Vývojáři na trhu práce: o koho je největší zájem

IT se mění a s ním i požadavky na znalosti a schopnosti programátorů. Kvůli cloudu opadá zájem o SAP a ERP specialisty a naopak roste poptávka po mobilních programátorech.

Přetrvávajícím trendem na pracovním trhu v oblasti IT/IS je silný zájem firem o úzce profilované Java programátory, kterých je stále bytostný nedostatek. Na vzestupu se v hledáčku firem pohybují i specialisté na JavaScript. Každým dnem přitom roste počet uživatelů chytrých telefonů, což reflektuje stoupající zájem o vývojáře mobilních aplikací.

Na ústupu jsou naopak pozice jako databázový specialista, případně ERP či SAP specialista. Vývojáři aplikací a systémů jsou dlouhodobě jednou z nejžádanějších skupin na pracovním trhu. Zájem o pracovníky v oborech IT a IS odrážel příznivý vývoj celého pracovního trhu v minulém roce. Zatímco počet vystavených nabídek zaměstnání ve všech oborech na serveru Jobs.cz meziročně stoupl o 19 procent, v případě IT a IS došlo meziročně až k 40procentnímu růstu počtu pracovních inzerátů firem.

Není vývojář jako vývojář

Jen během roku 2011 tak pro vývojáře aplikací a systémů bylo na pracovním portálu Jobs.cz vystaveno bezmála 12 tisíc pracovních nabídek. Silný zájem firem a velký počet nově otevíraných míst přitom provází rostoucí nedostatek kvalifikovaných uchazečů. Propastný rozdíl mezi obory, v nichž je dostatek uchazečů o práci, a IT/IS, dokládá tabulka s přehledem průměrného počtu reakcí na jeden inzerát dle oborů. Vývojářů je dle tohoto srovnání takřka kritický nedostatek.

Přestože se „programování“ zdá být řemeslem se zlatým dnem, stále platí, že není vývojář jako vývojář. Ti šikovní dokážou nalézt mnohem lepší uplatnění za výhodnějších finančních podmínek. Výraznou roli hraje především zvolené zaměření – a také jeho další rozvoj.

OborPodíl z vypsaných míst
(v %)
Průměrný počet
odpovědí na jednu pozici
Prodej a obchod15,0841,4
Administrativa7,562,2
Strojírenství6,4310,7
Výroba a průmysl6,2513,9
Bankovnictví a finanční služby6,0735
IS/IT: Vývoj aplikací a systémů4,647,1
Ekonomika podnikové finance4,0328,9
IS/IT: Konzultace, analýzy, a projektové řízení3,999,8
Doprava, logistika a zásobování3,7439,5
IS/IT: Správa systémů a hardwaru3,3311,6

O schopné Java/.NET programátory je dlouhodobě u firem velká přetahovaná. Tento programovací jazyk ovládá jen úzká skupina lidí, které firmy výrazně přeplácejí, aby je získaly do svých řad. Rozebraní jsou už i „javisté“ v posledních ročnících vysokých škol – firmy si je zaháčkují už během studia. Není výjimkou, že se firmy, které nemají takové finanční možnosti jako velké korporace, snaží do svých řad získat začínající Java programátory i v prvních ročnících vysokých škol.

„Není se čemu divit, naučit se Javu (v rozsahu J2EE) je poměrně náročné. Tuto platformu nejde nijak výrazně šidit. Často se jí řeší zajištění fungování celého backendu velkých korporátních aplikací, tedy samotného jádra systémů, bez kterého žádný komplexní systém nemůže dobře fungovat. Naučit se programovat v Javě je dobrou vstupní investicí pro velmi úspěšné kariérní uplatnění,“ říká k tomu Marek Raida, Senior SW Architect z portálů Jobs.cz a Práce.cz.

JavaScript a HTML5 jsou jistota

Při výhledu, kam se bude vývoj IT posouvat v následujících měsících a letech, trh napovídá, že poroste zájem firem o specialisty na programování v JavaScriptu. A postupně se také bude zvyšovat poptávka po odbornících na práci s dynamickými programovacími jazyky. Na vzestupu jsou jazyky stále vyšší a vyšší úrovně, např. Ruby, Groovy, Python, Scala a podobně. PHP jako vstupní brána do oblasti webu si svou dlouhodobou oblibu rovněž stále udržuje. Výrazně nyní roste také oblast automatizovaného testování, kdy firmy hledají specialisty, kteří jsou schopni naprogramovat automaty, které poté samostatně testují připravované aplikace.

Klepněte pro větší obrázek
Cloudové aplikace berou práci databázovým, SAP a ERP specialistům.

„Zvláště v segmentu informačních technologií platí, že dnes už nestačí jen to, co vás naučí ve škole. Je důležité se neustále sebevzdělávat, sledovat aktuální trendy a pokud možno do své práce zařazovat novinky. Jen tak můžete mít vysokou přidanou hodnotu pro svého zaměstnavatele – a tím i svou konkurenční výhodu. Pokud programátor rezignuje na svůj další rozvoj, může být po 10 letech od absolvování školy (ale v některých oblastech i dříve) takřka mimo hru,“ vysvětluje Marek Raida.

