Zdroj Wikipedie:Galileo - Postup uvádění do provozu
Dne 28. prosince 2005 byla do vesmíru vyslána první technologická navigační družice pro testování komponent tohoto systému, pojmenovaná Giove-A. Vynesla ji z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská raketa Sojuz-FG/Fregat.
Druhá družice, pojmenovaná Giove-B, byla z Bajkonuru vynesena na oběžnou dráhu raketou Soyuz/Fregat 27. dubna 2008.
Dne 21. října 2011 vynesla raketa Sojuz ST-B z Guyanského kosmického centra na oběžnou dráhu dva satelity systému Galileo.
Dne 12. října 2012 vypuštěny další dvě družice, jedna z nich se jmenuje David – podle Davida Markarjance z Hradce Králové, českého chlapce rusko-arménského původu, vítěze celostátní výtvarné soutěže, jež byla součástí soutěže celoevropské (ostatní družice mají též jména podle dětí z různých zemí EU).
Dne 12. března 2013 bylo provedeno zaměření prvního cíle na zemském povrchu. Podle ESA se tak stalo s přesností na deset až 15 metrů. To je v souladu s očekáváním. Přesnost se přitom bude zvyšovat s tím, jak bude přibývat satelitů, které jsou do systému Galileo zapojeny.
Dne 22. srpna 2014 přišel systém o dvě nové družice, které měl vynést ruský nosič. Kvůli selhání posledního stupně rakety se družice dostaly na špatnou oběžnou dráhu a je nemožné je dostat na tu správnou (i když s oběma navázalo řídící středisko agentury ESA v Darmstadtu spojení).
Dne 3. prosince 2014 evropská vesmírná organizace ESA oznámila úspěšné vystoupání první družice na správnou oběžnou dráhu. Druhá družice by měla provést stejný manévr. O začlenění obou družic do systému bude rozhodnuto později na základě testů.Další postup
Systém Galileo měl začít poskytovat první služby do konce roku 2014, plně funkční měl být na přelomu let 2019/20. Systém bude kompletní, až bude na oběžné dráze 30 satelitů. V roce 2015 mělo být ve vesmíru 18 družic. Po selhání ruské rakety v srpnu 2014 budou další starty do vyšetření příčin nejspíše pozastaveny.
Počátky Galilea jsou v roce 1999. Pracuje se na něm tudíž nějakých 16 let.
Počátky amerického systému GPS sahají do roku 1964, jelikož navazuje na systém "GNSS Transit".
Vývoj NAVSTAR GPS byl zahájen v roce 1973 sloučením dvou projektů určených pro určování polohy System 621B (USAF) a pro přesné určování času Timation (US Navy).
Mezi léty 1974–1979 byly prováděny testy na pozemních stanicích a byl zkonstruován experimentální přijímač. Od roku 1978–1985 začalo vypouštění 11 vývojových družic bloku I. V roce 1979 byl rozšířen původní návrh z nedostačujících 18 na 24 družic. Od roku 1980 začalo vypouštění družic se senzory pro detekci jaderných výbuchů a startů balistických raket.
Počáteční operační dostupnost byla vyhlášena 8. prosince 1993, plná operační dostupnost pak 17. ledna 1994, kdy byla na orbitu umístěna kompletní sestava 24 družic.
více: https://cs.wikipedia.org/wiki/Global_Positioning_S... ... Čili američané na svém GPS od prvních počátků do finálního uvedení do provozu pracovali 30 let. A po tu dobu se zadání, rozsah a technologický vývoj také několikrát posunul.
Galileo tedy se svými 16 lety vývoje zatím není nijak zabržděnej. Má sice výhodu, že sposta věcí je už vymyšlená a vynalezená. Ale plánovaná technologická funkčnost Galiea je taky někde jinde, než dnešní funkčnost a technologická vyspělost GPS.
