Telefónica: Konec roamingu je pouze předvolební téma

Evropský parlament se chystá na první čtení telekomunikačního balíčku, který počítá s odstraněním evropského roamingu a zásahy do síťové neutrality. Názorů na něj je mnoho.

Na půdě Evropské komise a Evropského parlamentu se v posledních měsících a týdnech velice živě diskutuje o takzvaném telekomunikačním balíčku, který aktuálně míří do prvního čtení na plenárním zasedání a který by mohl poměrně zásadně promluvit do trhu mobilní komunikace v Evropě. Živě se debatovalo také v Evropském domě v Praze, kde se návrh rovněž probíral.

Onen balíček obsahuje několik novinek, nejvíce viditelné jsou ovšem dvě – odstranění roamingových poplatků v rámci Evropské unie už od konce roku 2015, a zásahy do takzvané síťové neutrality. Oba dva body zasahují do podnikání mobilních operátorů a mohou ovlivnit jejich budoucí výnosy.

„Chování regulátorů v poslední době nebylo úplně elegantní,“ myslí si člen představenstva české Telefóniky Michal Frankl s tím, že mezi regulátory počítá nejen tradiční národní telekomunikační instituce jakou je náš ČTÚ, ale také například Evropskou komisi. „Budou volby do Evropského parlamentu, což je věc, která se nesmí podceňovat,“ naznačuje Frankl.

Roaming jako volební téma

„Z roamingu se stalo volební téma. Na druhou stranu je i vina nás operátorů, že jsme to připustili a neuměli dříve reagovat,“ doplňuje dřívější poslanec a člen Rady ČTÚ. Michal Frankl tvrdí, že telekomunikační balíček bude aktivní ještě zhruba dva až tři měsíce a po volbách ze scény v podstatě zmizí. „O tom, jak ten balíček bude skutečně vypadat, se skutečně budeme bavit až tak za rok.“

Klepněte pro větší obrázek
Roaming je pouze téma před volbami, tvrdí Telefónica. Foto: Profimedia

Frankl do diskuse o evropském roamingu vnáší tradiční argumenty a rétoriku operátorů a mnoha pravicově laděných politiků: trh vše vyřeší sám, hlavně nic neregulovat. „Když regulátor řekne, že si za mléko ke kávě nemůžeme účtovat příplatek, budeme s tím umět žít. Je ale logické, že cena běžné kávy se pak bude odvíjet od ceny kávy s mlékem,“ popisuje na přirovnání možné postupy nejenom Telefóniky v cenové politice, která by nastala po zrušení roamingu. „Kdybych chtěl být cynik, tak bych řekl, že to na konci zaplatí uživatel.“ V tomto kontextu bude případně zajímavé sledovat, kde si Telefónica, která odstartovala „tarifní revoluci“ výpadky z roamingu nahradí.

Člen Rady Českého telekomunikačního úřadu Ondřej Malý nicméně také poukazuje na to, že ne všechno je v návrhu telekomunikačního balíčku úplně růžové, i když při diskusi upozorňoval, že reprezentuje své soukromé názory a ne stanovisku samotného úřadu. Se zmiňovaným balíčkem se dle jeho slov spěchalo především před koncem aktuálního evropského volebního období. „To způsobilo dost velký hon na to, aby bylo vše schválené, což na kvalitě nepřidalo,“ myslí si Malý.

Zástupci Evropského parlamentu a Evropské komise balíček vydávají za řešení pro jednotný evropský telekomunikační trh, Ondřej Malý ale tvrdí, že tam zase tolik sjednocujících prvků není. „Ona evropskost v tom příliš není, možná jenom ten roaming a síťová neutralita,“ říká. „K dohodě kolem roamingu by podle mého odhadu mohlo dojít ještě do konce tohoto roku. Na tom si Evropa může udělat jméno a ukázat, že je užitečná.“

Frekvence stále majetkem států

Jednotnému „telco“ trhu nicméně stále stojí v cestě několik poměrně zásadních „hraničních“ překážek. Jednotlivé státy se například logicky nechtějí vzdát dohledu nad frekvenčními pásmy, která považují za jakési národní bohatství a zdroj příjmů. Stejně tak není ve hře zavedení jednotného evropského regulátora, mohla by se případně pouze změnit role instituce BEREC.

