XG.fast: kroucená telefonní dvoulinka na steroidech s rychlostí až 10 Gb/s

  • Klasické měděné telefonní dvoulinky ještě mají stále co nabídnout
  • Technologie XG.fast umožňuje přes telefonní linky přenášet data rychlostí až 10 Gb/s
  • Hromadné nasazení technologie je v některých oblastech levnější než optika

Ještě před začátkem internetu byl rozmach telefonních linek, které byly řešené převážně pomocí měděných kabelů z lokální ústředny do každé domácnosti. Pro tehdejší rychlosti v oblasti bitů a kilobitů za sekundu to bylo dostatečné a levné řešení.

S rychlým rozvojem internetu ale vznikala potřeba dostat přes stejné linky stále větší rychlosti. A vzhledem k tomu, že jde o telefonní kroucenou dvoulinku, trpí mnoha problémy. Tím nejhorším jsou přeslechy a šum. I to se ale postupně daří omezeně řešit chytrými algoritmy a technologiemi. A v nejnovějším případě jde o XG.fast.

XG.fast jako nástupce G.fast

V našich končinách využíváme v rámci telefonních linek používaných pro internetové spojení technologie jako ADSL (5 km) nebo v novějším případě VDSL2 (1 km). XG.fast vychází z první generace G.fast, která rovněž využívá standardního DSL protokolu, ale je určena pro kratší vzdálenosti.

Klepněte pro větší obrázek
Frekvenční rozsah G.fast je mnohem větší než u VDSL2, v případě XG.fast je dokonce až 500 MHz (Zdroj: Wikipedia)

U G.fast je to maximálně půl kilometru, v případě XG.fast pak kolem 130 metrů. Technologie tak počítají s tím, že se do dané lokality dostane pomocí dražšího optického spojení internet a ten je poté distribuován v rámci zmíněných vzdáleností pomocí starších a hlavně již nainstalovaných telefonních dvoulinek.

U těchto vzdáleností se může v městské zástavbě jednat i o stovky uživatelů, což vzhledem k tomu, že převaděč z optiky na G.fast/XG.fast má velikost jako krabice od bot, je velmi efektivní, jednoduché a levné řešení.

10 Gb/s jen na krátkou trasu

Teoretická rychlost přes XG.fast je až 10 Gb/s, ale to pochopitelně platí jen pro velmi malé vzdálenosti. Stejně jako u ADSL, VDSL nebo G.fast i zde platí, že čím dále jste od ústředny a převaděče, tím menších rychlostí lze kvůli rušení dosáhnout.

Pokud si vezmeme příklad z G.fast, na vzdálenost 100 metrů je možné dosáhnout 500 Mb/s až 1 Gb/s. Při 500 metrech už je to ale „jen“ kolem 100 Mb/s. Zkrátka pětkrát větší vzdálenost znamená pětkrát nižší rychlost.

Klepněte pro větší obrázek
Základní přehled frekvencí, rychlostí a dosažitelných vzdáleností

I přes to se ale jedná o velmi dobře použitelnou technologii. Na začátku roku totiž Nokia s Deutsche Telekom provedly testy na síťové infrastruktuře a podařilo se dosáhnout nečekaně dobrých výsledků.

Pomocí dvou měděných párů na vzdálenost 50 metrů se jim podařilo dosáhnout s XG.fast rychlosti dokonce 11 Gb/s. S nástroji z Bellových laboratoří, kde je technologie vyvíjena, bylo dosaženo přes klasický měděný kabel 8 Gb/s na 50 metrů. Na vzdálenost 70 metrů se také podařilo vytvořit symetrické spojení s rychlostí 1 Gb/s.

Jde tak o rychlosti srovnatelné s optickým spojením, přičemž hlavní výhodou je, že se v daném místě nemusí vyměňovat žádné kabely. A to ušetří hodně peněz i času.

S technologií XG.fast se také počítá při budování infrastruktury pro sítě 5G, která budou vyžadovat větší penetraci vysílačů a přijímačů, než tomu je u současných 3G a 4G sítí.

První evropský poskytovatel už nasazuje G.fast

Že nejde jen o technologie na papíře, potvrzuje i čerstvé oznámení od švýcarského poskytovatele Swisscom, který je tak mezi prvními, kdo hromadně nasazuje první generaci v podobě G.fast. V budoucnu pochopitelně s možností vylepšení právě na XG.fast.

Architektura počítá s optickými linkami v ulicích a následného rozvodu přes dvoulinky, pomocí kterých by měly být k dispozici rychlosti až 500 Mb/s (přibližné maximum G.fast). Projekt byl se společností Huawei, která zajišťuje samotné mikro nody (DSLAMy), připravován téměř čtyři roky.

Podle předpokladů chce Swisscom dosáhnout takového pokrytí, aby alespoň 85 % koncových i firemních zákazníků mělo rychlost připojení k internetu minimálně 100 Mb/s do roku 2020.

Projekt GOLD (Gigabits Over the Legacy Drop), na kterém spolupracuje spoustu společností z celé Evropy, má za cíl rovněž podpořit rozvoj G.fast a pozdější technologie XG.fast především ve městech, kde by byla výměna starých měděných kabelů za optiku v jednotlivých domech komplikovaná nebo příliš drahá.

Témata článku: Technologie, Internet, Huawei

12 komentářů

Nejnovější komentáře

  • syslik123 24. 10. 2016 14:58:34
    takže to bude reálně fungovat do 100metrů, to znamená dslam v každé ulici...
  • Jarda.abc 21. 10. 2016 14:52:46
    To tady bude zase nadávek, že ta rychlost klesá se vzdáleností. A...
  • kert 21. 10. 2016 14:52:42
    No jo u nás v ČR bychom spíš potřebovali nějakou technologii pro 1 - 10 km...
Určitě si přečtěte

Univerzální čipy z „tekutého“ křemíku dokáží měnit výpočetní výkon i kapacitu dle potřeby

Univerzální čipy z „tekutého“ křemíku dokáží měnit výpočetní výkon i kapacitu dle potřeby

** Vědci vyvíjí nový druh čipu, který dokáže měnit jeho možnosti využití ** Díky kombinaci softwaru a hardwaru lze křemíkovou strukturu zaměřit na výpočetní výkon nebo ukládání dat ** Trojrozměrná monolitická struktura je efektivnější pro zpracování velkého množství dat nebo umělé inteligence

Dnes | Javůrek Karel

Revoluční The Machine od HPE se blíží do finále, základem bude obří paměť s memristory

Revoluční The Machine od HPE se blíží do finále, základem bude obří paměť s memristory

** HPE představila prototyp počítače The Machine ** Architektura sází především na rychlou paměť z memristorů, která se nevymaže po vypnutí ** Nová architektura je důležitá pro rychlou analýzu big data a sází na optický přenos dat

Včera | Javůrek Karel | 6

Apple chce mít lepší mapy než Google. Použije drony a zmapuje i budovy zevnitř

Apple chce mít lepší mapy než Google. Použije drony a zmapuje i budovy zevnitř

** Apple chce dohnat Google v oblasti map a nabídnout ještě kvalitnější pokrytí ** K rychlejšímu sběru by měly pomoci drony * Apple získal pro snímání i oficiální licenci a chystá se zlepšit i mapování vnitřních prostor

1.  12.  2016 | Javůrek Karel | 20