička by mu nemohla doručit cílenou reklamu a s velikou pravděpodobností by přišla o část příjmů.

Šikana a zbytečnost

A další podobných příkladů je celá řada. „Dopad bude značný,“ myslí si předseda českého Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Igor Němec, „a dotkne se to nejenom firem, ale také běžných uživatelů.“ Takzvaný sušenkový zákon nepodléhá kritice pouze kvůli samotné podstatě, ale také z toho důvodu, že enormně zatíží evropské firmy. Ve společnostech nad 250 zaměstnanců by se například měli objevit povinní zmocněnci pro ochranu osobních údajů, narušení ochrany údajů se bude muset hlásit do 24 hodin a povinné bude vést podrobnou dokumentaci.

Klepněte pro větší obrázek
V Bruselu prozatím pobočku zakládat nebudeme. Šéf Seznamu Michal Feix.

„Tento návrh je do jisté míry šikana a navíc je hodně nejasný,“ tvrdí výkonný ředitel Seznamu Michal Feix, k němuž se připojují i další zástupci z řad byznysu a české státní sféry. „Nevidím kvalitativní posun oproti současné situaci, jsou upravovány notoricky známé věci,“ pokračuje Igor Němec. „Nemyslím si, že celý proces je transparentní a nejsem přesvědčen o kvalifikaci odborníků, kteří se na návrhu podílejí,“ doplňuje Josef Prokeš z ÚOOÚ.

Nové nařízení by s sebou přineslo značné administrativní náklady. Kromě samotných personálních posil budou firmy například muset nakoupit hardwarovou infrastrukturu a software. „Evropská unie na jednu stranu hlásá, že chce podporovat nové technologie a konkurenceschopnost zdejších firem, ale s tímto nařízením věřím tomu, že všechny ty firmy a startupy prostě půjdou jinam,“ tvrdí Feix.

S tím souhlasí i dlouholetý europoslanec Milan Cabrnoch. „Evropské firmy takové nařízení nepotřebují, snižuje to konkurenceschopnost,“ říká. „Celé to má mnohem více protekcionistický charakter, než charakter podpory konkurenceschopnosti.“ Firmy jsou navíc ohroženy vysokými sankcemi – mohou dostat pokutu až ve výši 1 milionu eur nebo 2 procent z celkového obratu.

Nařízení, které aktuálně prochází připomínkovým řízením, ale neohrozí pouze společnosti primárně podnikající na internetu. „Dotkne se to všech firem, nejenom těch internetových,“ varuje ředitelka Sdružení pro internetovou reklamu (SPIR) Kateřina Hrubešová. „Zcela určitě ovlivní nejenom internetové společnosti, ale úplně všechny, které nějakým způsobem nakládají s osobními údaji,“ potvrzuje Michal Feix. Podle šéfa Seznamu firmy o této skutečnosti vůbec nevědí a většina z nich žije v domnění, že postiženy budou právě společnosti typu Seznam a další poskytovatelé webových služeb.

Plány EU ale mají mnohem větší rozsah. „Nařízení se bude vztahovat i na lidi a státní správu. Je snazší vypočíst, na co se vztahovat nebude,“ počítá Petr Habarta z ministerstva vnitra, které má v Česku komunikaci tohoto zákona na starost. Příkladem je to, že společnosti poskytující webový obsah budou muset u osob mladších 13 let získat pro zpracování cookies písemný souhlas od jejich zákonných zástupců.

Přineste nám více Seznamů

Odborníci se rovněž shodují v tom, že v případě schválení sušenkového nařízení budou bity především firmy podnikající v Evropské unii. „Firmy, které jsou mimo Evropu, budou ve výhodě. Některé z těch evropských skončí, některé se přesunou jinam, nebo si vyberou jinou oblast podnikání,“ říká zástupkyně SPIRu.

Klepněte pro větší obrázek
Ve Velké Británii už sušenkový zákon mají. Cookies musí uživatelé povolit.

Pro to, aby europoslanci mohli proti v Bruselu proti návrhu aktivně vystupovat, je podle Cabrnocha nezbytné mít stanoviska vlády a českého parlamentu, které zároveň musí být podpořeny stanovisky jednotlivých firem, jichž se nařízení dotkne. Výrazná angažovanost vlády ale, jak už v digitální agendě bývá zvykem, není v případě Česka na pořadu dne. „Zarazila mě snaha úředníků z vlády, aby byl dokument co nejdříve projednán. Zahraniční představitelé řekli, že problematika je složitá a že o tom jednají,“ popisuje situaci Josef Prokeš, ředitel Odboru legislativy a zahraničních vztahů ÚOOÚ. Podle něj jsou postupy příliš zautomatizované, což považuje za „větší zlo“. Roli hraje i euroskeptický přístup současného osazenstva Strakovy akademie. „Je obecná pravda, že se v Česku evropské normy příliš nekomunikují,“ tvrdí Cabrnoch.

Česká republika návrh v podstatě podpořila a tradičně se jí nelíbí velký vliv evropské centrály. Požaduje, aby nařízení nebylo plošné a stejné pro všechny země a aby si ho každá země mohla přizpůsobit podle svého.

