Z lidí zaměřených na kybernetickou bezpečnost se stává žádaný artikl. Nutnost tuto oblast řešit ze strany firem a organizací stále narůstá, lidí se ale nedostává. „V Česku chybí řádově tisíce lidí,“ říká Michal Zedníček ze společnosti ALEF, která se věnuje reálným kyberbezpečnostním případům na trhu.
V celé Evropské unii je toto číslo ještě výrazně vyšší. Podle odhadů společnosti Cisco a dalších firem a analytiků z oboru by během několika let mohl vzrůst počet neobsazených pracovních míst v oblasti počítačové bezpečnosti až na milion. Je to podobná situace jako v tradičním IT, což dlouhodobě ostře kontrastuje s vysokou nezaměstnaností v některých evropských regionech.
Z kybernetické bezpečnosti se zároveň stává kritická položka v nákladech a strategiích organizací. „V Česku začínáme u klientů pozorovat, že už nechtějí získat pouze lejstro s certifikací, ale skutečně problémy řešit. Česko v této oblasti směřuje k vyšší odolnosti, na všech frontách nás ale čeká opravdu hodně práce,“ doplňuje Zedníček.
Útoky se tutlají
Liší se to studie od studie, obecně se ale dá říci, že pod alespoň nějakým typem kybernetických útoků je v Česku skoro každá firma či organizace. Hodně z nich pak v sítích skutečně problém má. „Incidenty jsou u nás velmi významné. A zároveň jsou i tutlané,“ vysvětluje Zedníček.
Incidenty jsou u nás velmi významné. A zároveň jsou i tutlané.
V Česku neexistuje povinnost firem hlásit útoky Národnímu bezpečnostnímu úřadu. Ten bude mít díky zákonu dohled pouze na takzvanou kritickou infrastrukturu státu, která se v současné době určuje.
Spolupráce firem se každopádně rozšiřuje, na zdejším trhu už například funguje 22 registrovaných bezpečnostních CERT týmů a subjekty se sjednocují také v projektu FENIX od peeringového uzlu NIX.CZ. Vznikají také centra pro nácviky incidentů – brněnská Masarykova univerzita otevřela Kybernetický polygon a podobný projekt chystá za Prahou i izraelský CyberGym. Česko se účastní také cvičení NATO a obecně patří mezi velice dobré země.
Nedostatek lidí každopádně zůstává problém. Tuzemské vysoké školy se proto snaží zavádět nové obory. I tak je ale s lidmi po škole nutné v praxi velice pracovat. U firem a organizací je pak nutné vyřešit ještě jeden problém – hodně přitlačit s rozpočty.
