Miluju tohle měření ukazatelů, měření ukazatelů plnění cílů (KPI), vyhodnocování, porady, vyhodnocování efektivity vyhodnocování atd. Uvedu jeden příklad z praxe. Jistá firma vyvíjela určitý produkt, měla několikastupňovou manažerskou strukturu, všechno se vyhodnocovalo, nejdříve týdně, pak dokonce ke zvýšení efektivity denně. Porady byly také denně, vše se vyhodnocovalo, analyzovalo, plánovalo a vyžadovalo plán bezpardónů dodržet a ani hospitalizace neomlouvala.Nakonec v dané firmě dostáhli naprosto dokonalé efektivity, vše bylo perfektní, řízené pod dohledem - samozřejmě, aby se toho dosáhlo, tak mnoho lidí muselo být "vyměněno" nebo "odejito".Ale neva - když se kácí les, létají střísky - stálo to za to - teď už bylo všechno DOKONALE VYLADĚNÉ!Bohužel, se v tom všem nějak zapomnělo na to, že daný produkt je téměř nepoužitelný a jeho vývoj se stal nefunkčním a tak se několik let vývoje vyhodilo, projekt skončil a dokonalý vyladěný systém řízení skončil také, protože už neměl koho řídit a vyhodnocovat.
Osobně všechny univerzální systémy řízení a vyhodnocování považuji za to samé jako univerzální návody "Jak sbalit každou holku/každého kluka" pro teenegery. Bohužel, nic takového nefunguje... Přestože jako cynik vždy říkám, že jediný "univerzální návod ke každé ženě" je platinová unlimited kreditní karta, tak ani ta rozhodně nefunguje na každou, respektive pokud funguje, tak není o co stát.Zrovna tak u firem nejsou žádné "zázračné systémy řízení a analýzy", které si stačí zakoupit od renomované firmy XY a místo ve Fortune 500 je zaručeno.