Tuzemský Seznam se snaží rozjet osvětovou kampaň a přijetí zařízení zabránit. „Česko má pouze malý hlas a možnost cokoliv v rámci EU prosadit,“ tvrdí Michal Feix, ale zároveň dodává, že Seznam není jediný zástupce evropských zemí, který se ozývá. Podle europoslance Cabrnocha je však český internetový lídr „malá ryba a potřebuje do party další seznamy a kamarády“. Jenže Seznam je nejenom v Evropě, ale také po celém světě více méně unikát, který na lokálním trhu dokáže vzdorovat globálním značkám, jakými jsou Google nebo Facebook. „Už nejde nabídnout více Seznamů. Umíme ale najít řeč s partnery z jiných zemí,“ vysvětluje Feix.

Podle hlavouna Seznamu je proto důležité, aby se do hry zapojily také pobočky globálních firem podnikajících v Česku a dalších zemích, třeba IBM, Microsoft a další. Ty ale podle jeho slov vyvíjí aktivity podle toho, jak je to pro ně výhodné a navíc se na ně často nařízení nevztahuje, což jim zajišťuje konkurenční výhodu.

„Tématu se bedlivě věnujeme a rozeslali jsme například výzvu všem europoslancům,“ navazuje Monika Ladmanová z českého IBM. „Naše bruselská kancelář připravuje návrh a doplnění a není problém tyto informace dále sdílet,“ doplňuje. Nadnárodní firmy každoročně navyšují rozpočty na lobbing a otevírá kanceláře právě v centru Evropské unie. To Seznam prozatím neplánuje.

Seznam (ne)míří do Bruselu

„Najmout si vlastní lobbisty nebo mít kancelář v Bruselu neplánujeme,“ říká Feix pro Connect.cz. „Zatím se nás podobně dotýkají jen jednotky případů ročně, byť jsou sami o sobě významné. Kvůli nim by se nám to stále nevyplatilo.“ Seznam se proto stal členem několika asociací a snaží se své slovo prosazovat kolektivně skrze ně. „Samozřejmě vidíme, že agenda se státní správou, českou i Evropskou, narůstá. I proto Seznam poprvé ve své historii vytvoří do konce roku v právním oddělení tým, který bude na plný úvazek monitorovat vznikající návrhy a legislativu, kterým bychom měli věnovat pozornost. Rovněž se bude plně věnovat komunikaci s institucemi státní správy, EU a zájmovými sdruženími,“ uzavírá nejvyšší představitel Seznamu.

Klepněte pro větší obrázek
Myslím to s vámi dobře, každý by měl mít právo na ochranu osobních údajů. Místopředsedkyně Evropské komise Viviane Reding. Zdroj: Profimedia

ÚOOÚ a SPIR kritizují ministerstvo vnitra z pasivity a z toho, že problematiku nijak aktivně neřeší ani o ní neinformuje. „Naší hlavní úlohou bylo poznat to, co chce Evropská komise,“ argumentuje již citovaný Habarta. „Počítáme s tím, že záměr komise ještě před vánoci vysvětlíme,“ poodkrývá plány. „V současné době je celá situace ve fázi vyjednávání a komise přesvědčuje jednotlivé státy.“ Aktuální podoba nařízení je výsledkem dvoukolových připomínkových řízení, na kterých se podílelo několik desítek odborníků. O tom ale mnozí pochybují. „Nemyslím si, že celý proces je transparentní a nejsem přesvědčen o kvalifikaci odborníků, kteří se na návrhu podílejí,“ kritizuje Josef Prokeš.

Pokud by Evropou navrhované nařízení prošlo, mohlo by podle Kateřiny Hrubešové mít likvidační dopad na internetové aktivity mnoha hráčů. Počítá například s existencí inspektora osobních dat a nehledí na dostatečnou svobodu projevu (tvorbu obsahu). „V onom dokumentu je popsáno přání, realita však bude vypadat jinak,“ věří Hrubešová. Zároveň zpochybňuje i to, zda je možné cookies definovat jako osobní údaj, 85 procent z vygenerovaných souborů totiž do jednoho dne „umře“. „Nikdo ve skutečnosti neví, jak to právo být vymazán z internetu vlastně bude vypadat,“ říká Michal Feix.

Aktuální podoba znění ochrany osobních údajů (směrnice č. 45/46/ES a zákon č. 101/2000 Sb.) je podle šéfky SPIRu dostačující. Podobně mluví i zástupci internetových společností a například zástupci Seznamu poukazují na zodpovědnost samotných uživatelů. „Každý uživatel disponuje selským rozumem a vlastní zodpovědností a tím by se měl řídit i na internetu,“ tvrdí advokátka firmy Mária Čuhelová. Josef Prokeš z ÚOOÚ si pak myslí, že se tímto ochrana osobních údajů „dostává do přeregulovaného sektoru“.

Kolem celého dokumentu by se v Bruselu ještě mělo hodně diskutovat a počítá se s tím, že finální slovo padne až někdy v průběhu příštího roku. Nařízení by pak mělo vejít v platnost po dvou letech.

Témata článku: Web, Byznys, Seznam.cz, Právo, Evropská unie

112 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Arctia 1. 11. 2012 12:57:14
    "by se například měli objevit povinní zmocněnci pro ochranu osobních...
  • Martin Karásek 1. 11. 2012 1:29:06
    Evropská unie opět odpověděla na něco na co se jí nikdo neptal. Dejte těm...
  • Dvorak Jiri 31. 10. 2012 22:35:39
    Evropská unie nebyla zřízena proto, aby nám jako otrokům diktovala co...
Určitě si přečtěte