Umělá inteligence už se dávno nezaměřuje jen na nudná data a jejich analytiku, ale v posledních letech se čím dál více začíná používat i v kreativních oblastech, které do této chvíle byly pod nadvládou člověka.
Představa asi většiny lidí je taková, že „robot alias A.I.“ nikdy nebude mít schopnosti člověka, právě protože nikdy nebude tak kreativní. Jak ale ukazuje další příklad se skládáním hudby, tato představa je mylná.
Dokáže napodobit i slavné Beatles
Nová forma umělé inteligence byla vytvořená v rámci systému Flow Machines v laboratořích společnosti Sony (Sony CSL Research Laboratory) a zaměřila se na tvorbu hudby z kategorie pop music, která zahrnuje poměrně velkou různorodost.
Inženýři Flow Machines už pomocí umělé inteligence dříve představili projekty jako FlowComposer pro skládání hudby, Flowharmonizer nebo Reflexive Looper.
V případě vytvoření celé písničky v žánru pop music nechali umělou inteligenci „poslechnout“ opravdu velkou databází písní od různých tvůrců, hudebních skupin a žánrů.
Pomocí nastavení už pak bylo možné specifikovat, v jakém stylu má skladba být a optimalizovat konečný výsledek. Jak si můžete pustit sami na videu, skladba „Daddy’s Car“ například hodně vychází ze stylu Beatles a rozhodně je zajímavá a klidně by se mohla stát hitem.
Nutno ale podotknout, že některé částí tvorby, finální korekci a slova připravil stále ještě člověk (Benoit Carré). Ale vzhledem k tomu, že jiné umělé inteligence už zvládnou psát například básně i scénář k filmu, jde jen o čas, kdy umělá inteligence zvládne napsat k písni i chytlavá slova třeba i s příběhem a vytvořit kompletní celou skladbu sama.
Druhá skladba se zcela odlišným stylem má název „The Ballada of Mr Shadow“:
Budou mít „umělci“ v budoucnu co jíst?
S pohledem na rychlost, jakou se na nás valí umělé inteligence, které dovedou nahradit stále více věcí z našich „intelektuálních“ schopností, je velkou otázkou, co to bude znamenat pro „umění“ jako takové.
Umění v jakékoli formě bylo sice výhradou člověka a jeho mozku, nakonec se ale ukazuje, že jde o strojové chování s trochou náhodnosti a nic speciálního, čím bychom mohli nad budoucími formami umělé inteligence vyniknout, nejspíše nebude existovat.
Pokud budeme brát v potaz jen hudbu, i na jedné skladbě obvykle pracuje několik „mozků“ a s pomocí jednodušších strojů vzniká finální dílo, které je reprezentované značkou v podobě zpěváky či kapely.
Budeme v budoucnu chodit na koncerty ve virtuální realitě na umělecké umělé inteligence? Ať už to bude jakkoli, „umění“ už rozhodně nebude to, co dříve a s tím souvisí i vliv na samotnou ekonomiku.
Jako „člověk-umělec“ totiž nejspíš budete mít v budoucnu problém. Budete muset možná konkurovat nejen stále většímu počtu lidských umělců (nástroje jsou stále dostupnější, jednodušší, stejně tak distribuce, spojení s fanoušky), ale i umělých inteligencí.
A když k tomu vezmeme v potaz škálování výpočetního výkonu, kdy umělá inteligence vytvoří třeba tisíce skladeb za jeden den a pomocí jiné umělé inteligence vyfiltruje ty nejlepší a skrze další hlasování pak třeba vybere pár finálních, ze kterých mohou být snadno celosvětové hity, vypadá to na postupný konec lidských hudebních umělců.
V oblasti hudby se tomu nelze moc divit – z dnešního pohledu jde o jednoduché umění. Jak zní obecné pravidlo – čím jednodušší je daná činnost, tím dříve bude nahrazena strojem nebo umělou inteligencí.
Například malba coby nástroj na zachytávání obrazu už byla nahrazena dávno pomocí fotografie a fotografování zvládne dnes takřka každý přímo s vlastním mobilním telefonem. Film v tomto ohledu znamenal další úroveň, ale rovněž už je stále levnější a dostupnější díky levnějším kamerám, softwaru a podobně. Z obecného hlediska je v současnosti asi nejnáročnějším uměním počítačová hra. Ale i u her se velmi rychle snižuje bariéra vstupu z pohledu znalostí a prostředků.
