Americký telekomunikační úřad FCC už dlouhé měsíce připravuje revizi pravidel tamního internetu a jedním z témat je i modernizace definice, co je to vlastně broadband – širokopásmový internet tak, jak jej známe ze svých domácích ADSL a kabelových přípojek.
Jak by měla v roce 2015 vypadat definice „vysokorychlostního internetu“ v ČR? Takové připojení by mělo být symetrické a dosahovat rychlostí na poslední míli v řádu desítek Mb/s.
FCC doposud popisoval broadband jako širokopásmový internet s rychlostí alespoň 4 Mb/s. Během hlasování minulý týden však komise přijala novou definici, která posunula spodní hranici broadbandu na 25 Mb/s. Tento stav mnohem lépe popisuje aktuální situaci, kdy se postupně objevují poskytovatelé, kteří nabízejí rychlosti připojení i v řádu stovek megabitů za sekundu – třeba Google v rámci své experimentální služby Fiber.
Výsledky hlasování se pochopitelně nelíbí americkým operátorům, ti totiž nyní budou mít problém podobnou rychlost v mnoha lokalitách vůbec zajistit. Bylo by přitom přinejmenším trapné, kdyby ze svých marketingových materiálů museli mazat slovíčko „vysokorychlostní.“
Úpravu a sjednocení definice by si zasloužilo i Česko, „vysokorychlostní“ internet dnes totiž nabízí mnoho operátorů, přestože se často jedná spíše o rychlostní průměr. Optikou dnešní doby by mělo vysokorychlostní internetové připojení dosahovat přinejmenším přenosů v řádu několika desítek megabitů za sekundu a to oběma směry – vysokorychlostní internet by neměl dělat rozdíly mezi downstreamem a upstreamem, měl by být totiž plně symetrický. Něco podobného však při rychlostech nad 25 Mb/s nabízejí zpravidla jen metropolitní kabeloví operátoři.
