Tak nám uzavřeli tu aukci, paní Müllerová! Je výsledek dražby kmitočtů pro mobilní síť LTE překvapivý? Soudím, že ne. Je však nepříjemný jak pro zákazníka, tak pro státní rozpočet. Ten obdrží o půldruhé miliardy korun méně, než se doufalo. A zákazník se musí vzdát naděje na radikálnější změnu poměrů na trhu. Dostane jen novou technologii od starých hráčů.
I když ne tak docela, protože Telefónica, jak víme, má nového majitele, což by samo o sobě mohlo docela zamíchat karty. PPF díky samostatnosti rozhodování má přinejmenším možnost postupovat odlišně než součást nadnárodní skupiny. Je pravděpodobné, že svobody využije; a první, co člověka napadne, je agresivní cenová politika, lepší FUP, prostě snaha přetáhnout zákazníky. To by v důsledku vedlo k rozbití oligopolu, tedy přesně k tomu, nač bychom potřebovali čtvrtého operátora.
Dáno předem
Právě proto, že PPF převzala Telefóniku, byl výsledek aukce v podstatě dán předem. Revolution Mobile, velmi pravděpodobně kontrolovaná též panem Kellnerem, ztratila důvod dražit. Pokud jde o KKCG a její Sazka Communications, neměla by šanci postavit síť bez nějakého silného finančního spojence. Na zelené louce se dá v telekomunikacích začít jen tehdy, máte-li opravdu nechutně mnoho peněz a můžete si dovolit postrádat je poměrně dlouhou dobu.
Pan Komárek a jeho společnosti jich tolik nemají, jejich banky jistě ano. Zde však vstupuje do hry další aspekt věci: nikdo vlastně neví, jak výnosné u nás bude síť LTE provozovat. Zahraničních zkušeností je zatím málo, ani výši potřebných investic nelze odhadnout lépe, než že to bude spousta peněz (přestože všichni mají tabulky s přesnými ciframi, jimž ovšem sami nevěří). Mluvíme určitě o desítkách procent ročních tržeb plus nákladech provozu, do nichž patří další platby státní pokladně. KKCG proto jedná racionálně, chce-li se spokojit s daleko bezpečnější pozicí virtuálního operátora. Ti budou ostatně působit i v LTE síti a budou tam mít větší prostor k variabilitě nabídky, než jaký jim skýtá GSM.
Prostor pro změnu byl při neúčasti nového silného zahraničního operátora velice malý. Právě tento nezájem napovídá, že na českém mobilním trhu nikdo žádný dodatečný zlatý důl nečeká. Karty jsou rozdány na léta dopředu. Nezbývá než doufat v mimotržní nástroje a spoléhat na pevnější ruku ČTÚ, která na oligopol dohlédne.
