Na sklonku října jsme změřili hlavní webové prohlížeče v několika zátěžových testech. Vybrali jsme tehdy Jetstream, Speedometer, Kraken, Octane a Peacekeeper, které provádějí všemožné náročné operace v Javascriptu a posléze spočítají závěrečné skóre, anebo čas.
Ačkoliv tyto benchmarky testují kód a typické operace, které provádí webový prohlížeč i při zobrazování každodenního internetu a jejich výsledky by tedy mohly odpovídat realitě, faktem zůstává, že se dnes prohlížeče ve výsledcích liší už jen opravdu málo a rozdíl by tedy byl prakticky téměř nepostřehnutelný.
Měříme RAM a CPU
Právě proto jsme slíbili, že změříme prohlížeče ještě naším autorským testem, který během několikaminutového surfování měří průběžnou spotřebu operační paměti RAM a také zátěž procesoru vyjádřenou spotřebou procesorového času, což je doba v milisekundách, po kterou se CPU věnoval právě rutinám prohlížeče.
Pokud by tedy jednojádrový procesor během jedné sekundy činnosti spotřeboval 500 milisekund zpracováváním úkolů procesu chrome.exe, vlastně to znamená, že během této doby program chrome.exe vytěžoval procesor z 50 %.
Jelikož je spotřeba RAM a CPU v praxi často mnohem důležitější než o pár set milisekund rychlejší zpracovávání náročného benchmarku, náš test může posloužit jako určitý doplněk standardním zátěžovým testům.
Jak jsme měřili?
V rámci testu jsme postupně změřili Chrome 46, Edge 25, Firefox 42 a Operu 33 na čerstvé listopadové verzi Windows 10 a pracovním laptopu Dell Latitude E5410 (Core i5-M520, 4 GB RAM, SSD).
Náš test v akci. Míša povídá, CPUBenchmark měří a BrowserAutomation simuluje surfaře
Každý test trval přesně 00:06:30 a měřící program zaznamenával údaje každých pět sekund. Další automat poté v přesné časové posloupnosti simuloval surfaře. Spustil tedy webový prohlížeč a posílal do něj posléze virtuální stisky kláves.
Tímto způsobem se v každém prohlížeči postupně zpracovala tato sada operací v jednom panelu:
- Otevři Google.cz a vyhledej „karlův most“
- Klepni na záznam Karlova mostu na Wikipedii a v encyklopedii otevři první fotografii
- Otevři Živě.cz a článek věnovaný Xeonu Phi; otevři poslední obrázek v článku
- Otevři Vimeo.com, vyhledej „night sky“ a spusť klip Iceland Aurora
- Otevři Novinky.cz a hlavní článek
- Otevři Mapy.cz, vyhledej „karlův most“, zobraz leteckou mapu a poté spusť rotující 3D mapu
- Otevři Flickr.com, vyhledej „nasa“ a otevři první obrázek
- Otevři YouTube.cz, vyhledej „zprávy živě“ a spusť ty poslední
- Otevři E15.cz a hlavní článek
- Otevři Player.spotify.com, vyhledej „coldplay“ a přehraj desku Ghost Stories
Simulovali jsme tedy typické činnosti na dnešním webu od četby zpravodajských blogů po přehrávání multimédií i náročné zobrazování 3D grafiky pomocí WebGL (3D mapy od Seznamu). Jelikož se čas od času zapojil do práce i Flash Player (reklamy, Spotify), měřili jsme i jeho spotřebu.
Kdo nejvíce vytěžoval procesor?
A jak to tedy nakonec dopadlo? Docela překvapivě – zejména s ohledem na Chrome a Operu, které mají téměř identické jádro. Identický byl i charakter jejich časových křivek, ale s tím rozdílem, že Opera spotřebovávala více procesorového času. A to opravdu výrazně více. O chybu testu se ale nejednalo, stejného výsledku jsme totiž docílili i po opakování.
Přestože tedy mají oba prohlížeče podobné jádro, Opera dopadla v případě vytěžování CPU nejhůře a Chrome nejlépe. Firefox a Edge pak tvoří střed bez žádných velkých výkyvů, přestože oba programy mají jádro naopak zcela odlišné.
Profily spotřeby času CPU průběžně rostou, protože čím déle proces prohlížeče běží, tím více CPU času také spotřebuje. Výrazné zuby, kdy CPU čas poklesne, jsou způsobené tím, že prohlížeč během surfování spouští a zase ukončuje dílčí procesy, což je patrné zejména u Chromu a Firefoxu.
Z profilu lze vyčíst dynamika vytěžování CPU. Čím prudčeji vyskočí spotřeba vzhůru, tím silněji prohlížeč v daném okamžiku zatěžuje CPU. V druhé minutě se takto zapotila právě Opera, a proto měla nejnáročnější celkovou stopu.
Okolo času 02:00 prohlížeče přehrávají náročnější video z Vimea. Druhý výrazný zub, který je opět patrný u Chromu, Opery a tentokrát i Edge okolo času 03:30 zase způsobil animovaný průlet 3D mapou od Seznamu. Kupodivu se nepodepsal na celkové zátěži CPU až tak výrazně, díky hardwarové akceleraci totiž podstatnou část práce převzalo GPU.
No a konečně třetí zub okolo času 05:00 způsobila naše hlasatelka Míša a její sobotní zprávy – tedy streamování v HD z YouTube.
Kdo nejvíce vytěžoval RAM?
Při pohledu na graf spotřeby CPU by se mohlo zdát, že na tom byl nejlépe Chrome, ale ani Firefox s Edgem si průběžně nevedly zle. Ale co spotřeba toho snad nejdrahocennějšího – operační paměti RAM?
Druhý graf je po většinu doby velmi vyrovnaný a rozdíly relativně malé – okolo 100 MB. Prohlížeče se v tomto případě zapotily vlastně jen jednou a to opět u 3D map od Seznamu. Tady už jde vidět, že náročná práce s WebGL byla opravdu zátěžovým testem a zatímco v případě profilu CPU převzal většinu práce grafický čip, se spotřebou RAM už prohlížečům nikdo nepomohl – snad jen rychlé cachování na SSD.
Jestli si prohlížeče po celou dobu vystačily v jednom otevřeném panelu s 200 až 400 MB RAM, jakmile začaly Mapy.cz modelovat a posléze otáčet 3D mapu centra Prahy, spotřeba RAM poskočila na 800 až 1 000 MB a v případě Firefoxu dokonce až na 1,4 GB, přičemž prohlížeč si získané prostředky ještě desítky sekund po přejití na další stránku držel pro sebe.
Kdo je tedy vítěz?
Každý test by měl skončit výsledkem, který do toho všeho vnese jasno. Jenže v případě prohlížečů něco takového prakticky není možné. I naše měření je pouhým jedním ukazatelem z mnoha a nakonec vždy záleží na parametrech surfařova počítače a jeho prioritách. Pokud budete mít počítač s plotnovým diskem a 2 GB RAM, spotřeba operační paměti pro vás může být určující. Pokud máte výkonnější mašinu s SSD a 8 GB RAM, nějakých 1,4 GB u Firefoxu vás nemusí ani v nejmenším trápit.
Nakonec zároveň platí, že i sebevýkonnější prohlížeč si nemusí najít své uživatele, pokud nebude mít zároveň výborné GUI a funkční výbavu – třeba ty dva, tři klíčové doplňky, bez kterých se neobejdete.
