Loni v prosinci proflákal průměrný zaměstnanec 5 625 korun, když během pracovní doby zneužíval firemní prostředky ke svým soukromým účelům. Vyplývá to z analýzy AuditPro, podle které věnují zaměstnanci soukromým aktivitám zhruba hodinu denně.
Zaměstnanci před Vánocemi proflákají u počítače skoro šest tisíc korun
S příchodem GDPR, tedy unijní reformy ochrany osobních údajů, která vstoupí v platnost počínaje květnem, se však některé firmy obávají, že už nebudou moci monitorovat činnost zaměstnanců v podnikové síti.
Podle právních expertů však strach není na místě, i s GDPR totiž budou moci firmy šmírovat zaměstnance, pokud k tomu bude existovat oprávněný zájem. Podniky si ale budou muset dávat pozor, aby v monitoringu nezašly příliš daleko.
Míra prokrastinace v práci rok od roku roste. Analýza 2 000 administrativních zaměstnanců.
To v praxi znamená, že budou moci obecně sledovat například to, jaký typ souborů zaměstnanci stahují a na jaké stránky chodí, nicméně, pokud to neupravují přímo podnikové směrnice, nebudou smět například sledovat obsah komunikace, kde by již byl tzv. oprávněný zájem jen těžko obhajitelný.
GDPR je pro firmy i instituce příležitostí
Suma sumárum, analytický software nasazený v podniku bude moci počítat, jak často navštěvuje zaměstnanec X třeba stránky Facebooku, nesmí však analyzovat to, co si tentýž zaměstnanec píše například skrze Facebook Manager se svými blízkými.
Alespoň nějaká míra monitoringu je přitom docela rozšířená. Nemusí přitom sloužit přímo ke špehování zaměstnanců, ale třeba k měření efektivity využívání tiskárny. Když software odhalí, že tiskárnu pracovníci v daném úseku nepoužívají příliš často, lze ji zužitkovat třeba v jiném oddělení, instalovat levnější kus atp.