Stále roste též poptávka po aplikačních administrátorech. IT systémy jsou neustále rozšiřovány, roste jejich robustnost i počet, firmy proto potřebují lidi s komplexním vhledem do problematiky. Ideálně pokud umí aspoň základy programování, rozumí dané oblasti, dokážou číst ve zdrojovém kódu a vyhodnocovat a analyzovat problémy. Jen tak mohou řešit čím dál tím složitější konfigurace dnešních systémů. V současné době tuto oblast pokrývají stále častěji bývalí programátoři, kteří si již dosyta užili aktivního vývoje.

Aktuálním hitem jsou mobilní aplikace

Vývoj mobilních aplikací je další kapitolou s prudce narůstající tendencí. Aplikace pro chytré telefony už neslouží pouze jako produkt zábavního průmyslu. Do mobilních aplikací bývají čím dál častěji implementovány složitější prvky, jako jsou finanční transakce, například u bankovních aplikací. Ovšem i samotné programování zábavních aplikací stále patří mezi trendy. S masivním rozšířením softwaru využívajícího 3D vizualizace je velmi žádáno i propojení programátorsko-grafických dovedností.

Zajímavý je přitom současný postupný přechod na HTML5 (a návazně CSS3 a další související technologie), který by se dal s nadsázkou označit za návrat k „tlustému klientu“. Možnosti webu se posouvají kupředu tak rapidně, že brzy do velké míry vytlačí desktopový software z domén, kde byl doposud silný. To může platit i pro mobilní aplikace, v současné době programované v málo rozšířených jazycích, jako Objective-C.

S globalizací se pojí i další trend: distribuovaný computing. Při uvádění nových webových aplikací je vhodné myslet na jejich používání v globálním celosvětovém měřítku, kde dochází ke zpracování stále většího objemu dat z různých geografických lokací. Schopnost orientovat se v této oblasti přináší vývojářům zajímavou výhodu.

Nezbytná je rovněž „bdělá pozornost“ ze strany programátorů – ti by neměli pracovat bezmyšlenkovitě podle zadání, ale snažit se jej velmi dobře pochopit a realizovat co nejlépe (i z uživatelského a obchodního hlediska), tedy v co nejlepším poměru cena/výkon. Základem kvalitního softwaru je user experience, tedy snaha o výsledek, který bude z hlediska uživatelů opravdu snadno a dobře použitelný. Pro ty, kdo pouze chrlí aplikace a ignorují uživatelské připomínky, není v novém tisíciletí patrně místo.

Opadá zájem o databáze, SAP a ERP

Na mírném ústupu je nyní obsazování dříve hojně vyhledávaných databázových specialistů. Pozornost a klíčové hodnoty se totiž nyní čím dál tím častěji přenášejí do cloudů. Zde se tolik nevyužívají klasické relační databáze, ale na vzestupu jsou úložiště dokumentová či key-value (klíč-hodnota). Aspoň základní znalost relačních databází a orientace v práci s nimi je ale dnes již běžnou a předpokládanou součástí výbavy každého softwarového vývojáře. Běžným předpokladem je dnes i znalost objektového programování a aspoň základů HTML.

Zájem o dříve klíčové ERP a SAP specialisty ve firemní sféře mírně opadá. „ERP a SAP konzultanti vykonávají často více konfigurační než samotné programovací činnosti. Nyní s nástupem popularity hostovaných ERP řešení v cloudech už nejsou v samotných firmách tolik zapotřebí,“ doplňuje Raida.

Při vhodné volbě zaměření v oblasti softwarového vývoje je dobré uplatnění na tuzemském pracovním trhu v podstatě jistotou. Průměrný měsíční plat nabízený firmami na pozici programátora v Praze letos dosáhl 46 tisíc korun. V regionech se pohyboval od 30 tisíc (Pardubický kraj) po 35 tisíc (Jihomoravský kraj). Údaje jsou průměrem za firmy všech velikostí, ve větších firmách a korporacích bývají platy i dvoj až trojnásobné. V případě zkušených Java/.NET architektů může měsíční mzda dosahovat až k výši 150 tisíc Kč.

V IT branži je stále třeba věnovat se dalšímu rozvoji svých schopností. Softwarový vývojář, který rezignuje na neustálé rozšiřování svých dovedností, se pravděpodobně již kolem pětatřicátého roku života profesně vyčerpá a s programováním skončí. Pokud však zvládá držet krok s trendy, má zajištěny nadstandardní příjmy. A ve chvíli, když již tempu aktivního vývoje nestačí, přestože je velmi schopný, je pro něj dobrou volbou přechod do role manažera nebo pokročilého aplikačního administrátora. Lze to přirovnat ke sportovní kariéře – po patnácti dvaceti letech aktivního sportu mohou lidé začít předávat své nastřádané know-how dále v roli trenérů či manažerů.

Autor pracuje jako specialista trhu práce pro portály Jobs.cz a Práce.cz.

Diskuze (27) Další článek: Novinky na Googlu: pohodlné sdílení přes +1 a doplňky na web

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,