Klepněte pro větší obrázek
Složitá cesta za propojenou Evropou. Eurokomisařka pro digitální agendu Neelie Kroes: Foto: EU

Případný roaming by tak nemusel být úplně bezbřehý. Je možné, že lidé v Evropské unii budou moci používat mobilní připojení do sítě za stejné ceny v zahraničí i doma, dojde ale k určitým „fair usage policy“. Pro operátory je toho ve hře hodně – když bude jednotný evropský trh, proč by si například český zákazník nemohl koupit tarif od levnějšího operátora z Nizozemska a fungovat tak v podstatě v neustálém roamingu?

Situaci na trhu s roamingem komplikuje ještě jedna věc. Evropa dříve prosazovala vznik takzvaných alternativních roamingových operátorů (ARP), ti teď ale s novým balíčkem ztrácí význam a panuje období nejistoty. „Evropská komise přestala hrát podle pravidel,“ komentuje situaci Michal Frankl z Telefóniky.

Podobné zmatky panují i kolem druhého stěžejního tématu, tedy síťové neutrality. Ta říká, že by operátoři a poskytovatelé internetu neměli žádným způsobem internetové připojení omezovat, například uměle brzdit služby pro video a podobně.

Regulovat operátory a nechat působit WhatsApp?

Z kuloárních informací z Bruselu často vyplývá, že operátoři se snaží roaming vyměnit právě za síťovou neutralitu. V aktuálním balíčku jsou uvedeny „speciální služby“, se kterými mohou pracovat. To „tak trochu“ vypadá na možnost připravovat různé datové balíčky právě na základě typu datového provozu.

Lidé z trhu a firem se k tomuto způsobu většinou klaní a argumentují tím, že výpadky příjmů z SMS a tradičního volání je nutné nahradit novými příjmy z internetu. Ten mobilní ale vyžaduje investice. „Je nutné brát v potaz, že mobilní sítě nejsou fixní broadband,“ naráží v rozhovoru pro Connect.cz na kapacity mobilních sítí technologický šéf společnosti Ericsson pro střední Evropu Ali Shah.

 
Regulátoři nás staví do role, abychom byli pouhými vodiči dat, stěžují si operátoři.
 

Operátoři opět hlásají to, že přílišná regulace škodí. „Regulátoři chtějí operátory postavit do role, abychom byli pouhými vodiči dat,“ míní Michal Frankl. „Když zákazníkům sami nedáme v dobré kvalitě služby, které chtějí využívat, půjdou jinam.“ Otázkou samozřejmě je, zda mají kam.

Aktuální otázkou regulace a síťové neutrality tak v podstatě je, kdo bude na telekomunikačním trhu inovátorem – operátoři, nebo tvůrci takzvaných OTT aplikací (WhatsApp a další), které právě operátorům berou peníze a těží z jejich sítí?

Šéf regulace v Českých Radiokomunikacích Marcel Procházka si například myslí, že není nic nekalého na tom, když se například jeho společnost domluví s Googlem, aby mohla nabídnout YouTube v HD kvalitě rychleji a bez načítání. Takováto případná placená partnerství ale síťovou neutralitu narušují (viz případ UPC a YouTube) a například podle Ondřeje Malého brzdí inovace a vstup startupů na trh – když nebudou mít peníze na to zaplatit si kapacitu u providerů, těžko uspějí.

Operátoři si s omezenou síťovou neutralitou mohou v obchodních modelech chytře vyhrát. Například služby z vlastních cloudů a datových center postaví mimo datová omezení (i proto akvizice typu Deutsche Telekom a GTS a podobně). „Nemyslím si, že by to ostatní zákazníky nějak poškodilo,“ vzkazuje Frankl.

Kolem evropského telekomunikačního balíčku evidentně ještě bude živo. Už teď pracuje asi s 800 pozměňovacími návrhy a čelí další kritice. Například slabým konzultacím při sestavování či absenci pečlivého vyhodnocení aktuálního evropského trhu a toho, proč je změna vůbec potřeba.

Diskuze (5) Další článek: Nejstarší stále živé torrenty na Pirate Bay mají 10 let

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,